Prohlášení odbytových družstev mléka k chovatelům dojených krav

Zhlediska rentability výroby mléka nepatří sektor produkce mléka mezi sektory připravené na vstup do Evropské unie především zdůvodů dosahování nízkých realizačních cen. Stejně tak zpracovatelský průmysl má a bude mít potíže sodbytem mléčných výrobků pro nedostatečnou koncentraci nabídky úplného sortimentu výrobků obchodním řetězcům.

Mléko přinášelo vroce 2002 stabilní příjmy a patřilo mezi jen málo komodit, které, byť mírně, zvýšily cenu. Přesto pokračoval pokles stavů dojených krav, který, bude-li dále pokračovat, znemožní dosažení nárůstu vnákupu mléka i jeho zpracování včetně dosažení vyjednané kvóty mléka ve výši 2,658 mld. litrů při národní referenční tučnosti 4,21 %.

Vletošním roce je situace jiná, cena mléka do konce srpna výrazně klesla (ve srovnání spředchozím obdobím roku 2002 o více jak 5%), stavy dojnic vsoučasné době klesly pod úroveň 460.000 ks a dále prudce klesají pro nedostatek objemného krmení a ztrátovou ekonomiku. Nyní jsme vsituaci, že máme možnost i po vstupu do Evropské unie nárůstu tržní produkce mléka bez započtení významné „rezervy vtučnosti“ o cca 122 milionů litrů proti skutečnosti roku 2002/03, což je výzva pro producenty i zpracovatele.

VEvropě urychleně pokračuje proces koncentrace scílem naneustále vyšší zpracovatelskou kapacitu včetně jejího maximálního využití, dokonalejší technologií zpracování a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Globalizaci trhu čelí zpracovatelé koncentrací do společností domácích i mezinárodních. U nás stále zpracovatelský průmysl neslyší na vývoj ve světě, podle údajů ČMSM je průměrná zpracovatelská kapacita pouhých 32 milionů litrů ročně a zatím nejsou tendence ke změně tohoto trendu. Zkušenosti zRakouska zprvních let po vstupu jsou pro nás varováním, důsledky tohoto vývoje mohou silně poškodit prvovýrobu i zpracovatele hned krátce po vstupu vroce 2004. Vstup do Evropské unie je pro nás velkou výzvou, ale též zodpovědností.

Prvovýroba se potýká sproblémy trvalé ztrátovosti výroby mléka po celé období uplynulých 10-ti let, která neumožňuje dostatečně spředstihem před vstupem do Evropské unie investovat do welfare chovu dojnic i nových technologií a proto pokračuje velmi rychle úbytek stavů dojnic od roku 1995 ročně cca o 30.000 ks, který se zatím vyrovnával nárůstem užitkovosti a nákup mléka stagnoval na úrovni cca 2,5 mld. litrů. Za posledních 6 let klesly stavy dojnic o více než třetinu, při růstu užitkovosti na loňských cca 5.718 litrů na dojnici. Od roku 1990 byla rekonstruována ustájovací kapacita pro 67,4% stavu dojnic, tedy teprve 2/3 potřeb. Pro docílení splnění kvóty mléka nelze pokračovat v poklesu stavů. Tento dlouhodobý trend bude třeba zastavit a spíše dosáhnout mírného růstu zvláště voblastech LFA. Další pokles by znamenal pokles nákupu mléka, nikoliv jak předpokládá vydaná mléčná kvóta nárůst. Při průměrném stavu dojnic 460.000 ks a tržnosti 94 % by totiž dosažení národní kvóty 2,658 mld. litrů vyžadovalo dosáhnout dojivosti na hranici 6.146 litrů na kus, což je užitkovost vyšší než průměrEvropy a velmi by se blížila velmi vyspělým mlékařským zemím sdaleko vhodnějšími podmínkami v Holandsku, Švédsku a Dánsku, ale byla by daleko vyšší než vNěmecku či Francii, apod. Potřebný nárůst dojivosti o cca 430 litrů do dvou let prokazuje spíše nereálnost tohoto cíle a proto je nezbytné již pokles stavů dojnic letos zastavit. Nereálnost tohoto cíle vyplývá zpoznatků, že cílem MZe ČR je prostřednictvím veškeré dotační politiky přesunout dojnice do oblastí LFA a využívat především travní porosty obdobně jako vRakousku či Bavorsku, a ne jít cestou intenzity jako je tomu vHolandsku či Dánsku. Tomuto systémovému záměru by tedy měla odpovídat nižší dojivost a nárůst stavů dojnic vLFA.

Tento cíl nelze řešit bez dosažení odpovídající cenové úhrady za mléko nad výší průměrných nákladů. Zájem o nárůst nákupu je i vsouladu spotřebou rozhodující části společností zpracovatelů. Jsme si plně vědomi, že ekonomika zpracování loni poklesla na úroveň cca 0,5% rentability vlivem neudržení cen mlékárenských výrobků na českém trhu. Tady se bohužel projevuje nízká koncentrace mlékárenského průmyslu a nepřipravenost pro jednání sřetězci. Není možné, aby od února letošního roku rostly již tak vysoké ceny zpracovatelů a spotřebitelské ceny hlavních mléčných výrobků například vNěmecku, Francii, Rakousku, zatímco vČeské republice dlouhodobě dochází kpoklesu těchto cen proti vývoji vzemích Evropské unie. Řešením je vytvoření seriozních obchodních vztahů mezi prvovýrobci a zpracovateli i následně zpracovateli a obchodními řetězci. Doposud se prvovýrobcům tento záměr nedařil, vřetězci prvovýroba zpracovatel obchod, byli nejslabší pro svoji vysokou roztříštěnost. Závěry Evropské unie vKodani však záměry spolupráce výrazným způsobem posilují, neboť vsouvislosti se vstupem do unie, který je stanoven k1.5.2004, je nutné zrychlit připravenost na udržení alespoň současného podílu na domácím trhu, případně připravit odbyt na trhu větší Evropy a třetích zemích. To by se mělo promítnout do intenzivnější obchodní spolupráce prvovýroby sperspektivními českými zpracovateli. Nebude-li tato spolupráce vnejkratší době reálná a perspektivní, nevyhneme se obchodním kontaktům se zahraničními zpracovateli svýznamnými dopady na domácí zpracovatele.

Proto se obracíme na všechny chovatele s výzvou kpřipojení se do stávajících mlékařských odbytových družstev. Vsoučasné době je neopakovatelná šance dokončit proces sdružování chovatelů do struktur obvyklých kobchodování smlékem ve všech vyspělých státech světa. Obracíme se na chovatelské svazy dojených krav, územní organizace ZS ČR, Okresní agrární komory, aby tento záměr projednaly se všemi chovateli do konce listopadu a získaly je ke členství vmlékařských odbytových družstvech.

Obrátili jsme se též na Českomoravský mlékárenský svaz snávrhem systematické přípravy na vstup do Evropské unie a zajištěním konkurenceschopnosti českých výrobků na tomto trhu. Spolupráce prvovýroby bude účinná pouze při zajištění ceny mléka minimálně uhrazující náklady a výhledově po vstupu do EU spřiblížením ceny cenám mléka vNěmecku či Rakousku. Jedině tak bude možné zajistit pravidelný odběr mléka sodpovídající cenovou úhradou.

VPraze dne 17.9.2003

představitelé Odbytových družstev mléka a Zemědělský svaz ČR