Problém. Jen pětina farmářů dělá na svém
17.02.2014 | Denik.cz
Paní Zdena začátkem 90. let minulého století zdědila kus pole, které její rodina nemohla po čtyři desetiletí užívat. Z rodné vesnice se už dávno odstěhovala a rozhodně se nemínila kvůli několika arům vrátit a pustit se do hospodaření. Jako mnoho dalších vlastníků svůj úděl raději pronajala zemědělskému podniku.
Vědci z České zemědělské univerzity teď přišli se studií, v níž tvrdí, že to je problém. Ve vlastnických vztazích se totiž nepříznivě projevuje dědické právo. Studii před několika dny zveřejnili v renomovaném časopise Land Use Policy.
Pozemky se stále více drobí a často se svou snižující se rozlohou dostávají pod hranici rentability. Vlastníci jsou tak nuceni svoje políčka pronajímat. V Česku je jen osmnáct procent výměry půdy obděláváno zemědělci, kteří ji i vlastní. Tento trend, který vědci pojmenovali termínem „farmland rental paradox", má následně dopady na krajinu a kvalitu půdy jako takovou.
Mnozí vlastníci to ale tak černě nevidí. Třeba podle předsedy Svazu vlastníků pozemků ČR Michala Pospíšila lze zmenšování výměry parcel sledovat už několik století. „Děje se to od Marie Terezie. Stačí se podívat do tehdejších katastrálních map Čech a Moravy," doplnil.
Pronajímání pozemkůPronajímání takových pozemků nebude mít podle něho na české zemědělství žádný dopad. „Uživatelům je jedno, od koho si pozemky pronajímají," doplnil.
Jenomže tady vědci zdvihají varovný prst, protože to vede k homogenizaci krajiny. „Česko a Slovensko se mohou pochlubit dvěma prvenstvími v EU: největšími produkčními bloky a největším podílem pronajaté půdy. Nadměrné produkční bloky přitom zhoršují problémy s erozí, průběh povodní nebo sucha, snižují biodiverzitu i estetickou hodnotu krajiny," tvrdí Petr Sklenička, děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity a vedoucí týmu, který studii zveřejnil.
Předseda Svazu mladých agrárníků Petr Mareš si však myslí, že některá čísla nemusejí být směrodatná. „Je pravda, že hodně půdy se pronajímá, ale často management pronajímá půdu své firmě. To číslo pronajaté půdy by pak kleslo třeba na 60 procent. I tak je to dost," připustil Mareš.Naopak si všiml, že v posledních letech výrazně stoupl počet malých zemědělců. Důvodem jsou dotace. „Dnes se o dotace hlásí 27 tisíc žadatelů. Ještě před čtyřmi roky jich bylo kolem 21 tisíc," řekl. Sedláci totiž dostávají na jeden hektar přes šest tisíc korun a pro mnoho vlastníků půdy jsou tyto peníze dostatečným lákadlem, protože dostanou víc, než kdyby pozemek pouze pronajímali. Počet sedláků by však od příštího roku mohl opět klesnout, protože dotace se sníží pouze na dva a půl tisíce korun. „Pro mnoho lidí to bude méně lukrativní," dodal Mareš.
Vědci podotýkají, že vlastníky se podařilo půdě odcizit. To jako problém vidí i tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. „Zemědělský majetek se nedá dělit, protože ztrácí účinnost," řekl.
Přijde další dělení půdyPoukázal přitom na situaci, která v dohledné době čeká i řadu současných sedláků. O slovo se bude hlásit další generace. A s ní dělení třeba na další tři potomky. „Je to tikající bomba. Většina lidí začala na zrestituovaných polích pracovat v roce 1992 nebo 1993 a teprve teď to začne lidi trápit," vysvětlil. Řešení? Jako za starých časů, kdy byl grunt předán třeba nejstaršímu synovi a ten sourozence vyplatil.
Šebek proto přivítal nový občanský zákoník, který by mohl předávání farem ulehčit a zároveň omezit další drobení pozemků. „Musí to dělat lidé, kteří jsou na půdu navázáni. Velká družstva to neřeší," dodal.
Děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity Petr Sklenička: Jestli budeme chtít mít z krajiny fabriku, budeme za to tvrdě platit.
Čeští vědci popsali nový jev, který se projevuje dalším snižováním kvality půdy. Vlastníkům se kvůli dělení stále snižuje její velikost, takže se stává ekonomicky nevýhodným ji obhospodařovat a jsou nuceni ji pronajímat. Paradoxně se tak zvětšují lány, které obhospodařují velké zemědělské podniky, což má vliv na funkčnost krajiny. Jestli bude tento trend podle vedoucího vědeckého týmu Petra Skleničky z České zemědělské univerzity pokračovat, budeme mít z krajiny fabriku.
Váš tým je autorem názvu fenoménu, který jste popsali v nové studii o fragmentaci vlastnictví půdy – farmland rental paradox. Kdy jste si všimli, že se tento jev děje?
Všimli jsme si toho někdy v roce 2008, při práci na jiném článku. Připravili jsme velkou studii v rámci celé České republiky a teď se to potvrdilo. Skutečně totiž dochází k paradoxu. Ještě třeba před sto lety byla jedna vlastnická parcela jeden uživatelský blok. U nás se teď parcely zmenšují a stále hůře se je vyplácí obdělávat, a proto se pronajímají. Paradoxně tak tyto parcely tvoří čím dál větší bloky. Je to výhodné pro velké zemědělské podniky, které máme největší v Evropě.
Jaký jste zaznamenali ohlas na tuto studii?
Hned první den, kdy článek vyšel, jsme měli asi patnáct nadšených ohlasů. Je to nová věc, takže láká pozornost. I když je to jev typický pro střední Evropu a některé oblasti Číny, přišly i nějaké ohlasy z Ameriky, kde tento problém vůbec nemají.
Čím je vámi popsaný fenomén způsobený?
Když to zjednoduším, tak dvěma věcmi – fragmentací samotnou, kdy dochází k takovému zmenšování parcel, že se jen obtížně obdělávají, současně však musí platit ještě jedna podmínka, a to, že tu je značný podíl pronajaté půdy, tedy že ve státě je velké procento vlastníků půdy, kteří nechtějí hospodařit. Třeba v Rakousku je fragmentace také poměrně vysoká, ale ti lidé na tom hospodaří, protože se tam nepřerušily tradiční vazby sedláků na půdu. Když se třeba na Googlu podíváte na fotomapu v oblasti Mikulova nebo Znojemska, tak vidíte přesně, kudy prochází hranice. U nás jsou velké bloky orné půdy, ale v Rakousku jsou malá políčka. Velmi podstatnou roli tady hrála čtyřicetiletá etapa socialismu, která oddělila dvě generace sedláků od půdy.
Co to pro české zemědělství může do budoucnosti znamenat?
Z hlediska zemědělců bych to rozdělil na dvě skupiny. První jsou vlastníci, kteří chtějí hospodařit a pro ně je to velmi vážný jev, který ekonomicky znehodnocuje jejich pozemky, protože na nich hospodařit už není efektivní. Pak je tu sice velmi úzká, ale velmi vlivná skupina zemědělců, kteří půdu užívají a na půdu mají nájemní smlouvu. Mohu říct, že jim tento jev vyhovuje, protože tím, že je tato půda ekonomicky znehodnocována, se k ní dostávají velmi levně.
Když to někomu vyhovuje, je to špatný jev?
Záleží na tom, jestli budeme chtít udělat z krajiny fabriku, kde budou hospodařit akciové společnosti a „eseročka" bez vztahu k půdě, a rezignujeme na znovunavázání vztahu k půdě. Pokud na toto rezignujeme, budou tu v drtivé většině nájemci, kteří nejsou motivováni k dlouhodobým investicím do půdy, jako je organické hnojení, aby se vylepšovala půdní struktura, protierozní ochrana, krajinotvorná opatření a podobně. Za to se však bude v budoucnu tvrdě platit. Budeme muset všechno tvrdě kontrolovat a analyzovat. Sedláka, pro kterého byla krajina vášeň, nahrazujeme zemědělcem, kterého musí kontrolovat nějaký úředník.
Jsou tyto jevy patrné i na západ od našich hranic?
Tam jsou lépe chráněni, protože tam k přerušení vztahu sedláků k půdě na dvě generace nedošlo. I když třeba v Rakousku jsou tendence, kdy podíl najímané půdy stále roste a klesá počet individuálně hospodařících zemědělců, byť je tento proces velmi pomalý. V jiných zemích se zase jinak hospodařilo, třeba v Norsku nebo Německu měly statky všechna pole kolem sebe. Uspořádání držby u nás bylo takové, že statky máme na návsi a pozemky byly za vesnicí.
Autor: Vilém Janouš
Další články v kategorii Venkov
- Tichá hrozba v úlech může zdražit med. Včelaři bojují s parazitem i s následky chladného jara (08.07.2025)
- Ve Francii napadly vystresované včely 24 lidí, tři jsou v kritickém stavu (08.07.2025)
- Hasit je třeba dříve, než začne hořet (05.07.2025)
- Opuštěnou pilu proměnili v bydlení s vůní bylinek, kde tráva patří králíkům (03.07.2025)
- Lidé na jihu Moravy mají kvůli suchu zákaz zalévat zahrady. Hrozí pokuty (02.07.2025)
- Nová zelená úsporám je největší sociálně-ekonomický stimul posledních let, zaznělo na konferenci NZÚ 2025 (01.07.2025)
- Česko má další CHKO. Vznikla na soutoku Moravy s Dyjí, část místních je proti (01.07.2025)
- Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny (26.06.2025)
- Je libo maliny? Plantáž u Telče nabízí samosběr, lidé o něm příliš nevědí (26.06.2025)
- Vyšebrodský klášter chce opravit zchátralý pivovar za stovky milionů korun (26.06.2025)