Parlament zahájil práci na směrnici o službách

Jak daleko má EU jít v uvolňování vnitřního trhu služeb? Mají se některá odvětví zcela vyloučit? Je uplatňování zásady „země původu“ správnou cestou k otvírání trhů vůči firmám ze všech členských států? O všech těchto otázkách se diskutovalo 19. dubna 2005, kdy Výbor pro vnitřní trh vedl první velkou debatu o tom, jak by měl Parlament v prvním čtení pozměnit kontroverzní směrnici o službách.

Zpravodajka EP pro směrnici o službách Evelyne Gebhardtová (PES, Německo) předložila první část své zprávy, kde se navrhuje, aby se v návrzích Komise provedly rozsáhlé změny. „Jako téměř každý v tomto Parlamentu chci, aby se trh se službami otevřel a aby lidé mohli poskytovat služby bez ohledu na to, z kterého jsou členského státu. Otázkou je, jako toho dosáhnout“, prohlásila. V diskusi šlo o dvě hlavní otázky: o rozsah působnosti směrnice a o kontroverzní zásadu země původu.

Pokud jde o působnost směrnice, uvedla Evelyne Gebhardtová, že návrh Komise zdaleka nevyznívá jednoznačně a že potřebuje upravit – především je nutné jasně odlišit komerční služby od služeb v obecném zájmu. Služby, které jsou už pokryty sektorovými směrnicemi, například služby rozhlasového a televizního vysílání a finanční služby, by se z nové směrnice měly jednoznačněji vyloučit; totéž platí o loteriích a hrách, kde je třeba zohlednit značně rozdílnou praxi v jednotlivých zemích.

Aplikace zásady země původu je podle paní Gebhardtové nesprávným přístupem: „není to panevropské – zakotvuje se tím uplatňování vlastních pravidel jednotlivých států a odmítají se metody, které se osvědčily v obchodě se zbožím, tj. harmonizace, vzájemné uznávání a společné standardy“. Pozornost by se podle paní Gebhardtové měla zaměřit především na vzájemné uznávání a odstraňování vzájemných bariér a na služby pro spotřebitele v souladu s předpisy cílových zemí.

Malcolm Harbour (EPP-ED, Velká Británie) uvedl, že přístup paní zpravodajky se prověří tím, jak se vypořádá s více než 90 druhy diskriminačních bariér, které jsou zakotveny v zákonodárství jednotlivých členských států a znemožňují volný pohyb služeb. Nemůžeme eliminovat ani požadavek na odstranění těchto bariér, ani prověřování nových národních požadavků. Malcolm Harbour se obává, že směrnice bude nyní mít příliš úzký rozsah. Má-li vzájemné uznávání mít smysl, bude každopádně mít mnoho společného s přístupem podle země původu. „Když má firma licenci k obchodní činnosti, mělo by se jí umožnit poskytovat služby v každém členském státě s minimem dalších překážek, i když musí nadále respektovat místní požadavky na ochranu občanů, životního prostředí, bezpečnosti a zdraví.“ Zdůraznil, že se členské státy musí společně starat o dohled nad vnitřním trhem: „Jsou na to připraveny a mají k tomu kapacity. Parlament by jim v tom neměl bránit.“

Anneli Jäätteenmäkiová (ALDE, Finsko) prohlásila, že paní Gebhardtová sice plánuje velké změny a mnohé z nich jsou jistě oprávněné, ale že k věci přistupuje tak, že výsledná směrnice nakonec jen zachová stávající stav. „A to nechceme. Chceme volný pohyb služeb mezi zeměmi. Potřebujeme právní jistotu pro spotřebitele i pro podniky a tento návrh ji nepřináší.“ Paní Jäätteenmäkiová uvedla, že společná definice služeb ve veřejném zájmu se těžko hledá a že existuje riziko, že se každý členský stát nakonec sám rozhodne, kde trh otevře a kde ne.

Pierre Jonckheer (Zelení/EFA, Belgie) upozornil, že by se argumenty neměly prezentovat tak, že se proti sobě stavějí staré a nové členské státy. „Chceme, aby se všech cílů EU dosahovalo ve všech 25 členských státech, a jde o to, jak posílit hospodářskou integraci.“ Uvedl také, že by se měl pečlivě definovat rozdíl mezi vzájemným uznáváním a zásadou země původu – postrádáme jistotu, jak se vzájemné uznávání má aplikovat ve službách.

Další účastníci diskuse volali po přijetí směrnice pro služby veřejného zájmu, která by měla zabezpečit poskytování veřejných služeb. Někteří poslanci EP kritizovali způsob prezentování dané problematiky v národních politických debatách.

Návrh paní Gebhardtové a původní návrhy Evropské komise podrobně projedná výbor pro vnitřní trh v pracovní skupině a další debaty budou následovat na zasedáních výboru v průběhu několika příštích měsíců. Časový rozvrh ještě není zcela dopracován, avšak paní Gebhardtová uvedla, že výbor bude o její zprávě hlasovat do léta a že k prvnímu čtení na plenárním zasedání by mohlo dojít v říjnu.