První vždy přicházejí se zdražováním lídři trhu

Většina pivovarů sleduje cenovou politiku Plzeňského Prazdroje, ceny mléka zase výrazně ovlivňuje Madeta. Antimonopolní úřad zatím trestal za společné prosazování cen drůbežáře, chovatele prasat a plemenáře. Prosadit zdražení některých potravin, o což nyní usilují například pekaři, závisí většinou na přední firmě v oboru. Ta vyhlásí zdražení jako první, pak následují menší podnikatelé. Kromě dění u pekáren o tom svědčí i vývoj na trhu s mlékem nebo v pivovarnictví.

"Je to vždy trochu riziko, začít zdražovat jako první. Ale lídři trhu se k tomu většinou odhodlají, díky své silnější pozici na trhu," potvrzuje prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Právě krok společnosti Odkolek, která včera jako první v oboru oznámila konkrétní zdražení pečiva, je přitom podle Camplíka odvážný. "Zrovna výroba pečiva je velmi roztříštěná, ani přední firmy nemají na trhu až tak velké podíly. Ale pokud se přidají i další významné firmy, pak se prosazení vyšších cen může podařit," míní Camplík. Odkolek je domácí jedničkou v mlýnském průmyslu, v pekárenském pak dvojkou s podílem osm procent na trhu.

"Ceny pečiva v republice více než sedm let udržovaly nízkou inflaci, zatímco náklady na výrobu permanentně rostly," zdůvodňuje záměr firmy ředitel Ivan Flek. Podporu dostal už včera od společnosti Delta Pekárny, jež má v oboru dvanáctiprocentní podíl. "Tento krok rozhodně vítáme, je pro nás nezbytný," konstatoval mluvčí Jaroslav Pomp. Delta Pekárny přitom již s Odkolkem do určité míry spolupracují, především v mlýnském průmyslu.

Lze předpokládat, že k zdražení se přidají ostatní podnikatelé v oboru, jichž je celkem 2,5 tisíce. Růst cen totiž podporuje i Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů. "Samozřejmě nevyzýváme k nějaké jednotné ceně, abychom neporušili pravidla hospodářské soutěže, ale zdražení je nutné," tvrdí sekretář svazu Stanislav Musil.

Význačným příkladem, jak lídr oboru ovlivňuje ceny, je pivovarnictví. "Vždy se nás ostatní pivovary drží a jejich zdražování následuje po naší cenové úpravě," potvrzuje Alexej Bechtin, mluvčí Plzeňského Prazdroje, firmy s podílem 47 procent na tuzemském trhu. "Ceny piva jsou u nás hodně nízké vůči Evropské unii, i když porovnáme rozdílné příjmy lidí. Ale konkurence je stále velká. Není proto divu, že menší firmy vždy čekají na signál z Prazdroje," říká za pivovar Bernard jeho spolumajitel Stanislav Bernard. Dodává, že jeho firma si drží vlastní cenovou politiku, vzhledem k vyšším cenám svých výrobků. Prazdroj ovšem naposled zdražil loni v prosinci, Bernard vzápětí v lednu.

Opačným postupem - totiž snahou zatím nezdražovat výrobky, zase ovlivňují ceny mléka jihočeské mlékárny Madeta. Firma vyrábí pětinu sýrů či mléka v zemi. Zemědělci nyní usilují o to, aby jim mlékárny začaly platit každý měsíc o dvacet haléřů za litr více - a aby proto zároveň zdražily své výrobky. "Chápu, že zemědělci nejsou v lehké situaci. Ale naše firma jim platí slušnou cenu a včas. Jiným mlékárnám přitom dodávají surovinu levněji. A my nemůžeme obchodním řetězcům jen tak oznámit, že výrazněji zdražíme," vysvětluje ředitel Madety Milan Teplý. Cena mléka v Česku tak zatím nestoupá.

Současné snahy rolníků i potravinářů o zdražování sleduje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. "Šetříme podezření z porušení pravidel u producentů vajec a vepřového masa, a podrobně monitorujeme také ostatní trhy," potvrdil jeho mluvčí Kristián Chalupa.

Antimonopolní úřad v minulosti potrestal například čtyři drůbežářské podniky pokutou po dvaceti tisících korun, za nepovolenou domluvu o cenách kuřat. Družstvo Agropork, které ovládá pětinu trhu s vepřovým masem, muselo kvůli stanovení minimální ceny pro prodej prasat na jatka zaplatit 150 tisíc korun. Loni pak předseda úřadu Josef Bednář uložil pokutu přes 2,5 miliónu korun plemenářským podnikům, které se společně dohodly na ceně inseminačních dávek plemenných býků.