Projekty na finance z fondů EU budou do března

Vysočina má šanci čerpat během tří let například miliardu korun z regionálního operačního programu. Databázi projektů, které se budou ucházet o podporu ze strukturálních fondů Evropské unie, bude mít kraj Vysočina připravenu do března. Záměry obcí, neziskových organizací nebo podnikatelů z regionu dodají školení dobrovolníci. "Myslím, že to je ta správná doba, protože první programy budou vyhlášeny asi až v polovině roku," řekla náměstkyně hejtmana Marie Černá. Krajská databáze se bude průběžně doplňovat několik let.

Za dobrý projekt slušný příjem

Vysočina má šanci čerpat během tří let miliardu korun z regionálního operačního programu, pokud bude mít dost kvalitních projektů. Měly by přispět ke zlepšení infrastruktury, sítě škol nebo neziskových organizací, k rozvoji cestovního ruchu a k prevenci kriminality. Dotaci mohou získat i malí podnikatelé na hospodářsky slabém Třebíčsku. "Bohužel z tohoto programu úplně vymizela oblast venkova," dodala Černá. U dalších operačních programů, určených pro větší projekty z průmyslu, zemědělství nebo rozvoje infrastruktury a lidských zdrojů, se objem dotací pro Vysočinu nedá odhadnout. Poměrem by na kraj připadaly zhruba dvě miliardy korun, ale podle Černé se dá očekávat spíš poloviční suma. "Máme dojem, že některé priority jsou směrovány do předem určených obrovských projektů, které nebudou na Vysočině," zdůvodnila. Žádné šance kraj nemá u kohezního fondu, který bude financovat projekty nadnárodního nebo republikového významu.

Rozvoj turistiky v udržované krajině

Kraj také přijde o peníze na podporu vědy a výzkumu, protože téměř nemá vysoké školy. "Tady je určitě náš velký úkol, připravit na další plánovací období po roce 2006 rozvoj vysokého školství," uvedla Černá. Zemědělský kraj by po vstupu také mohl pocítit dopad nižší státní ochrany farmářů. Udržovaná krajina je ale podmínkou rozvoje turistiky. "Naším úkolem bude hledat náhradní zaměstnání pro lidi na venkově a tomu by mohly být uzpůsobeny iprojekty," dodala Černá. Všech pět okresů kraje je řídce osídleno, převažují v nich obce do 500 obyvatel. "Bude stát mnohem větší úsilí, aby se z řady drobných projektů poskládal jeden, který bude mít smysl pro Unii," uvedla Černá. Kraj proto zřejmě jako jediný začal vyhledávat záměry pomocí stovky školených dobrovolníků, převážně z řad úředníků, učitelů, podnikatelů nebo studentů, kteří zdarma pomáhají žadatelům. Jiné kraje používají profesionální firmy. "Ty ale nemohou mít takový přehled jako člověk, který v tom území žije," míní Černá. Seznam sběračů projektů je na krajských internetových stránkách.

Starostové by rádi evropské peníze

"Dal jsem se na to spíš ze zájmu. Když zhodnotím náročnost přípravy, slíbené peníze nejsou tak velkou motivací," řekl Tomáš Blažek, který hledá vhodné záměry na Novoměstsku. Zatím má vytipovaných několik projektů, ale ještě je nezpracoval do požadované podoby. Podle něj jsou lidé o strukturálních fondech informováni různě. "Je velký rozdíl v tom, jak se přemýšlí na krajské úrovni, a tím, co je v terénu; tam je to o několik let zpátky," míní. Starostové měst a obcí chtějí získat evropské peníze, podle nich je ale příprava projektů náročná finančně i časově a jednoduché nebude ani zajištění peněz na spolufinancování. Jen Jihlava předběžně vytipovala dvě desítky akcí s celkovým objemem nákladů kolem 1,5 miliardy korun, například na zpřístupnění základních škol pro tělesně postižené občany nebo na stavbu závodu na třídění odpadů, a chystá i velký nadregionální projekt. "Nemyslím, že vyjdou všechny, dokonce drtivá většina nevyjde. Čas ukáže, kam upřeme pozornost," řekl primátor Vratislav Výborný. Podle něj by úspěšné projekty zajistily dlouhodobý rozvoj, a proto by město bylo ochotné se na ně i zadlužit.