Pro mnohá ZD by výplata restituentů znamenala krach

ZN - 20.11.1997

Pro mnohá zemedelská družstva by výplata restituentu znamenala krach

- Návrh novely transformacního zákona o dluhopisech je v pripomínkovém rízení

Liberec - Nezadržitelne se blíží konec zákonné sedmileté lhuty, kdy budou muset zemedelská družstva v souladu s transformacním zákonem vyplatit podíly restituentum - neclenum, kterí nehodlají hospodarit na pude ani podnikat v zemedelství. Prestože lhuta jim dobehne prevážne v roce 1999, vetšina družstev se tohoto okamžiku desí již dnes. Osoby oprávnené k vyzvednutí svých podílu z družstev se naopak obávají, zda místo penez nedostanu jen bezcenné dluhopisy.

"Pro nás jde o cástku od 10 do 15 milionu korun. Pokud bychom ji museli vyplatit, okamžite koncíme a zahájíme prodej majetku," rekl ZN Zbynek Jelínek, predseda ZD Jílové na Jablonecku. Podle nej by bylo nejlepším rešením aby oprávnené osoby vstoupily do družstva a po peti letech by dostaly podíly jako jiní clenové. Podle Vlastimila Bulíre, predsedy Agrodružstva Ceský Dub, je nejvetším problémem skladba majetku, který predstavuje urcitou úcetní hodnotu, ale je prakticky neprodejný. "Zkuste dražit silážní plato nebo hnojište. Pokud je vubec udáte, rozhodne ne za úcetní hodnotu," uvedl Bulír. Družstvo se premenilo v jiný subjekt a puvodní družstvo je dnes v likvidaci a melo by vyrovnávat i pohledávky vuci restituentum. "Spousta družstev se urychlene transformovala, protože predem vedela, že by je náhrady položily," poznamenal Bulír.

Podle Jirího Sameše, reditele jednoho z nejvetších družstev na Liberecku ZD Bílá, by výplata asi 19 milionu korun zpusobila družstvu obrovské problémy. "Jedná se o polovinu našich tržeb, a pokud bychom je meli vyplatit okamžite, dostali bychom se do likvidaci," uvedl Sameš. Podle nej by bylo rešením, kdyby oprávnené osoby dostaly jen cást vyplacenu v penezích a zbytek jinou formou. Také podle názoru reditele územního odboru Ministerstva zemedelství v Liberci Petr Šourka, predstavují náhrady rádove desítky milionu na jednotlivé subjekty, což by chudá príhranicní družstva neunesla. Možností, jak tuto hrozbu rešit, je pripravovaná novela zákona o transformaci družstev. "Navrhujeme, aby cást (deset tisíc korun) byla vyplacena z prostredku Pozemkového fondu a zbytek formou dluhopisu ci cenných papíru," uvedl Šourek, který je za KDU-CSL clenem pripomínkové komise k pripravované novele.

Oprávnené osoby však mají naopak obavy z uzákonení dluhopisu a také z toho, zda družstva jejich majetek ješte neprohospodarila nebo nevytunelovala. Tomu se nediví ing. Jirí Sedlák, predseda ZD Svatý Jan. Stejne jako vetšina clenu družstev je i on zamestnancem a zároven kapitálovým spolecníkem pres svoje majetkové podíly v družstvu. "Muj podíl svou hodnotou zrejme výrazne prevýší to, co na svém postu predsedy vydelám za sedm let v hrubé mzde. A presto mi z podílu, který byl ponechán v ZD, zbylo nejvíce," vylícil paradoxní situaci, v níž se družstva ocitla. Soukromníci podle neho jednají pod heslem "lehce nabyl, lehce pozbyl", což je prirozené. Jak uvedl, kdyby sám byl soukromníkem, tak by svuj podíl asi už dávno zastavil financnímu úradu, jako rucení úveru na nákup drahých a nevyužitých stroju. "I kdybych hospodaril jen na oko a po vytažení posledního hrebíku z družstva bych prestal, i pak bych zrejme neodolal pokušení tento podíl, respektive jeho hodnotu, investovat do nákupu auta, anebo jinak," dodal. V zemích EU speje vývoj kapitálu ke koncentraci, a to je podle Sedláka cesta i pro nás, at si to budeme prát, ci nikoliv. "V roce 1992 nás navštívil pan Henri Poteaux, prezident chovatelského sdružení z Francie. Také on varoval, že než tady všechno rozbijeme, máme si to ješte jednou porádne rozmyslet a propocítat," uzavrel.

Milada Prokopová, Jaroslav Žirovnická