Pěstitelům je nejhůř za posledních dvacet let

Zemědělci označují letošní rok za jeden z nejhorších za posledních dvacet let. Ztráty zaviněné nepřízní počasí podle odhadů agrární komory dosahují 84,6 miliónu, zářijové deště navíc zkomplikovaly podzimní práce a zemědělci proto budou muset ve větší míře sít až na jaře, což může znamenat nižší výnosy obilí v příštím roce.

Babího léta se zemědělci sice dočkali, abnormálně teplé dny však pracím na rozbahněných polích nijak výrazně nepomohly. Na Liberecku a Jablonecku zbývá sklidit zhruba 1500 hektarů, což je asi 15 procent ploch obilovin. Podle Vítězslava Kverky z Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou snad babí léto umožní sklizeň dokončit, úrodu však nezachrání. "Obilí je ve velmi špatném stavu, klíčí v klasech, často je napadené plísní," poznamenal Kverka. Kvůli vysoké vlhkosti se musí dosušovat a okamžitě zpracovávat do krmných směsí. Znamená to, že náklady na pěstování a sklizeň výrazně přesáhnou cenu obilí," řekl Kverka.

Na Českolipsku je ohrožena sklizeň zasetých obilovin, ale i cukrovky, jejíž podprůměrná kvalita zřejmě ovlivní výkupní ceny na trzích. "K tomu, abychom dohnali deficit v harmonogramu prací na polích, potřebujeme nejméně měsíc bez deště. Zbývá nám sklidit asi osmdesát hektarů jarní pšenice, která už nyní vykazuje osmadvacetiprocentní vlhkost," přibližuje kalamitní situaci Miroslav Neuman, předseda ZD Štědrá v Doksech. Zemědělci na Doksku mají i další problémy, například zastaralý vozový park. "Stáří dosluhující mechanizace nezřídka překračuje patnáct až dvacet let a chlapi se tak musejí vypořádat s různými poruchami, které je na polích v těchto dnech pronásledují. V současné době se dostáváme do svízelné situace, protože tvorba fondů na nákup osiv, umělých hnojiv a tolik potřebných postřiků je tak vysoká, že ujídá mimo jiné i z finančních prostředků určených na opravy a údržbu zastaralé zemědělské techniky. Přesto věřím, že zemědělci přežijí, musí přece vydržet," říká s přesvědčením předseda ZD.

Za černý označila letošní rok i chovatelka hnědých krátkosrstých koz v Horní Světlé Eliška Horynová. Na své rodinné ekofarmě kozy chová už třináct let a jako jedna z mála v republice tak navazuje na myšlenku blahodárných účinků kozího mléka na lidský organismus. "Je to opravdu nešťastný rok, na produkci mléka jsme hodně prodělali. A ovsa, který naše holky přímo zbožňují, se letos také moc neurodilo. Zimu máme pomalu na krku a vůbec nevím, čím kozy nakrmím. Řeknu vám upřímně, kdo dnes v zemědělství podniká, je hazardér nebo šílenec, případně obojí. Jak to tak vypadá, nakonec v zemědělství zbyde jen pár nadšenců, jimž je líto nechat ladem pracně obdělané polnosti a kteří nechtějí, aby všechen dobytek ve stájích pochcípal," rozčiluje se farmářka ze Světlé. "Dělat v této branži každý den až do pozdního večera je v dnešní době plné nejistot hotová sebevražda."

Zemědělci nemohou ani příliš počítat s náhradou škod, neboť ministerstvo zemědělství podle Radima Ziky, libereckého radního pověřeného resortem zemědělství, na odškodnění nemá prostředky. "Zemědělcům by ale pomohlo, kdyby jim byly o rok odloženy splátky nájmů pozemků pronajatých od pozemkového fondu a také ekologická daň a urychleně by byly vyplaceny dotace, na něž mají pěstitelé nárok," řekl Zika.