O tom, jak se farmaří, ale i loví v Jižní Africe

Když se řekne Afrika, mnozí se zasní a zavzpomínají třeba na Hemingwayovy Zelené pahorky africké. Inspiraci pro svůj veskrze pravdivý román čerpal světoznámý autor na dobrodružném safari, které podnikl v polovině třicátých let minulého století. Ale postaral se zároveň i o osvětu významu lovu v Africe.

Afriku a samotné safari dneška přijeli přiblížit v únorových dnech na Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity do Českých Budějovic spolumajitelé farmy se zvěří v Jihoafrické republice - Jan Velík a Petr Hawerland. Přijali pozvání Vladimíra Hanzala, který na univerzitě již několik let přednáší. Tři desítky posluchačů pátého ročníku zemědělské fakulty oboru všeobecně zemědělského se specializací na využití a ochranu zemědělské krajiny a několik studentů doktorandského studijního programu aplikované krajinné ekologie tak získalo neocenitelné a přitom zajímavé informace. Poutavé povídání o africké zvěři či o zakládání farmy a způsobu hospodaření zaujalo beze zbytku všechny přítomné.

Antilopy i sloni

Oba Češi se již šestým rokem věnují farmovému chovu zvěře v Jihoafrické republice v provincii Severní Kapsko nedaleko proslulého diamantového města Kimberley. Je to vlastně jakási obdoba zdejší obory. Jejich farma o rozloze 2000 ha patří mezi malé, neboť v Jihoafrické republice jsou běžně farmy o výměře až 40 000 ha.

Téměř dvouhodinovou besedu zahájil MVDr. Petr Hawerland, který nejprve hovořil o základních a všeobecných informacích, týkajících se této země na pobřeží Atlantského a Indického oceánu. Poté se již oba hosté pozvolna dostávali k tamnímu hospodaření se zvěří a jejímu loveckému využívání, ochraně přírody, a nutno říci, že z jejich úst zaznělo mnoho neobvyklých zajímavostí. Studenti se dozvěděli, co předchází založení takové farmy v JAR, kde si v současnosti může založit farmu i cizinec. Ideálním řešením je založit si na místě firmu, přes kterou veškeré operace provádíte. Stačí si tedy jen koupit pozemek.

Start pro chov

Ale jak začít s chovem zvěře na tomto území? První krok, který musíte učinit, je podání žádosti orgánům ochrany přírody o povolení chovu zvěře na farmě. Oznámíte, jak velký pozemek vlastníte, jaká je jeho úživnost a podáte informace o místní vegetaci. Orgány ochrany přírody následně doporučí, které druhy zvěře, v jakém množství a poměru je možné na farmě chovat. K této kalkulaci používají přepočtové tabulky tzv. zvěřích (dobytčích) jednotek. V nich je uvedeno jakou potřebu potravy mají jednotlivé druhy zvěře či skotu včetně přepočtových koeficientů, které stanovují ekvivalentní počty jednotlivých druhů zvěře odpovídající únosnosti farmy z hlediska zajištění dostatečné potravní základny pro efektivní chov.

Ploty jako podmínka

Africká býložravá zvěř využívá, podobně jako naše druhy zvěře, potravní nabídku diferencovaně. Například kudu (Tragelaphus) patří mezi okusovače, obdobně jako náš srnec, z 90 procent spásá větvičky a letorosty. Impaly (Aepyceros melampus), které se živí větvičkami a listy přibližně ze 60 procent, patří zase jako náš jelen mezi nevyhraněné příjemce potravy a lze je zařadit mezi tzv. potravní oportunisty. Naproti tomu například antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis) náleží mezi tzv. spásače a má potravní potřebu podobnou jako muflon nebo ovce. Upřednostňuje trávy a byliny bohaté na celulózu, ale vyhrabává ze země i hlízy a kořínky, které tvoří přibližně 20 procent její celkové potravy.

Povolení chovu jednotlivých druhů zvěře a jejich kombinace jsou vázány splněním řady dalších podmínek, daných velikostí a druhem zvěře. Pro chov malých antilop stačí jednoduché oplocení do dvou metrů a výměra farmy není limitována. Pro velkou zvěř je však vyžadováno oplocení vyšší než dva metry a plot musí být z drátu o průměru minimálně 5 mm. Například pro chov nosorožce, musí mít farma rozlohu minimálně 8000 ha a pokud chcete chovat slona, lva apod., musíte vybudovat ploty o síle drátu minimálně 5 mm a kombinovat jej ještě s pěti dráty elektrického ohradníku. Kvalita a zajištění správného oplocení jsou obzvláště důležité.

Od loňského roku v JAR platí zákon o chovu nebezpečných zvířat, který stanovuje, že pokud vyjmenované druhy nebezpečné zvěře uniknou z farmy a někomu způsobí zranění či dokonce smrt, je za tento čin zodpovědný majitel farmy a je i postihován tak, jako kdyby tento incident způsobil sám. Chováteli lva, který uteče a usmrtí tři místní obyvatele, budete souzeni za trojnásobnou vraždu.

Lov je nutností

Máte-li tedy vhodné oplocení a splněné podmínky pro získání statutu farmy, tzn. dostatek potravy pro zvěř, dostatek vody (napajedel) a místa, kde se zvěř může schovat před nepříznivými povětrnostními podmínkami a najít závětří, úkryt apod., je možné začít se zazvěřováním. Přirozené stažení zvěře na farmu je s ohledem na její oplocení nemožné, proto nezbývá než si zvířata objednat u některé ze specializovaných firem.

Po dosažení požadovaných početních stavů zvěře na farmě, je pak nezbytné její stavy regulovat lovem. K tomuto účelu jsou také farmy zřizovány a majitelé farem využívají zájmu o poplatkové lovy trofejové zvěře. Lovecká turistika je často jediným zdrojem obživy domorodých farmářů a přináší i do státní pokladny nezanedbatelné finanční částky.

Sezóna pro lovce

Lovecká sezóna v Jihoafrické republice začíná 1. března a končí 28. září. V jiném období sice lovit lze, ovšem se speciálním povolením. Na farmě loví farmáři i klienti jejich cestovní kanceláře většinou nejrůznější druhy antilop - např. antilopu travní (Raphicerus campestris), antilopu skákavou (Antidorcas marsupialis) či oryx (Oryx gazella) apod. Lovcům dávají povolenky k lovu vždy farmáři jako vlastníci pozemku, na němž se zvěř loví. Ale existují druhy, např. antilopa vraná (Hippotragus niger), které podléhají CITESu. Stavy druhů podléhající této mezinárodní úmluvě kontroluje právě úřad Ochrany přírody a pouze ten může vystavit povolenky k lovu. Každá farma v JAR vlastní tzv. licenční sešit, kde je přesně uvedeno, jaké druhy se na farmě vyskytují a které smíte lovit.

Přísná kontrola

Kontrolní mechanismy fungují velmi dobře. Obecně totiž platí zásada, že farmář, který dostane povolení k chovu zvěře na své farmě, ctí právo a vede řádnou evidenci odchycené i odstřelené zvěře. Orgány státní správy provádějí namátkové kontroly na farmách a používají přitom helikoptéry, se kterými mohou na farmě kdykoliv přistát. Inspektoři si mohou nechat otevřít sklady, předložit trofeje nebo licenční sešit. V případě, že dojde k přestupku, jsou postihy velice nekompromisní.

Přísné tresty jsou v Jihoafrické republice i za pytláctví. Jeli lovec přistižen při nepovoleném způsobu lovu, jakým je například lov z motorového vozidla, je mu zabaveno vše, co k tomuto lovu použil - zbraně, auto a veškerá lovecká výstroj. To je první trest a teprve pak následuje postih podle zákona.

JAR je federativní republika složená z devíti provincií, z nichž každá má své zákony. Může mít i různě upravované CITESy a doby lovu či své vlastní regule týkající se lovu. Povinností ovšem je, vždy lovit s profesionálním lovcem a stopařem. Profesionální lovec musí složit speciální zkoušky v každé z provincií, kde loví.

Způsoby lovu

Afričtí profesionální lovci neuznávají lov z posedu, jak se běžně praktikuje v našich honitbách. Je možné lovit nejen loveckými puškami, ale též luky a kušemi. Lukostřelba je stále oblíbenějším způsobem lovu i na ostatních kontinentech a zdejší obyvatelé jsou velice dobrými střelci. Za zmínku stojí skutečnost, že v jihoafrických novinách se běžně objevují inzeráty nabízející účast na loveckých táborech dětem přibližně od 5 do 12 let. Děti se učí lovit antilopy skákavé, stahovat kůže, stopovat zvěř a řadu dalších loveckých dovedností.

A čím je lov Africe prospěšný? Dříve jednoduše lovil ten, kdo potřeboval zvěřinu nebo toužil po trofeji. V současné době je v Jihoafrické republice velmi rozšířená lovecká turistika, která se podílí na tvorbě hrubého důchodu příjmů asi 25 - 27 procenty. V Tanzánii je to již 98 procent.

Do státní pokladny

Petr Hawerland a Jan Velík však zastávají názor, že zakládání farem se zvěří a lov jsou pro Afriku velkým přínosem. Chov dobytka, ovcí či koz přestává být ekonomický, již nyní se farmáři potýkají s otázkou nadprodukce masa, jehož export je problematický. Afrika je totiž označena jako riziková nákazová oblast s omezenými možnostmi vývozu.

Oba hosté ale konstatovali, že při srovnání kvality dobytka u nás na pastvinách a dobytka pasoucího se v Africe, je tamní skot v podstatně lepší kondici a je lépe osvalený. Důvod je zcela jednoznačný - celoroční pastevní příležitost a dostatečné množství vody. Souvisí s tím i stanovení optimálního počtu dobytčích jednotek na farmě ze strany orgánů ochrany přírody tak, aby byl zajištěn nejen dostatek pastvy, ale zároveň aby bylo zamezeno devastaci krajiny.

Beseda se uskutečnila v rámci přednášeného předmětu hospodaření se zvěří, při kterém se studenti zemědělské fakulty seznamují s využíváním volně žijící zvěře v rámci celé planety, včetně jejího mysliveckého obhospodařování v Evropě. A zaplněná učebna jasně signalizovala zájem studentů o přednášené téma besedy. A případná možnost navštívit některou z farem v Jihoafrické republice studijní zájem nepochybně ještě podtrhl.