Obce chtějí volně prostupné hory

První kroky trilaterálního Euroregionu Beskydy směřují k lepší vzájemné informovanosti

Zavádění zpřísněného režimu na česko-slovenské státní hranici je proti duchu rodící se spolupráce.

Podpisem zástupců příhraničních regionů z České republiky, Polska a Slovenska pod dohodu o začlenění Regionu Beskydy do již existujícího Euroregionu Beskydy (EB), byl loni v červenci ve Frýdku-Místku položen základ širší mezinárodní spolupráce v rámci tří zemí. Její cíl prezentuje Petr Šabrňák, sekretář Regionu Beskydy. "Chceme vytvořit takové společné česko-polsko-slovenské aktivity, které povedou k rovnoměrnému a vyváženému rozvoji všech tří regionů a ke sbližování jeho obyvatel. Jsme teprve na počátku, v současné době připravujeme zrcadlové projekty, které by měly poskytnout základní informační a propagační materiály ve čtyřjazyčném provedení," uvedl sekretář. Vedle toho se zpracovává strategie rozvoje EB.

V česko-polském pohraničí v téže oblasti působí ovšem již od roku 1998 Euroregion Těšínské Slezsko sdružující na české straně 39 a na polské 14 municipalit. Evropská unie mu již schválila projekty v programech Phare Credo a CBC v celkové výši 5,1 miliónu eur.

Euroregion Beskydy zahrnuje vedle české strany polské sdružení Region Beskidy se sídlem v Bielsku-Bialé a slovenský subjekt Region Beskydy se sídlem v Žilině. Má plně funkční orgány v čele s prezidentem Petrem Rafajem, místostarostou Frýdku-Místku. Region Beskydy tvoří Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice, Sdružení obcí povodí Morávky, Slezská brána, Zájmové sdružení Frýdlantsko - Beskydy, Sdružení obcí povodí Stonávky, Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady a Sdružení obcí Frýdecka-Místecka, které zahrnují více než 160 tisíc obyvatel.

"Letos sice neuspěl český projekt nazvaný Kanalizace splaškových vod sever, který předložila obec Šenov, podle vyjádření hodnotitelské komise programu CBC Phare má však velkou šanci v roce příštím," říká Hana Windischová, která zastupuje v město Frýdek-Místek. "Ve hře je částka větší než 3,3 miliónu eur pro řešení problematiky odpadních vod v Šenově, Petřvaldě a části Havířova," dodává s tím, že příprava dalších konkrétních projektů bude jedním z důležitých úkolů už také proto, že bez nich se obtížně reaguje na dotace z předstrukturálních fondů, nemluvě o financích, které lze získávat po připojení České republiky k Evropské unii.

Značnou nevoli mezi starosty kolem česko-slovenské státní hranice vyvolává snaha vlády zpřísnit hraniční režim. "Jde to proti duchu a významu euroregionů a přeshraniční spolupráce," kritizuje Rafaj. "Nedovedeme si dobře představit, jaký dopad to bude mít na rozvoj turistického a cestovního ruchu, který se převážně odbývá v hraničních partiích Moravskoslezských Beskyd. Budou postiženi drobní podnikatelé, ale také lidé ze slovenských vesnic, kteří k nám každodenně jezdí za prací například v lesním hospodářství, aniž by museli státní hranici překračovat jen v oficiálních přechodech. To nemluvím o komplikacích pro desítky českých vlastníků, kteří mají své nemovitosti na slovenském území těsně za státní hranicí. Připravujeme protestní petici, abychom na tyto problémy upozornili a dali státní správě na vědomí, že rozvíjet spolupráci přes sotva pootevřené hranice jde velmi těžko," uzavřel Rafaj.