Ochranáři: Nesahejte na mláďata!

Hlas Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni nezní příliš vesele: "Máme tu prvního zajíce." Zaječí mláďata, která kvůli nevhodné starostlivosti některých lidí končí v péči záchranářů, jsou totiž v drtivé většině odsouzena k smrti. "Zaječice své děti kvůli bezpečnosti hned po porodu nechává samotné a malí zajíčci se rozptýlí v určitém okruhu. Máma, aby nelákala predátory, se k nim pak vrací jen jednou denně, zpravidla v noci, aby je nakojila. Lidé, když vidí v trávě samotné zaječí mládě, si ale pořád myslí, že je matka opustila," krčí rameny Karel Makoň a důrazně opakuje, že nic horšího, než vzít takové mládě do ruky, člověk udělat nemůže.

Malý zajíček, který se už dostal do záchranné stanice, pochází z Borského parku. "Přinesly nám ho paní učitelky ze zvláštní školy. Byly na procházce s dětmi, a ty jim ho iniciativně přinesly. Proto chci poprosit i pedagogy, aby v této době jasně žákům vysvětlili, že se mláďat savců, zajíců či srn, nesmějí dotýkat. Je tu totiž velké riziko, že se k nim pak už jejich matka nevrátí," apeluje Karel Makoň.Odchovat malého zajíce v zajetí je podle Makoně velmi složité, neboť neexistuje plnohodnotná náhražka za zaječí mateřské mléko. Do přírody se tak z lidské péče vrací v průměru jen každý osmý ušák.

V podobné situaci jsou také další záchranné stanice v kraji. Například v Tachově se starají o tři malé kuny a liščata. "Kuny už jsou celkem samostatné, ale ještě potřebují přikrmovat. Liščata k nám přivezli z plzeňské záchranné stanice, protože s odchovem savců tu máme větší zkušenosti.O lišky už projevil zájem autor večerníčků Václav Chaloupek. Jinak se snažíme zvířata vracet zpět do volné přírody," říká Karel Bobál z tachovské záchranné stanice. Mláďata neopak nepřijímá Zoologická a botanická zahrada města Plzně. "Bohužel nejsme na tyto situace připraveni, nemáme kapacity ani prostorové, ani personální. Nalezená mláďata předáváme do záchranných stanic," informoval mluvčí zahrady Martin Vobruba.