Říjen v myslivosti

Přirozených zdrojů potravy pro zvěř postupně ubývá, zvěř je nucena hledat potravu na polích. Začíná se shlukovat do zimních tlup – stává se více viditelnou, z čehož někteří vyvozují mylný závěr, že je to projevem  přemnožení zvěře. Jedná se ovšem o přirozené chování zvěře, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a ubránění se predátorům. V  říjnu se musí myslivci věnovat přikrmování, zvěři se vytváří tukové zásoby, které rozhodují o přežití zimního období. Přikrmování se letos prodraží, ceny jadrných krmiv jsou proti loňskému roku dvojnásobné. Myslivecká sdružení i Okresní myslivecké spolky vykupují kaštany a žaludy, kterými lze zpestřit potravní nabídku počátkem zimního období. Srncům začíná období shazování parůžků – nové jim začnou narůstat koncem ledna. V  polovině října končí jelení říje a probíhá daňčí říje. V  polovině října začíná lov bažantů a hlavní období honů. ČMMJ vyzívá k  dodržování všech pravidel bezpečnosti při lovu. ČMMJ vítá zvýšenou aktivitu Policie ČR při kontrolách na společných lovech. Za dodržení všech pravidel v  průběhu honu je odpovědný vedoucí honu, což je nejčastěji myslivecký hospodář. V  říjnu pokračují polní práce. Po sklizni kukuřice na siláž, brambor, slunečnice a sóji je prováděná orba. Dokončuje se setí ozimé pšenice. Ozimé obiloviny díky vlhké půdě rychle vzcházejí.

MYSLIVCI VYKUPUJÍ ŽALUDY A KAŠTANY.

Myslivci se věnují sběru kaštanů a žaludů, a pokud mají možnost, tak je i vykupují od sběratelů. Plody je zapotřebí rychle dosušit na skladovatelnou vlhkost, aby nedošlo k jejich zaplísnění. V  průběhu listopadu a prosince je pak odvážejí do přikrmovacích zařízení a zpestřují jimi zvěři potravu. Třísloviny obsažené v  těchto plodech pomáhají snižovat škody na lesních kulturách.

MYSLIVCI POKRAČUJÍ V PŘIKRMOVÁNÍ, LETOS SE VÝRAZNĚ PRODRAŽÍ.

I přes dvojnásobný nárůst ceny jadrných krmiv oproti loňskému roku myslivci v říjnu pokračují v přikrmování spárkaté zvěře jadrnými krmivy, a to zejména srnčí. Právě v tomto období je přikrmování důležité. Trávicí trakt je ještě přizpůsoben zpracování škrobnaté jadrné potravy, a zvěř tak dokáže efektivně využít energii a přeměnit ji na životně důležité tukové zásoby, bez kterých by nepřežila dlouhé zimní období. Současně myslivci kontrolují technický stav přikrmovacích zařízení a umístění krmelců v  návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a ozimou řepkou. O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto směru široká práva majiteli pozemku.

Seno do krmelců se zakládá až po objevení sněhové pokrývky. Dokud nenapadne sníh, zvěř seno z  krmelců nebere, protože nalezne dostatek objemné potravy z  přirozených zdrojů.

Myslivci pravidelně kontrolují množství soli ve slaniscích. Slanisko je myslivecké zařízení, které slouží k  předkládání kusové krmné soli. Nejčastěji je provedeno ve formě rozříznutého kmínku mladého stromku, a do takto vzniklé vidlice je zasazena kusová sůl .

V říjnu se myslivci musí věnovat bažantům. Přikrmování se provádí doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do zásypů, přičemž nikdy nesmí dojít k zaplísnění předkládaného krmiva. Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což není žádoucí, neboť dochází k jejich rozprchávání do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace.

ZVĚŘ HLEDÁ PASTVU NA POLÍCH.

Na polích postupně vzcházejí ozimy. Řepka pokrývá povrch půdy, časně seté porosty poskytují dostatek šťavnaté pastvy. Používané herbicidy spolehlivě regulují zaplevelení i výdrol obilnin, a tak srnčí zvěř nemá jiné šance než se pást na „čisté“ řepce. V  letošním roce bylo zaseto 330 tis. ha řepky ozimé, které rovnoměrně a rychle vzešly, pokud bude následovat teplý podzim a řepka přeroste, bude škodit zvěři. Díky nabídce odrůd z tzv. „Evropského katalogu odrůd“ lze nabízet a pěstovat i odrůdy s  vysokým obsahem glukosinolátů, které by neprošly přísnou registrací v ČR, a které tak způsobují závažné zdravotní problémy zvěři.

Ozimé obiloviny letos vzcházejí díky vlhké horní vrstvě půdy rychle, a tak spolu s  řepkou poskytují zvěři čerstvou pastvu. Naproti tomu stále větší množství strnišť je po sklizni ošetřeno „totálními“ herbicidy na bázi glyphosátu, které nenechají na poli jedinou živou rostlinu. Zvěř je i tímto faktem nucena stahovat se na vzešlé ozimy a na okraje silnic a železnic. Tam je potravy dostatek, hrozí však poškození zemědělských plodin či komplikace řidičům. To je také jeden z  důvodů, proč myslivci realizují systém přikrmování zvěře, kterým se snaží odvést zvěř od silnic do klidnějších částí honitby.

Přirozených zdrojů potravy postupně ubývá, zvěř je nucena hledat potravu na polích – stává se více viditelnou. Spárkatá zvěř se začíná shlukovat do zimních tlup. Mnozí, zvláště pak ekologičtí aktivisté, se pak mylně domnívají, že je to projevem  přemnožení zvěře, což není pravda. Jedná se o přirozené chování zvěře, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a ubránění se predátorům.

Přikrmování zvěře není jedinou snahou myslivců.

Přikrmování zvěře není jedinou snahou myslivců. Snaží se podpořit i přirozené zdroje potravy několika způsoby a to: zakládáním zvěřních políček, „biopásy“, setím plodin na „zelené hnojení“ a  v neposlední řadě i časně setými ozimými plodinami. Biopásy mohou zakládat zemědělci s  využitím státní dotace na nákup osiva. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby na biopásy věnovali nepravidelné okraje velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci a nebo části polí v blízkosti lesa. Biopásy jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, …), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Díky pestřejší druhové skladbě pomáhá vhodně zvolený biopás zmírnit vliv intenzivního zemědělství na zvěř a rovněž dokáže snížit škody na zemědělských porostech.

PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI PŘI LOVU.

V říjnu probíhá hlavní lovecká sezóna. Hned od počátku října se myslivci věnují lovu holé zvěře srnčí. Zvěř se intenzivně paství a přebarvuje (mění srst). Právě v tuto dobu lze nejlépe poznat průběrné kusy. Předmětem lovu, díky silné redukci početních stavů po zimě 2005 – 2006, by měly být jen slabé kusy. Tam, kde d ošlo k  velkému úbytku srnčí zvěře je nutno lov provádět velmi citlivě. Nejsou výjimkou ani oblasti, kde se srnčí nebude lovit vůbec, protože počet poklesl pod minimální stav, který musí být udržován.

Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře, zvláště na strništích a posečených či mulčovaných loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace černé zvěře.

Protože v  říjnu již skončila říje jelení zvěře, je nutno realizovat lov holé zvěře jelení. Probíhá lov divokých kachen. V polovině října začíná lov bažantů.

Je také nutno důrazně připomenout, že je zcela nepřípustné lovit na polích, kde probíhá sklizeň - zákon o myslivosti 449/2001 Sb. zakazuje lovit zvěř na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků. To je aktuální vzhledem k  probíhající sklizni silážní a zrnové kukuřice, slunečnice a sóji.

V říjnu se loví bažanti a připravuje se organizace honů na zaječí zvěř. První hony na bažanty bývají plné očekávání a netrpělivých lovců, a proto by měl vedoucí honu dbát na připomenutí a dodržování preventivních opatření. Snad jen na připomenutí. Vedoucí honu je povinen před zahájením honu vypracovat seznam střelců a honců, zkontrolovat platnost zbrojního průkazu, průkaz zbraně, lovecký lístek a doklad o povinném pojištění lovce. Odpovědnost za vedení honu má myslivecký hospodář nebo pověřená osoba. Postřelení, byť jen jedním brokem, může mít vážné následky, zejména trestně právní a koneckonců i finanční. Zákaz požívání alkoholu a neúčast na honu osob mladších 15 let je dnes již samozřejmostí.

Začínající hony bývaly a jsou i dnes mysliveckým svátkem. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic nejen v oblékání, ale i v organizaci honů. Dobře organizovaný výřad s loveckými fanfárami je nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky honu a posouvá bohaté tradice české myslivosti tradice do budoucnosti.

ČMMJ VÍTÁ KONTROLY POLICIE ČR NA HONECH.

I v letošním roce budou pokračovat kontroly Policie ČR zaměřené na účastníky společných honů, při nichž budou kontrolovány potřebné doklady a konzumace alkoholu před a v  průběhu lovu. Tyto kontroly jsou Českomoravskou mysliveckou jednotou vnímány jednoznačně pozitivně a ČMMJ doufá, že se v  těchto namátkových kontrolách bude dále pokračovat. Tato pravidelná policejní akce „Dohled na mysliveckých honech“ má z  našeho pohledu pozitivní preventivní charakter.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE.

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných te rmínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Hospodář také vede v  patrnosti včasné rozeslání pozvánek na říjnové bažantí hony. V mysliveckých sdruženích na členských schůzích jmenovitě rozdělí lov holé zvěře, připraví organizaci společných lovů. Vede v  patrnosti i sběr srnčích parůžků s  cílem sledovat a porovnávat kvalitu srnců v  honitbě. Pokud někdo nalezne shozený srnčí parůžek na své procházce lesem, měl by ho každopádně odevzdat mysliveckému hospodáři či jinému myslivci s  udáním místa nálezu. Parůžky jsou velmi důležité ne kvůli jejich ceně (pohybuje se v  řádech desítek korun), ale kvůli sledování kvality srnců v  honitbě. Ponecháním shozu se vystavuje nálezce trestnému činu pytláctví.

V POLOVINĚ ŘÍJNA PROBÍHÁ DAŇČÍ ŘÍJE.

V tomto měsíci vrcholí daňčí říje. Pokud nebyl proveden průběrný lov holé daňčí zvěře dříve, je nutné jej ponechat na pozdější období. Daňčí zvěři se daří na celém území ČR, avšak její stavy ve volnosti a její kvalita v  posledních letech dramaticky poklesly, a to díky aplikaci nového zákona o myslivosti do praxe a velmi tvrdé politice LČR vůči spárkaté zvěři, což vede ke snižování populace daňka žijícího ve volnosti. Naproti tomu narůstá počet daňků chovaných v  oborách.

Daňčí zvěř byla dovezena do Evropy pravděpodobně již Římany ve druhém až pátém století a rozšířila se postupně do celé střední Evropy. Daněk bývá blíže určován podle popisu vývoje, tvaru a jakosti paroží (špičák, vařečkář, slabý, silný nebo kapitální lopatáč). Podobně jako u jelení zvěře jsou i u daňčí zvěře značné rozdíly ve velikosti a váze mezi oběma pohlavími a navíc značné rozdíly mezi zvěří z různých lokalit.

Způsobem života se daňčí zvěř podobá jelení zvěři, obývá však nižší polohy a vyžaduje rozsáhlejší travní porosty. Ve volné přírodě je velmi opatrný a ostražitý. Velmi dobře plave a zdolává skokem i značně vysoké překážky. Daněk se hodí výborně pro oborní chovy, které mají v  ČR velmi vysokou úroveň. Je zvěří společenskou a mimo období kladení žije většinou v početnějších tlupách. Dospělí daňci utvářejí samostatné skupiny, nejstarší žijí samotářsky.

Co dalšího se děje v  honitbách?

V první polovině října:

-

Nejstarší srnci shazují paroží. 

-

Přilétá husa polní a havran. 

-

Padají kaštany. 

-

Jelení a srnčí zvěř přebarvují do zimní srsti. 

Končí agrotechnický termín setí ozimých obilovin.

Na polích kvete hořčice a svazenka setá na „zelené hnojení“.

Probíhá kontrola oplocenek výsadeb a oplocení mladých listnáčů .

Myslivci kontrolují technický stav přezimovacích obůrek.

Průběžně asanace stromů napadených kůrovcem.

Za vlhkého počasí probíhá podzimní výsadba stromků.

V druhé polovině října:

Kvetou ocúny.

Začíná daňčí říje. Začíná říje jelena siky.

Přitahují kvíčaly.

Starší srnci shazují paroží.

Odlétá špaček. 

Jezevci a plazi upadají do zimního spánku.

Na polích se dokončuje zimní orba, je prováděna aplikace herbicidů v obilovinách, probíhá sklizeň kukuřice na zrno.

V lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu.

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

Pověřený pracovník ČMMJ pro styk s  médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:

mobil: 604 953 043

Pranostiky na říjen:

Jakým počasím jelení říje začíná, takovým i končí.

Pozdní říje, dlouhá zima; krátká říje zimu pije.

Hlučná říje, tuhá zima. Když jeleni silně troubí, bude špatné počasí.

15.10. Sv. Terezie – konec je jelení říje

23.10. Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.

28.10. Šimona a Judy vyžena ptáčníka z  bůdy.

Čím déle vlaštovky u nás v  říinu prolétavají, tím déle pěkné dny potrvají.

Divoké husy na odletu – konec i babímu létu. Divoké husy odnášejí svačinu (Neapolích se nesvačí) a přinášejí zimu. Když pryč letí divoké husy a kachny, zase zima se okusí. Dokud čejka neodletí, těš se z  pěkného podletí.

Teplý říjen - studený listopad. Teplý říjen - studený únor.

Bouřka v  říjnu, třebas malá, sotva na to zima stálá.

Co v říjnu zimy přibude, v  lednu jí opět ubude. V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.

Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.

V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc. Zdroj: Jaroslav Kovařík - Zvěř, lov a myslivost v  české lidové slovesné kultuře

Výstavy, konference a akce na kterých se podílí Českomoravská myslivecká jednota

24.10.2007  

Místo konání: FLE ČZU Praha

Doc. RNDr. Jan Minář

Přednášející porovná své zkušenosti z  80. let a žhavou současnost 2007. Je připravena bohatá obrazová dokumentace.

Přednášku pořádá Studentský myslivecký spolek ČZU v  Praze, zasedací místnost Lesnické fakulty, Kamýcká 129, Praha 6-Suchdol, zdarma pro veřejnost

Kontakt na pořadatele: Ing. Vlastimil Hart 607 616 903

10. - 13. října 2007 40.setkání sokolníků - OPOČNO 2007

Klub sokolníků ČMMJ srdečně zve všechny přátele sokolnictví na jubilejní 40. setkání sokolníků s mezinárodní účastí v Opočně. Jedná se tradičně o jedno z největších a nejprestižnějších setkání sokolníků na světě. 

Program setkání:

Středa 10. října 200710:00 Vernisáž výstavy v Letohrádku

(40. výročí založení Klubu)

12:00 Létání s dravci na. Balón

(sraz na náměstí, společný odjezd)

Ćtvrtek 11.října 2007

08:30 Slavnostní Svatohubertská mše

09:30 Zahájení setkání a sokolnických lovů na nádvoří zámku

Sokolnické lovy

19:00 Výřad na nádvoří zámku

Pátek 12.října 2007

10:00 Nástup na nádvoří zámku

Sokolnické lovy

19:00 Výřad na nádvoří zámku

Sobota 13. října 2007

09:00 Nástup na nádvoří zámku

10:00 Ukázky výcviku dravců pro veřejnost

Sokolnické lovy

19:00 Výřad na nádvoří zámku a slavnostní zakončení setkání

11.-12.10.2007  

Místo konání: Hradec Králové, Machkova 857

Prezentační a kontraktační výstava Fomei

Fotografické workshopy

Přednášky a panelové diskuze

Novinky v nabídce Fomei

Program a více informací na www.fomeitop.cz

KYNOLOGICKÉ A STŘELECKÉ AKCE POŘÁDANÉ ČESKOMORAVSKOU MYSLIVECKOU JEDNOTOU

a) Kynologické akce

- probíhají ve všech regionech během celého roku. Pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ). Aktuální seznam akcí je přístupný na internetových stránkách:

V říjnu probíhají „Podzimní zkoušky ohařů a malých plemen“, „Všestranné zkoušky ohařů“, „Barvářské zkoušky“ a „Norování“.

Hlavní kynologickou akcí na přelomu září a října byl:

69. ročník MEMORIÁLU KARLA PODHAJSKÉHO ve dnech 28.9.-30.9.2007

Vrcholná soutěž ohařů s  mezinárodní účastí se zadáním titulů CACIT, R.CACIT, CACT a R.CACT .

Pořadatel: Českomoravská myslivecká jednota, Českomoravská kynologická jednota, Okresní myslivecký spolek v Litoměřicích, Městský úřad Roudnice nad Labem.

Jedná se o nejstarší a nejprestižnější soutěž ve výkonu ohařů. Soutěž je veřejná a s velkou účast í návštěvníků, se špičkovými výkony těch nejlepších psů i vůdců. Memoriál je vrcholnou soutěží ohařů s  mezinárodní účastí se zadáním titulů CACIT, R.CACIT, CACT a R.CACT, o které bude bojovat dvacet nejlepších ohařů s majiteli z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Pro úč ast museli projít náročnou kvalifikací. Mezi hodnocené disciplíny patří například: společný hon, práce v lese, práce ve vodě, dohledávka kachny v rákosí, dohledávka zvěře pernaté, dosled zvěře srstnaté, práce na pobarvené stopě a další.

SEZNAM DALŠÍCH KYNOLOGICKÝCH AKCÍ

b) Střelecké akce

probíhají ve všech regionech během celého roku, s  cílem prověřit střelecké dovednosti myslivců a vštípit zásady správného zacházení se zbraní. Při střeleckých soutěžích je kladen silný důraz na bezpečnost a bezpečné zacházení se zbraní, což je nejlepší prevence před úrazy střelnou zbraní. Soutěže pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ), myslivecká sdružení, firmy i jednotlivci. Všichni členové ČMMJ, pokud se zúčastní střeleckých závodů vedených podle střeleckého řádu jsou pojištěni.

Aktuální seznam střeleckých akcí lze nalézt na webových stránkách:

Přehled střeleckých akcí v  říjnu 2007

Termíny zkoušek z  myslivosti říjnu 2007

Termíny zkoušek pro myslivecké hospodáře v říjnu 2007

OMS ČMMJ = Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty

.