Rok 2013 a ztráty pěstitelů květin
21.08.2013 | APIC-AK
Letošní začátek roku (zejména únor a březen) se dají charakterizovat velmi podnormální světelností, počet slunečných dní je nejnižší za posledních cca 15-20 let. Když k tomu přidáme chladné počasí od cca ½ března do 1. dekády dubna (bohužel s termínem Velikonoc), které se týkalo i ostatních zahradnicky významných zemí (zejména Nizozemí) je i laikovi jasné, že se toto vše negativně odrazí na odbytu květin ve velikonočním období i na začátku období prodeje balkónového a záhonového zboží.
Počasí je v předjaří a na jaře největším fenoménem ovlivňujícím poptávku po květinách. Při jeho slunečném a teplém průběhu podporuje po zimním období tzv. impulzívní nákup květin. Při chladném počasí a nedostatku světla je poptávka významně nižší a z pohledu pěstitele (ve skleníku) zároveň bohužel dražší z hlediska energií a prodlužování pěstební doby kultur.
Negativa letošního jara v bodech:
A. vyšší náklady na energie při vyšší ceně paliv (zemní plyn) nákup 2. kvartálu byl dražší než již relativně drahé zimní měsíce prosinec, leden
B. prodlužování kultur z nedostatku světla
C. cca o 30 – 60% snížené tržby v březnu a jen mírně nadprůměrné měsíce duben, květen a červen
D. dovoz nadbytečného zboží zejména z Nizozemí, které nutí tuzemské pěstitele také zlevnit (např. Viola (Maceška) á 0,11EUR a Primula (petrklíč) á 0,24 EUR = cca 40-50% obvyklé ceny v období Velikonoc)
Výhled a ekonomický dopad:
V 1. pololetí se uskuteční cca 2/3 ročních tržeb pěstitelů. Dá se odhadnout v případě , že ostatní část roku bude mít normální průběh bude úbytek tržeb v tomto roce cca 10-15% , při současném malém navýšení nákladů na likvidaci neprodaného zboží a na energie.
Negativně také do této situace zasáhly letní povodně, kde byli někteří pěstitelé zasaženi přímo, jiní nepřímo (pracovníci nesměli v uzavřených oblastech vstupovat do výrobních podniků). Povodně a následná rekordní horka měla také negativní vliv na poptávku po letním sortimentu a na kvalitu výpěstků zejména ze starých skleníků s horší větratelností.
Kvantifikace ztrát květinářského sektoru (ze skleníkové produkce):
Při uvažované průměrné ziskovosti 5 %, lze nevyhnutelnou ekonomickou ztrátu pěstitelů květin v roce 2013 vyčíslit v průměru na 10% ročního obratu. Na 1 ha skleníku tedy výpočtově cca 1 mil. Kč, celorepublikově při cca 130 ha intenzivně využívaných zasklených plochách s květinami by se celkové ztráty mohly pohybovat okolo 130 mil. Kč.
Petr Nachlinger, místopředseda SKF ČR
Další články v kategorii Venkov
- Tichá hrozba v úlech může zdražit med. Včelaři bojují s parazitem i s následky chladného jara (08.07.2025)
- Ve Francii napadly vystresované včely 24 lidí, tři jsou v kritickém stavu (08.07.2025)
- Hasit je třeba dříve, než začne hořet (05.07.2025)
- Opuštěnou pilu proměnili v bydlení s vůní bylinek, kde tráva patří králíkům (03.07.2025)
- Lidé na jihu Moravy mají kvůli suchu zákaz zalévat zahrady. Hrozí pokuty (02.07.2025)
- Nová zelená úsporám je největší sociálně-ekonomický stimul posledních let, zaznělo na konferenci NZÚ 2025 (01.07.2025)
- Česko má další CHKO. Vznikla na soutoku Moravy s Dyjí, část místních je proti (01.07.2025)
- Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny (26.06.2025)
- Je libo maliny? Plantáž u Telče nabízí samosběr, lidé o něm příliš nevědí (26.06.2025)
- Vyšebrodský klášter chce opravit zchátralý pivovar za stovky milionů korun (26.06.2025)