Průběrný odstřel holé srnčí zvěře

Oldřich Sedlář

Ve svém příspěvku vycházím ze skutečnosti posledních let a závěrů hodnocení ulovené zvěře za rok 2001 z honiteb okresu Žďár nad Sázavou. Jsem přesvědčen o tom, že tyto závěry a úvahy jsou aplikovatelné i pro mnoho ostatních honiteb v celé CR..

Ze závěrů hodnocení ulovené holé srnčí zvěře při chovatelské přehlídce je potěšitelné, že značná část myslivců v honitbách pochopila, že tím že vystřílíme každoročně špatné srnce nezlepšíme kvalitu populace srnčí zvěře v honitbě. Pochopila, že problém kvality srnčí v honitbě spočívá jednak ve výživě zvěře, a jednak v kvalitě hlavně holé zvěře - srn a začala holou intenzivněji lovit. Plnění stanoveného plánu holé zvěře v roce 2001 v honitbách žďárska ve výši 2093 ks na téměř 98 % je částečným úspěchem. Zdůrazňuji částečným a to proto, že k úplné spokojenosti chybí ještě respektovat hlavní období lovu holé a kvalitu průběrného odlovu.

Největším a dosud všeobecně přežívajícím nedostatkem je nesprávná doba lovu převážného množství srn a srnčat, což má za důsledek špatný odhad věku a hmotnosti ulovené zvěře - tedy chovnosti.

Poměrně dobrý odhad znaků chovnosti je možno provést v letní srsti - tedy před přebarvováním, nebo ve stádiu přebarvování. Proto největší část odlovu holé zvěře by měla proběhnout v měsíci září a říjnu z následujících důvodů:

1. Srnčí intenzivně paství v průběhu celého dne, je soustředěná na zbývajících pastevních plochách ve větším množství a lze za dobré světelnosti vybrat nejslabší kusy k odstřelu. V těchto dvou měsících by mělo být uloveno nejméně 75 % plánovaného odlovu (Vach, 1993). Na žďársku byla však v roce 2001 v této době uloveno pouhých 45 % srn a 39 % srnčat ze stanoveného plánu lovu. Na listopad a prosinec by měla zbýt k lovu pouhá čtvrtina plánu, protože v tuto dobu je většina zvěře jednak přebarvená do zimní srsti a je těžce posouditelná její hmotnost i věk a dále je stažena do okolí zimních. krmelišť, kde se velmi problernaticky loví. Přesto však v této době byla na žd'ársku uloveno v loňském roce 55 % srn a 61 % srnčat. Proto se nelze divit, že z tohoto pozdního odlovu bylo uloveno 368 srn a srnčat nadějných a mimořádně nadějných (plných 18 % skutečného lovu), které by měly být ponechány v chovu. Na druhé straně pak plných 10 % ulovené holé, tj. 205 srn a srnčat je vykázáno do plnění plánu lovu jako úhyn, přičemž většina z nich mohla být včas odlovena a zvěřina zužitkována.

2. Druhým důvodem včasného odlovu je ta skutečnost, proč intenzivně přikrmovat a připravovat od října na zimu zvěř, kterou za několik dnů nebo týdnů, tedy v listopadu a prosinci odlovíme? Proč neodlovíme stanovený plán včas a ušetřená krmiva nepoužijeme pro zvěř, kterou ponecháváme v chovu a pro kterou nám většinou v jarních měsících krmiva chybí?

3. Třetím důvodem je, že při včasném splnění plánovaného odstřelu je možno provést včasné plošné přeléčení zvěře proti parazitárním onemocněním, které je potřeba provést co nejdříve a tím ulehčit zvěři přežití stresového zimního období.

Dalším nedostatkem v lovu srn je nesprávný průběr z hlediska věku. Domnívám se, že v řádně obhospodařovaném chovu srnčí zvěře by měl odlov srn dle věku odpovídat zhruba paměru praktikovaném v odlovu srnců, což znamená:

- do dvou let 40 - 50 % plánu lovu srn

- 2 až 6 let 20 - 25 % plánu lovu srn

- starší 6 let 30 - 35 % plánu lovu srn.

Průběrný odstřel by měl být zaměřen na čiplenky a staré srny. Odstřel čiplenek může být nižší pouze za předpokladu, že v předchozím roce byla v srnčatech lovena převaha srneček - což by mělo být ověřeno. Tak byla na žd'ársku v roce 2001 uloveno pouze 25 % plánu v těchto čiplenkách. Zato dvou až šestiletých srn však bylo uloveno téměř 40 % plánu, což je dvakrát tolik, než by mělo být. V této věkové kategorii by měly být loveny pouze srny nemocné a kladoucí slabá srnčata. Intenzivní průběr by měl naopak probíhat u srn starších 6 let, alespoň 35 % stanoveného plánu. V roce 2001 bylo v našem okrese skutečně doloženo podle čelistí plnění plánu v této věkové kategorii ve výši 35 %, což by byla dobře až na tu skutečnost, že do tohoto plnění byla započtena téměř polovina srn uhynulých stářím. Takže s kvalitou průběrného odstřelu srn nemůžeme být rovněž spokojeni.

Přes všechny tyto problémy musím konstatovat, že kvalita srnčí zvěře na žd'ársku se v převážné většině honiteb v posledních letech výrazně zlepšila, a to jak z hlediska hmotnosti, tak i trofejí. Průměrná hmotnost ulovených vyvržených srnců III. věková třídy dosahuje 18 -20 kg, starších srn 16 - 18 kg a srnčat 9 - 11 kg. Od roku 1963 do roku 1990 byli uloveni v okrese pouze dva medailoví srnci. V letech 1890 až 2001 pak 38 medailových srnců. V roce 1990 bylo lovena na území okresu 1470 ks srnčí zvěře, v roce 2001 již 3474 ks. To vše díky podstatně kvalitnější péči v přikrmování a důslednějšímu průběrnému odlovu zejména holé zvěře.

Závěrem k této problematice bych chtěl zdůraznit obrovský význam předkládání čelistí ulovené holé zvěře ke kontrole lovu pro zlepšení kvality chované srnčí zvěře. Tam, kde nejsou čelisti ulovené holé zvěře předkládány se hodnotí mnohdy vymyšlené údaje o počtu a hmotnosti ulovené zvěře, chybí prakazatelné porovnání a určovací znaky, těžko lze obhájit průběrnost odlovu a tím i dosáhnout výraznější zlepšení kvalíty chované srnčí zvěře.

Myslivost č. 8/2002