Opatření k redukci stavů divočáků

RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc., Ing. Vladimír DIVIŠ

V souvislosti se zvyšováním početních stavů prasete divokého na území České republiky a navazujícími problémy škod v zemědělství a na drobné zvěři a nutností úpravy věkové a pohlavní struktury populace prasete divoké je nezbytné přijmout zásadní opatření v řešení tohoto problému. Proto byla Odborem rybářství, myslivosti a včelařství Ministerstva zemědělství dne 12.července 2004 vydána „Doporučená opatření pro redukci početních stavů prasete divokého na území České republiky“ a byla zaslána krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy s určením všem orgánům státní správy myslivosti. Jejich platnost je do odvolání, nejdéle však do 31. 3. 2008.

S uvedenými opatřeními MZe ČR byla v srpnu seznámena Myslivecká komise ČMMJ a následně v září Myslivecká rada ČMMJ, která uložila podpořit tato opatření a zveřejnit v časopise Myslivost informaci, která by s ním seznámila nejširší mysliveckou veřejnost. Při zpracování bylo vycházeno z vydaného materiálu MZe ČR a byl doplněn konkrétními poznatky z praxe a z proběhlých diskuzí k těmto opatřením. Předpokládáme, že vlastníci a uživatelé honiteb budou informováni prostřednictvím orgánu státní správy myslivosti obcí s rozšířenou působností, po posouzení aktuální situace ve svém obvodu.

Na řadu mohou přijít i sankce!

Je třeba upozornit, že v rámci dozoru v myslivosti dle § 61, odst. 2, zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů mohou být využívána sankční ustanovení uvedená v v § 64, odst.4. zákona o myslivosti a to v případě, že nesplněním lovu celkového počtu kusů prasete divokého dojde k překročení jejich normovaných stavů. Dále má být neprodleně, bez zbytečných průtahů, vyhověno žádostem o vyjádření orgánu státní správy myslivosti k lovu prasat divokých - samičí zvěře a samčí zvěře do věku dvou let v souladu s ustanovením § 36, odst. 5 zákona o myslivosti. K těmto skutečnost není co dodat, včetně povolování odstřelu dospělých chovatelsky nevhodných bachyní ovlivňujících výši přírůstků mladé zvěře.

Lovit intenzívně a podle místních podmínek

Dále mají být ke snížení početních stavů prasat divokých plně využity možnosti v § 39 zákona o myslivosti povolování a uložení úpravy stavu prasat divokých lovem. A to odstřelem a odchytem, za využití následujících pravidel. Upřednostnit lov selat lovit jich 75 % z celkového odstřelu. Lončáků lovit 15 % z celkového odstřelu a při odstřelu lončáků se přednostně zaměřit na bachyňky a šetřit kňourky, zvláště samostatně chodící a hmotnostně silné. Odstřel dospělé zvěře v rozsahu 10 % z celkového odstřelu zaměřit výhradně na bachyně, kromě těch, které vodí rodinné tlupy. Omezit, respektive zastavit na dobu 3 let lov kňourů.

K tomu uvádíme, že je také třeba přihlédnout k místním podmínkách a skutečnosti ve stavech černé zvěře. Při loňském abnormálním semenném roce bylo značně obtížné zajišťovat odstřel divočáků a především nebyl odloven dostatečný počet selat, které přešly ve zvýšené početnosti do kategorie lončáků. V návaznosti na semenný rok, včetně rozsáhlého zapojení mladé zvěře do reprodukce, je pak místy prakticky nekontrolovatelný přírůstek selat. Kromě dospělých bachyní jsou zapojeny do reprodukce i nejslabší lončačky mající jedno, ale také až 6 selat. Některé z nich metaly až koncem léta a ještě v září byla v honitbách teprve dvou až tříkilová selata. Řádově bylo v některých oblastech v letním období metáno až několik desítek procent selat letošního přírůstku. Vzhledem k narušené sociální struktuře populace prasat divokých se takto vyvíjí situace po řadu let a populace jednoznačně narůstá. Zvláště pokud nejsou pozdně metaná selata v dostatečném počtu odlovena, zapojují se pak jako lončačky do letní reprodukce a dochází k zhoršování chovné kvality populace divočáků. Potom se lze během roku setkat s černou zvěří rozmanitého skutečného věku.

Když se chce, tak to jde

Příkladně je pak postupováno např. v Uherském Hradišti, kde současně s předepsaným „Písemným hlášením o plnění plánu“ podle § 36, odst. 4 zákona o myslivosti, jsou za každý měsíc s hlášením předkládány státní správě myslivosti čelisti ulovené černé zvěře a hodnocení při zařazování do kategorie sele, lončák, dospělá zvěř je podle skutečného biologického věku, nikoliv věku kalendářního. Například kus ulovený koncem června může mít skutečný věk pouhých 10 měsíců a kalendářně by byl zařazen do kategorie lončák a je to ještě biologicky sele; kus ulovený koncem července má biologický věk do 23 měsíců, ve skutečnosti biologicky je to ještě lončák a kalendářně by to byl tříletý kus ulovený v době hájení. Řádově toto může dosáhnout značného procenta odstřelu a ve skutečnosti se pak jedná o jednoznačně pro chov nežádoucí kusy. Předpokládalo by to však kontrolu ulovené zvěře pomocí čelistí a pak bychom skutečně věděli, co se loví a nikoliv co se vykáže ve statistickém výkaze (který snese všechno), zvláště pokud není vůbec žádná kontrola! Situace může být místně různá a zásadou letošního a příštího roku musí být podle místních podmínek zajištění co nejvyššího snížení stavu selat a lončáků především samičího pohlaví (a to bez plánování a neomezeně!).

Povolování výjimek ze zakázaných způsobů lovu

Jednou z nejvíce diskutovaných částí opatření je povolení výjimek z některých zakázaných způsobu lovu podle § 45, odst. 2. zákona o myslivosti. A to povolení lovu divočáků s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převrácení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře. Skutečností je, že v některých regionech to bylo již v předchozím období při vydaní opatření k redukci divočáků povoleno. Při diskuzi v Myslivecké komisi ČMMJ byl vysloven názor, že svým způsobem by to bylo přínosem z několika důvodů. Předně zvýšení bezpečnosti při střelbě. Dále by byla lovena zvěř obeznaná. Snížil by se pravděpodobně počet poraněné zvěře. V Maďarsku, kde je toto povolené, jsou zkušenosti, že se snížilo pytláctví, neboť se chodí častěji do honiteb i v noci. Také se zvýšila ostražitost zvěře, která po několika zkušenostech s osvícením bílým světlem okamžitě reaguje únikem. Možná bychom se divili, v jakém rozsahu to funguje již teď i u nás, neboť různá osvětlovací zařízení prodávaná v některých prodejnách zbraní a střeliva jsou v krátkosti vždy vyprodána. Určitě také vzniknou obavy, zda by nedošlo k zneužívání osvětlení při lovu ostatní spárkaté zvěře.

Může se povolit lov prasete divokého v odchytových zařízeních. Dále lze na společném lovu povolit odstřel dospělé černé zvěře pohybující se v tlupách, mimo kusy, které tlupu vedou.

Je možnost s využitím odchytových zařízení v souladu s § 39 rozhodnutím povolit lov divočáků v odchytových zařízeních jako výjimku ze zakázaných způsobu lovu - § 45, odst. 1, písm. t. zákona o myslivosti a za současného početního stavu prasat divokých lze v souladu s ustanovením § 45, odst. 1, písm. t. zákona o myslivosti považovat prase divoké za chovatelsky nežádoucí a je tedy možnost střílet divočáky v odchytových a aklimatizačních zařízeních a přezimovacích objektech. Z praktických důvodů je to poněkud problémové, neboť jak mnohdy poznat vodící kusy při rozptýlení tlupy na společném lovu. To je téměř nemožné. Zásadou by mělo být nadále nelovit tělesně silnou zvěř. Pokud se jedná o odchytová zařízení, není zatím dost zkušeností, ale zřejmě to byl způsob, jak se v minulosti na našem území úplně vyhubila ve volnosti černá zvěř. Nedokážeme pak posoudit v praxi jaké by byly reakce sousedních uživatelů honiteb, když by byla v návaznosti na ně hromadně schytávána černá zvěř společná pro větší územní celek a chycená tam odstřílena.

Dále povolovat lov divočáků na nehonebních pozemcích v souladu s ustanovením § 41 zákona o myslivosti, kdy se doporučuje i v případě lovu na nehonebních pozemcích respektovat pravidla zastoupení lovené zvěře podle dospělosti (75 % selat, 15 % lončáků, 10 % dospělá zvěř bachyně).

Důležitost dohody se zemědělci

V případě vydávání rozhodnutí o uložení úpravy početních stavů prasat divokých podle § 39 zákona o myslivosti je doporučeno začlenit do tohoto rozhodnutí ke zlepšení stavu také tuto problematiku. Navázat spolupráci se zemědělsky hospodařícími subjekty a projednat konkrétní podmínky opatření přijatelné z obou zúčastněných stran tak, aby se zlepšily podmínky k lovu prasat divokých. Dále zakázat přikrmování a krmení černé zvěře mimo dobu nouze, kromě odváděcího přikrmování ve velkých lesních komplexech.

Z praktického hlediska bude asi v tomto ohledu řada problémů. Jeden z nich je praktická nemožnost účinného lovu a ochrany před škodami na zemědělských kulturách (či jejich úplným zničením divočáky) díky častému a nešťastnému vytvoření hranic honiteb pole - les a při vysetí atraktivních zemědělských kultur v těchto místech. Je to skutečnost vyplývající z § 45, odst. 1., písm. s., neboť v šířce 400 metrů (200 m z obou stran hranice) nelze lovit na čekané a nesmějí tam být umístěna ani myslivecká zařízení a prováděn lov z mysliveckých a jiných zařízení.

Problém vnadění, resp. Přikrmování

Dalším problémem je otázka přikrmování, resp. vnadění mimo dobu nouze. Dnes nejobvyklejším způsobem je ve většině honiteb lovit divočáky u různých vnadišť, což je svým způsobem pro zvýšení lovu významné nebo dokonce zásadní, stejně tak pro možnost posouzení chovné kvality kusu, pokud by se to tak chtělo. Vyvážení různých odpadů ale často hraničí s porušováním zákona č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Je otázkou, jak by bylo možné to kontrolovat, zda to bude uživateli honiteb dodržováno, či zda by nebylo vhodnější stanovit rozsah a podmínky vnadění (čím, v jakém množství a na jaké ploše). Takto to bylo stanoveno donedávna např. v Rakousku, dnešní skutečností tam ale je úplný zákaz přikrmování a vnadění černé zvěře. V praxi je běžné v řadě našich honiteb nadměrné vyvážení vysoce kvalitních krmiv především kukuřičného zrna i hrachu z důvodů usnadnění loveckých příležitostí, volně sypaného nebo v různých komerčních či amatérsky vyrobených samonásypných kontejnerech. Důvodem je zvýšení pravděpodobnosti úspěšného lovu související s často omezenými časovými možnostmi vlastníka či nájemce honitby, případně hostů. Východiskem by bylo, aby uživatel honitby předložil státní správě myslivosti přehled o umístění a počtech takovýchto zařízení, aby byla možnost ontroly a posouzení oprávněnosti jejich zřizování. A také aby byla možnost při nedodržení provádět sankce.

Je to na nás, na myslivcích!

V zajmu podpory těchto doporučených opatření MZe ČR je v současné době rozhodující, aby uživatelé honiteb byli prostřednictvím místně příslušného organu státní správy myslivosti co nejdříve s nimi seznámeni s přihlédnutím a dopracováním podle místních podmínek. A uživatelé honiteb a jednotliví myslivci by měli co nejvíce přispět k jejich naplnění a k uvedení současného stavu v chovu černé zvěře do souladu se zájmy chovu a k vyšší kvalitě.