Přišli o dotace z EU. Farmáři i obce se zlobí

05.03.2013 | Denik.cz

Stane se venkov nadobro jen chatovou oblastí nebo noclehárnou? Na čele sedláků přibyly vrásky, když nedávno vláda oznámila, že Program rozvoje venkova bude v letech 2014 až 2020 chudší o 300 milionů eur ročně (přibližně sedm a půl miliardy korun).

„Pokud se nic nezmění, zemědělství se stane ještě méně konkurenceschopné než dosud," varoval viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada. Farmářům by totiž chyběly peníze na investice, což by se mohlo odrazit v pracovníchpříležitostech. „Když se zavře kravín, propustí se lidi," vysvětlil lakonicky.

Česká republika je jedinou unijní zemí, která do roku 2020 bude muset počítat s nižšími penězi v Programu rozvoje venkova. Například Rakou-sko si vyjednalo o 700 milionů eur více, Francie o jednu miliardu a Itálie dokonce o miliardu a půl. Podle farmářů přitom tento program přímo rozhoduje o konkurenceschopnosti zemědělství.

Tisíce míst

Odborníci z agrární komory spočítali, že pokud by se tuzemské zemědělství nastartovalo a dosáhlo by opět výkonu, jaký mělo před vstupem do Evropské unie, přineslo by to tisíce pracovních míst. „Podle našich propočtů by se jednalo o 40 tisíc pracovních míst v prvovýrobě a dalších 80 tisíc  v navazujících odvětvích. To představuje 40 miliard korun do státního rozpočtu," přiblížil Belada.

Se zemědělci se o peníze  z programu musejí dělit samotné obce. Těm by do roku 2020 z Programu rozvoje venkova měly přitéct asi čtyři miliardy korun, tedy zhruba sedmina z potřebných 25 miliard. „Připadá mi to, jako kdyby chtělo ministerstvo na sedm let zrušit rozvoj vesnic, podnikání na venkově a rozvoj šetrného cestovního ruchu. Přitom pouze do nárokových plateb zemědělcům na obhospodařovanou půdu jde více než padesát miliard korun," postěžoval si na adresu ministerstva zemědělství, které má program na starosti, například starosta Němčovic na Rokycansku Karel Ferschmann. Ořezaný Program rozvoje venkova zkritizoval už sociálnědemokratický stínový ministr zemědělství Michal Hašek. Ten vyjednanou částku dokonce označil za podraz na české zemědělce  a potravináře.

Není to konečná

Občanští demokraté už dříve kritiku odmítli. Podle nich může tvrdit, že Česko mohlo vyjednat ještě více peněz, jen někdo, kdo nezná základní principy struktury unijního rozpočtu.

Nicméně obce věří, že chybějících 300 milionů eur není hotová věc. „Co se týká peněz z Evropské unie, tak už víc nevybojujeme. Bojujeme však za co největší prostředky pro venkov. Pokud by se to nepodařilo, byl by to jeho konec," řekl místopředseda Svazu měst a obcí Josef Bezdíček.

Podle Bohumila Belady by se peníze na podporu zemědělství mohly vzít z jiných programů, než z okleštěného Programu rozvoje venkova. Josef Bezdíček se přitom domnívá, že šance na získání dalších peněz se zvýší společnými projekty se zemědělci. „Nejde jen o prvovýrobu, ale  i o zpracování produktů na venkově a potom i prodej těchto výrobků v místě," naznačil možnou cestu.

Peníze určené pro venkov

O kolik více si státy v Bruselu vyjednaly do Programu rozvoje venkova (v milionech eur).

Itálie 1500

Francie 1000

Rakousko 700

Finsko 600

Španělsko 500

Portugalsko 500

Švédsko 150

Slovinsko 150

Irsko 100

Lotyšsko 100