NOVÁ VYHLÁŠKA O BAŽANTNICÍCH

mimořádná příloha časopisu Myslivost/Stráž myslivosti

Ing. Jaroslav Růžička, MZe ČR

Pod názvem Vyhláška o bažantnicích asi vejde do povědomí osob zabývajících se myslivostí nový prováděcí předpis k zákonu č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Úřední název tohoto právního předpisu správně zní “Vyhláška č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice". Tento úřední název je poněkud kostrbatý, ale vychází přesně z dikce novely zákona o myslivosti č. 59/2003 Sb., která přinesla mimo jiné i změnu jeho ustanovení § 2 písm. k), ve kterém je uvedena definice pojmu bažantnice a která byla citovanou novelou rozšířena i o zmocnění Ministerstva zemědělství k ujednocení podmínek nezbytných pro jejich vznik. Myslivost tak postupně dokončuje svoji proměnu směrem k zajištění kvalitního hospodaření se zvěří v podmínkách odpovídajících jejich přirozeným životním nárokům.

Snímek Jaromír Zumr st.

Tento kvalitativní návrat si bažantnice plně zasluhují, neboť se jedná o objekty mysliveckého hospodaření, které proslavily dobré jméno české myslivosti za hranicemi našeho státu. Historii rozšiřování bažantů na našem území začalo psát již 11. století a první zmínka o zakládání českých bažantnic je datována do období panování císaře Karla IV., který si nechal zřídit bažantnici u svého loveckého zámečku v Králově Dvoře. Z odborné literatury jsou však známy i bažantnice zřízené v roce 1579 v Třeboni, v roce 1579 u Roudnice nebo bažantnice u Mšece. V období 16. století bylo v Čechách již asi 68 bažantnic a okolo roku 1845 jich bylo provozováno na 188. Židlochovice, dnes světově proslulé bažantnicemi s nejvyšší úrovní chovu, se zapsaly do historie chovů bažantů již v 16. století, ze kterého jsou zmínky o poskytnutí živých bažantů z tohoto území. Vynikající úroveň chovu, věhlas a tradice bažantů z českého území měly nespornou zásluhu na tom, že právě bažant pocházející z našeho území byl nazýván bažantem českým, i když je původním zástupcem asijské fauny.

Snímek Jaromír Zumr st.

Bažantnice však nemají význam je pro chov bažantů. Uchování příznivého přírodního prostředí, tolik důležitého pro chov této zvěře, má příznivý vliv na tvorbu a formování krajiny. Vždyť právě objekty tohoto typu, jako jsou bažantnice nebo obory, byly často základem pro vznik parků, zahrad a alejí. Tyto lovecké objekty byly a nadále i jsou arborety a genovými základnami rostlin ve všech jejich formách a mnohdy se stávají oázami pro rostliny, které člověk momentálně nepotřebuje pro své hospodářské cíle a které by měly pramálo šancí se ubránit tomuto civilizačnímu tlaku.

Snímek Jaromír Zumr st.

Nebýt intenzivních chovů takových druhů zvěře jako je bažant nebo spárkatá zvěř, mnohé z těchto ostrůvků přírodního prostředí by podlehly rozpínavosti lidské civilizace, která s sebou přináší intenzivní využívání zemědělské půdy a lesa. Tento nesporný přínos pro celkovou ochranu přírody a životní prostředí vůbec vychází ze zásad přirozeného vztahu člověka k přírodě, na kterých je myslivost postavena a bude jen na myslivosti samotné, jak dokáže takovýto nenákladný způsob řešení mnohých ekologických problémů ostatní laické společnosti představit a získat tak její sympatie na svou stranu.

Snímek Eduard Studnička

Vyhláška o bažantnicích se z tohoto pohledu tedy zabývá nejen hledisky samotného chovu bažanta, ale také vhodností podmínek přírodních. Obsahově je rozdělena do třech pomyslných tématických okruhů, a to okruhu pojednávajícího o způsobu posouzení základních podmínek pro intenzivní chov bažantů, okruhu posouzení dalších podpůrných podmínek pro takovéto chovy a okruhu stanovujícího postup a technické záležitosti při vymezování bažantnic.

Při posuzování podmínek pro možnost vzniku bažantnic byly jako základní a nezbytné stanoveny následující podmínky.

Výměra bažantnice

Za minimální výměru bažantnice bylo stanoveno 100 ha souvislých honebních pozemků. Tato výměra by měla zajistit nezbytnou plochu pro okruh přirozeného pohybu bažantí zvěře od případných odchovných zařízení nebo zařízení pro péči o bažanty. I když je bažant považován za živočicha, který je v podstatě věrný svému stanovišti, je samozřejmé, že okruh přirozené migrace této zvěře je daleko větší. V odborné literatuře je udáván i hodně přes 10 km. Tyto migrace jsou způsobovány nedostatkem vhodného biotopu především v zimním období v důsledku nedostatku krytu nebo potravy. Čím horší je tedy zimní biotop, tím dochází častěji k této sezónní migraci. Takto detailně však přírodní podmínky nemohou být ve vyhlášce posuzovány, a je proto na odpovědném přístupu samotných držitelů honiteb, kteří se rozhodují o vytvoření bažantnice, zda předmětné území natolik odpovídá biotopu bažanta, aby k těmto migracím nedocházelo. V opačném případě, pokud držitel honitby tento faktor podcení, vystaví se neúspěchu při provozování bažantnice.

Ustanovení vyhlášky, které se zabývá potřebnou výměrou nutnou pro vznik bažantnice, však obsahuje ještě další podmínku z hlediska zajištění potřebné výměry odpovídajících pozemků. Je jím podmínka, aby ze základních 100 ha bylo tvořeno alespoň 25 ha lesními pozemky nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami a jsou zde uvedeny příklady jako remízky nebo meze. Touto podmínkou jsme však měli pojednání o nezbytné výměře pozemků nutných pro vytvoření bažantnice začít, neboť se od ní odvíjí právě zmíněná 100 ha podmínka minimální výměry celé bažantnice. Z dosavadních zkušeností s chovem bažantů je zřejmé, že jeho odpovídajícím prostředím je právě pestrá mozaika drobných polních lesíků a remízků, křovin, okrajů porostů a osluněných mezernatých porostů. Uvedených 25 ha takovýchto pozemků bylo nezbytným základem pro uznání bažantnic i podle předchozí právní úpravy dané vyhláškou č. 59/1967 Sb., kterou se prováděl tehdejší zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. Pokud dodržíme osvědčené pravidlo o poměru lesní a zemědělské plochy, kdy by tento poměr měl být přibližně 1 : 3 - 6 v kategorii celkových výměr bažantnic do 400 ha, pak se dostaneme k celkové základní výměře bažantnice asi 100 ha na potřebných 25 ha lesních pozemků nebo pozemků s keři nebo dalšími dřevinami. Kategorie celkových výměr bažantnic do 400 ha byla zvolena proto, že v současné době mohou vzniknout nové bažantnice pouze v honitbách. Minimální výměra těchto honiteb je zákonem o myslivosti stanovena na 500 ha. Když pak odečteme od těchto 500 ha nezbytných minimálních 200 m na ochranné pásmo po obvodu bažantnice, které může dosahovat při snaze maximálně využít plochu honitby pro vytvoření bažantnice okolo 100 ha, dostaneme se k možné výměře bažantnice asi 400 ha.

Při posuzování charakteru pozemků, zda se jedná o lesní pozemky, je nutno vycházet z jejich definování, které je uvedeno v § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Ve vztahu k zajištění přítomnosti stromů a keřů lesních dřevin, které tvoří obsah výrazu lesní porosty (§ 2 písm. c) lesního zákona) v honitbě, mohou vznikat problémy z pohledu jejich faktické přítomnosti na lesních pozemcích, neboť za takovéto pozemky jsou považovány i pozemky, na kterých byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy lesa, nebo na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 lesního zákona. Zatímco odstranění lesních porostů za účelem obnovy lesa je časově limitováno povinností vzniklou holinu opětně zalesnit do dvou let (§ 31 odst. 6 lesního zákona), je opětné zalesnění lesních pozemků s porosty dočasně odstraněnými na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů závislé na lhůtě, která byla stanovena v tomto rozhodnutí. Tato lhůta nemusí být pro potřeby faktické přítomnosti lesních porostů pro účely bažantnice příhodná, pokud se vůbec nejedná o dlouhodobé odstranění např. za účelem stavby.

Výrazem “pozemky s keři nebo dalšími dřevinami", který je alternativou při naplňování podmínky nutné přítomnosti 25 ha pozemků tvořených lesními pozemky v bažantnici, je rozuměna přítomnost i pozemků s jinými keři nebo dřevinami, které nemají charakter lesních podle již uvedeného odkazu na § 2 písm. c) lesního zákona. Může se jednat např. o ovocné stromy nebo o stromy a keře lesních dřevin, které nemusí plnit v daných podmínkách funkci lesa, jako např. při jejich vysazování pro účely ozeleňování krajiny, budování biokoridorů a biocenter na ostatních pozemcích, zakládání porostů okolo vodotečí, případně se může jednat o samovolně nalétlé dřeviny a keře na zemědělských a ostatních pozemcích, které nejsou udržované nebo které byly vysazeny aby plnily funkci půdoochrannou či rozčleňovací (meze, větrolamy apod).

K poměru mezi zastoupením pozemků tvořených lesními pozemky, nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami a ostatními pozemky, které tvoří bažantnici je nutno upozornit, že výměru 25 ha těchto pozemků tvořených lesními pozemky, nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami je potřeba při vytváření bažantnice dosáhnout jako minimum, které se však dále nemusí úměrně zvětšovat s nárůstem celkové výměry bažantnice nad 100 ha. Znamená to tedy, že pokud by měla být výměra bažantnice například 200 ha, musí být v celkové výměře pro vytvoření takové bažantnice dosaženo zastoupení alespoň 25 ha pozemků tvořených lesními pozemky nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami.

Z předchozího období jsou známy typy bažantnic charakterizované prostorovým uspořádáním pozemků tvořených lesními pozemky nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami. Podle členitosti byly rozlišovány v podstatě dva typy bažantnic, a to bažantnice lesního typu a bažantnice typu remízového. Vyhláška mezi takovýmito typy bažantnic nečiní rozdílu. Znamená to tedy, že prostorové uspořádání pozemků tvořených lesními pozemky nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami není dále vyhláškou upravováno.

Pojem “souvislost pozemků", který je nezbytný pro posuzování výměry bažantnice, není v právních předpisech upravujících problematiku myslivosti pojmem neznámým. Tvoří jednu ze základních podmínek tvorby honiteb a jeho definice je uvedena v § 2 písm. g) zákona o myslivosti. Při posuzování souvislosti honebních pozemků, které mají tvořit bažantnici je nutno postupovat v souladu s citovaným ustanovením zákona o myslivosti.

Nadmořská výška

Podle dlouhodobých sledování vhodnosti přírodních podmínek pro chov bažanta dosahují nejlepších výsledků chovy bažantů do nadmořské výšky 300 m. Jako dobré byly označeny podmínky do nadmořské výšky 600 m. Nadmořská výška je jedním ze základních kriterií výskytu bažanta, neboť jsou s ní úzce spojeny další klimatické vlivy jako jsou průměrná roční teplota, úhrn srážek, výška sněhové pokrývky a délka jejího trvání, které jsou limitující pro přežívání tohoto druhu živočicha v přírodě. I když skutečný výskyt bažantí zvěře můžeme zaznamenat i ve vyšších nadmořských výškách než je 800 m, jedná se o výskyty poměrně řídké, které nemohou být základem pro stabilizované populace o četnosti odpovídající představám o významu bažantnic. Z uvedeného důvodu byla zvolena limitní nadmořská výška pro posuzování vhodnosti základních podmínek 700 m. Takto stanovená nadmořská výška není nadmořskou výškou průměrnou ve vztahu k území, na kterém se nachází pozemky tvořící bažantnici, ale je nadmořskou výškou maximální. Znamená to tedy, že celé území bažantnice, aby odpovídalo stanovené základní podmínce, se musí nacházet do nadmořské výšky 700 m.

Vzdálenost hranice bažantnice od souvisle zastavěného území a od hranice sousední honitby

Umístění hranice bažantnice od souvisle zastavěného území a od hranice sousední honitby sleduje několik důvodů. Umístění hranice ve vzdálenosti nejméně 200 m vzdušnou čarou od souvisle zastavěného území měst, obcí nebo jiného trvalého osídlení má význam jednak bezpečnostní, a to ve vztahu k intenzivně prováděnému lovu odstřelem, a jednak etický vůči té části společnosti, která vidí v přítomnosti živého živočicha spíše symbol harmonie přírodního prostředí než předmět lovu. Limitované umístění hranice bažantnice 200 m od hranice sousední honitby vychází z ustanovení § 45 odst. 1 písm. s) zákona o myslivosti, které upravuje jeden ze zakázaných způsobů lovu, a to zákaz lovu bažantů ve vzdálenosti právě uvedených 200 m od sousední honitby. V uplynulém období se stávalo, že hranice bažantnice byly umisťovány tak, aby byly totožné s hranicemi honitby. V takovém případě pak sousední uživatel honitby nemohl lovit ve své honitbě bažanty ve vzdálenosti nejméně 200 od hranice své honitby. Aby nedocházelo k takovémuto ovlivňování mysliveckého hospodaření v cizí honitbě, je nutno umisťovat ochranné pásmo v honitbě vlastní. Tímto opatřením je sledováno preventivní vyloučení příčin možných sporů mezi sousedními uživateli honiteb.

Přítomnost trvalého přirozeného zdroje vody

Prostředí, které nabízí bažantům dostatek krytu a potravy je předpokladem dobrého prospívání této zvěře a pokud je k dispozici ještě i dostatek vody, je to základ pro jeho setrvání v honitbě. Takovému stanovišti zůstává bažant věrný. Přítomnost přirozeného zdroje vody neznamená pro zvěř pouze možnost napájení, což lze dodatečně zajistit napaječkami, ale je i základem pro vytvoření odpovídajícího prostředí s výskytem žádoucích rostlin a živočišných složek potravy. Ne nepodloženě tak vznikla stará myslivecká zkušenost, že bažant odchází za vodou. Z uvedených důvodů je považována přítomnost přirozeného zdroje vody v honitbě za jednu ze základních podmínek vytvoření bažantnice.

Písemný souhlas vlastníků jednotlivých honebních pozemků se zřízením bažantnice

Základem dobrých vztahů, a to nejen v myslivosti, je průhlednost konání a záměrů jednotlivých osob. Prvním krokem k dosažení bezproblémové spolupráce mezi vlastníky pozemků je jejich souhlas s tím, co se bude odehrávat na jejich pozemcích. Je to velmi důležité, neboť v převážné řadě případů jsou pozemky vlastníků myslivecky využívány, aniž by se jejich samotní vlastníci přímo aktivně podíleli na tomto hospodaření. V rámci provozování bažantnice je nutno provádět mnohé činnosti, které mohou ovlivňovat využívání pozemků jejich vlastníky, nebo které mohou způsobit ekonomickou újmu jejich obhospodařovatelům. Jedná se např. o budování speciálních odchovných zařízení, zařízení pro zvýšenou péči o zvěř, provádění porostních úprav směřujících ke zlepšení prostředí pro zvěř, omezování vstupu na pozemky apod. Z uvedených důvodů je proto nezbytné, aby se zřízením bažantnice a s umístěním mysliveckých zařízení dotyčný vlastník pozemků osobně souhlasil. Tento souhlas nelze nahradit např. rozhodnutím honebního společenstva, byť by byl vlastník předmětných pozemků jeho členem a pozemky tohoto vlastníka by spoluvytvářely honitbu. Souhlas musí mít písemnou formu pro účely jednoznačného prokázání postoje vlastníka pozemku v dalším řízení, ve kterém se rozhoduje o vytvoření bažantnice na úrovni státní správy.

Pokud se týká možnosti provádění porostních úprav v lesích na území bažantnic, situace se přijetím nové právní úpravy dané zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ztížila. Základem odchýlení se od běžného hospodářského využívání lesů, které je stanoveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), je zařazení předmětných lesů do kategorie lesů zvláštního určení, které umožňuje přijmout opatření ve prospěch účelového hospodaření. Takováto možnost vychází z ustanovení § 8 odst. 2 písm. g) zákona o lesích, podle kterého je umožněno zařazovat do kategorie lesů zvláštního určení také lesy v samostatných bažantnicích. Bohužel, přijetím nového zákona o myslivosti, pojmy “samostatná bažantnice" a “uznaná bažantnice" zanikly a z předchozích samostatných bažantnic se staly podle § 69 odst. 1 běžné honitby, byť by nedosahovaly výměry 500 ha potřebné pro uznání honiteb. Výraz “bažantnice", který přetrval v novém zákoně o myslivosti, pak nekoresponduje s výrazem “samostatná bažantnice", který zůstává dál v zákoně o lesích. Pokud by se mělo vyjít vstříc požadavku na zvýhodnění obhospodařování lesů v bažantnicích ve prospěch účelového hospodaření, muselo by dojít k novelizaci zákona o lesích v tom smyslu, aby byla provedena změna výrazu “samostatná bažantnice", který je uveden ve zmíněném § 8 odst. 2 písm. g) zákona o lesích, na výraz “bažantnice".

Množství vypouštěných bažantů do bažantnice

Pro naplňování cílů bažantnice jako objektu se zvýšenou péčí o bažantí zvěř a pro provádění jejího intenzivnějšího chovu je stanovena jako základní podmínka pro zřízení bažantnice také podmínka ročního objemu vypouštěné bažantí zvěře nejméně ve výši 1500 ks. Tímto množstvím vypouštěné zvěře by měla být odlišena bažantnice od lokalit v ostatních honitbách, do nichž uživatelé honiteb vypouštějí bažantí zvěř nepravidelně nebo v menším množství za účelem podpory nebo udržení jejich přirozených početních stavů. Vyhláška však nechce položit důraz pouze na zajištění hospodaření v bažantnicích prostřednictvím voliérově odchované zvěře, proto umožňuje alternativní náhradu za stanovený počet vypouštěné bažantí zvěře, a to prostřednictvím přítomnosti dostatečného počtu přirozeně se vyskytujících bažantů z divoké populace. Touto alternativou vytváří vyhláška prostor k opětovnému návratu zajišťování chovů bažantí zvěře prostřednictvím přirozených, přírodě blízkých způsobů chovu, které by navázaly na způsoby tradičně provozované českou myslivostí v předchozích letech. Dostatečným počtem je rozuměn takový počet, který odpovídá početním stavům stanoveným vyhláškou č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd. V ustanovení § 9 odst. 2 citované vyhlášky je uvedeno, že minimálním stavem v části honitby, která je bažantnicí je počet 28 jedinců této zvěře na 100 ha při zachování poměru pohlaví. Pokud je výměra bažantnice větší, přepočte se minimální stav podle skutečné výměry části honitby, která je bažantnicí. Citovaná vyhláška počítala i s případy, kdy bude výměra bažantnice menší než 100 ha a zabývá se tudíž i případy, kdy by počet bažantí zvěře byl po provedeném přepočtu nižší než 7 jedinců této zvěře. V takovémto případě by nebylo pak možno bažantí zvěř v části honitby, která je bažantnicí, chovat a zřízení bažantnice by tudíž ztrácelo smysl. Tento případ již však nemůže nastat, neboť vyhláška o bažantnicích stanoví jako minimální výměru bažantnic 100 ha.

Ve vztahu k dodržení předepsaného minimálního stavu bažantí zvěře, tj. zmíněných 28 jedinců na 100 ha, je možno dovodit podle ustanovení § 7, resp. přílohy č. 5 vyhlášky č. 491/2002 Sb., že kvalita přírodního prostředí v bažantnici se musí pohybovat v rozmezí od horní hranicí II. jakostní třídy ve skupině B bioindikační sítě, přes II. jakostní třídu ve skupině A bioindikační sítě a dále v I. jakostní třídě od spodní hranice I. jakostní třídy ve skupině C bioindikační sítě směrem výše do skupin B a A bioindikační sítě, neboť podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o myslivosti je uživatel honitby povinen zajišťovat v honitbě, v tomto případě části honitby, která je bažantnicí, chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře. Je to vlastně přírodní prostředí, ve kterém se přirozeně vyskytuje bažantí zvěř v početních stavech od 28 jedinců do 37 jedinců na 100 ha a výše.

Hodnocení výskytu početních stavů bažantí zvěře z divoké populace není záležitostí pouze jednorázovou za aktuální rok, ve kterém je bažantnice zřizována, ale provádí se za jednotlivé po sobě jdoucí roky za období předcházejících 5 let.

Střídání nízkých a vysokých zemědělských porostů

Nejenom prostředí lesní části bažantnice ovlivňuje kvalitu biotopu pro bažantí zvěř, ale i zemědělská část pozemků bažantnice má významný podíl na prosperitě chovu. Historicky se bažant oproti jiným kurovitým ptákům velice dobře sžil s kulturní krajinou. Začal pronikat i do čistě zemědělských oblastí, a ne náhodou si vysloužil mezi staršími generacemi myslivců za svůj zvyk vyhledávat na těchto zemědělských pozemcích vyvýšená místa pro získání přehledu po okolí přezdívku “drnošlap". Ze zemědělského prostředí nemá ale rád rozsáhlé lány polí a otevřenou krajinu, ve které nenalézá hlavně v zimě dostatek krytu před nepříznivými klimatickými podmínkami a predátory. Přesto jsou pro bažanta nezbytné i volné plochy, která rád využívá v době toku nebo na kterých se může slunit či případně si nechávat osychat peří. Pestrost prostředí je pro bažanta natolik důležitou součástí životního prostředí, že přítomnost střídání ploch s vysokými zemědělskými porosty nad 20 cm, které zajišťují bažantovi potřebný kryt, s plochami s nízkými zemědělskými porosty do 10 cm, byla zahrnuta mezi základní podmínky pro zřízení bažantnice.

Výskyt vysokých zemědělských kultur přes zimní období a v jarním období

Stejně jako střídání vysokých a nízkých zemědělských porostů ve vegetační době je nezbytností pro vytvoření odpovídajícího životního prostředí pro bažanta přítomnost hustých vysokých porostů zemědělských kultur nad 20 cm v zimním období a v období časného nástupu jara, které zajišťují bažantům dostatek krytu jako ochranu proti větru a sněhu a nepřátelům.

Časový limit vypouštění bažantů před lovem

Jednoznačně etickou podmínkou je stanovení časového limitu pro vypouštění bažantů na alespoň 30 dnů před každým jednotlivým lovem. Tato základní podmínka má zajistit potřebné opeření bažantů, jejich létavost a tím i etiku lovu.

Dotčení zájmů ochrany přírody

Součástí tématického okruhu pojednávajícího o způsobu posouzení základních podmínek pro chov bažantů je i ustanovení, které uvádí, že posuzováním těchto podmínek nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů. Těmito předpisy je míněn zejména zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních pojednávajících o základních ochranných podmínkách národních parků (§ 16 odst. 1 písm. i)), o základních ochranných podmínkách chráněných krajinných oblastí (§ 26 odst. 3 písm. b)) a o základních ochranných podmínkách národních přírodních rezervací (§ 29 písm. g)), kdy je ve všech uvedených případech zakázáno zavádět intenzivní chovy zvěře jako jsou bažantnice. V ostatních kategoriích zvláště chráněných územích, i když v nich zákon o ochraně přírody a krajiny přímo nezakazuje zavádět bažantnice, obsahuje ustanovení pro přírodní rezervace (§ 33 odst. 1), pro národní přírodní památky (§ 35 odst. 1) a pro přírodní památky (§ 36 odst. 1), podle kterých jsou orgány ochrany přírody oprávněny při jejich vyhlašování stanovit také jejich bližší ochranné podmínky, ve kterých, po způsobu ochrany předchozích chráněných územích, mohou opět zakázat zavádění intenzivních chovů zvěře jako jsou bažantnice. Zřízení bažantnic také může zásadně ovlivnit přítomnost významného krajinného prvku na území uvažované bažantnice jako je například mokřad, remíz, mez, trvalá travní plocha apod. (§ 3 písm. b)). Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo k ohrožení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (§ 4 odst. 2).

Případné dotčení zájmů ochrany přírody ve všech svých kategoriích, tj. ve zvláště chráněných územích, u významných krajinných prvků nebo pokud by měl být při zřizování bažantnice dotčen krajinný ráz či přírodní park (§ 12) je nutno posoudit a ohodnotit ve studii o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro bažantnici.

Druhým tématickým okruhem je posuzování dalších 5 podpůrných podmínek pro možnost vzniku bažantnice. Jedná se výhradně o posuzování přírodních podmínek území, na kterém má bažantnice vzniknout, jako je:

· druhová skladba lesních porostů a pozemků s keři nebo dalšími dřevinami,

· plošné zastoupení plodonosných keřů na ploše z celkové výměry lesních pozemků nebo pozemků s keři nebo dalšími dřevinami,

· zastoupení ploch osetých nebo osázených plodinami vhodnými pro bažantí zvěř (tzv. políčka pro zvěř) ve vztahu k výměře celkové plochy bažantnice,

· zastoupení zemědělsky využívaných pozemků s malými výměrami zemědělských kultur do 1 ha, které jsou převážně lemovány přírodními společenstvy dřevin s bylinným patrem, ve vztahu k celkové výměře zemědělských pozemků bažantnice,

· výsadba dočasných krytů ze zemědělských plodin a přítomnost hustých krytů ze zemědělských plodin pro zvěř i v zimním období ve vztahu k celkové výměře zemědělských pozemků bažantnice.

Zastoupení ploch jednotlivých charakteristik je vyjádřeno procenticky, buďto k celkové ploše bažantnice, nebo k ploše lesní části nebo polní části bažantnice.

Údaje o druhové skladbě lesních porostů lze získat z lesních hospodářských plánů, konkrétně z přehledu porostních ploch jednotlivých dřevin. Lesní hospodářské plány jsou nástrojem vlastníka lesů při jeho hospodaření v lese (§ 24 zákona o lesích, § 2 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb., o lesním plánování, příloha č. 1). Povinnost zpracování lesních hospodářských plánů je dána všem právnickým osobám, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy a ostatním právnickým a fyzickým osobám vlastnícím více než 50 ha lesa. U ostatních vlastníků lesa, a to jak právnických, tak fyzických osob, kteří vlastní méně než 50 ha lesa, je možno požadované údaje o zastoupení jednotlivých dřevin v porostech získat z lesních hospodářských osnov, které pro ně nechává zpracovat stát, tzn. příslušný orgán státní správy lesů, kterým byl okresní úřad, dnes obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 25 zákona o lesích). Pro porovnání s limity zastoupení dřevin stanovenými vyhláškou a pro obecnou informovanost je možno uvést, že podíl listnatých dřevin v ČR činí asi 22,5 %. Výhledově by se mělo zvednout zastoupení listnáčů o 10 %, tj. asi na 32,5 %. Tento výhled má však časový horizont 50 let.

Při zjišťování údajů o plošném zastoupení plodonosných keřů vhodných pro bažantí zvěř se již nemůžeme spolehnout na lesní hospodářské plány. To snad tak 10 let zpátky v části, kde se zpracovával myslivecký průzkum. Dnes si může osoba zdatná v lesní typologii v některých případech volně odvodit přítomnost keřů v lesních porostech ze souborů lesních typů. Nejspolehlivější získání údajů o zastoupení plodonosných keřů je však možno získat na základě venkovního šetření.

Ostatní údaje o plochách plodin vhodných pro bažantí zvěř, o zemědělsky využívaných pozemcích s malými výměrami zemědělských kultur nebo o plochách dočasných krytů ze zemědělských plodin je možno získat z osevních plánů nebo na základě venkovní pochůzky a následného zakreslení získaných údajů do mapových podkladů a jejich odečtem podle výměr pozemků nebo planimetrováním.

K tomu, abychom mohli konstatovat, že předmětné území, na kterém je uvažováno o vzniku bažantnice, je vhodné pro její vytvoření je potřeba, aby byly splněny všechny základní podmínky uvedené v § 1 vyhlášky a z dalších 5 podpůrných podmínek, které jsou uvedeny v § 2 vyhlášky, byly alespoň 3 považovány za vhodné a v ostatních 2 případech byly tyto další podmínky považovány alespoň za méně vhodné.

Třetím tématickým okruhem vyhlášky jsou procesní záležitosti při vymezování bažantnice týkající se postupu a technických záležitostí nezbytných pro vymezení bažantnice v terénu.

O vymezení části honitby jako bažantnice může žádat pouze držitel honitby.

Bažantnici vymezuje orgán státní správy myslivosti, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jestliže je rozhodováno o vymezení bažantnice současně s rozhodováním o uznání honitby, vymezí bažantnici orgán státní správy myslivosti v rozhodnutí o uznání honitby. Pokud je však bažantnice vymezována až dodatečně po nabytí právní moci o uznání honitby, vymezí příslušný orgán státní správy bažantnici samostatným rozhodnutím, které je rozhodnutím o změně honitby (§ 18 odst. 8 zákona o myslivosti). Na rozhodování o vymezení bažantnice se vztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Účastníky správního řízení jsou všichni ti, kteří jsou účastníky řízení při uznávání honitby, nebo jimi byli a všichni jednotliví vlastníci dotčených pozemků, na kterých je bažantnice vymezována. Účastníky řízení jsou dále ti, o jejichž právech a právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. Účastníkem řízení je i ten, kdo případně tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak. Z výše uvedeného vyplývá, že účastníky správního řízení by měli být učiněni také sousední držitelé honiteb a jejich uživatelé, pokud již nejsou zahrnuti ve výčtu účastníků z řízení o uznání honitby, neboť by mohli býti dotčeni ohledně § 45 odst. 1 písm. s) zákona o myslivosti ve vztahu k zákazu lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice či případně zákazu přikrmování zvěře nebo umisťování mysliveckých zařízení v této vzdálenosti.

Návrh na vymezení části honitby jako bažantnice musí obsahovat parcelní čísla honebních pozemků s uvedením katastrálního území, názvu obce, okresu a druhu těchto pozemků, jejich celkovou výměru, slovní popis hranic bažantnice a situační nákres bažantnice v situačním nákresu honitby. Stejné údaje uvede orgán státní správy myslivosti pak také v rozhodnutí, kterým se vymezuje bažantnice. K návrhu se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov bažantů, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů na ochranu zvířat proti týrání k navrhovaným podmínkám chovu. Veterinárním orgánem příslušným k vyjádření k návrhu na vymezení bažantnice je podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění předpisů pozdějších, Krajská veterinární správa. Tento orgán státní správy vydává své vyjádření v rámci plnění ostatních úkolů stanovených veterinárním zákonem nebo zvláštními právními předpisy, za které je považován i zákon o myslivosti, podle § 49 odst. 1 písm. t) veterinárního zákona. Na vypracování vyjádření se nevztahuje správní řád. Krajská veterinární správa má v okresech své inspektoráty. Vyjádření vydává Krajská veterinární správa, ale žadatel může svoji žádost o vyjádření podat i na okresní inspektorát této správy, který zajistí její doručení odpovědnému subjektu.

Nejasná situace je s určením příslušného orgánu na ochranu zvířat proti týrání. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění předpisů pozdějších, sice uvádí výčet orgánů ochrany zvířat, avšak z textu příslušných ustanovení nelze dovodit, který z vyjmenovaných orgánů by to měl být, neboť tento zákon žádnému z veterinárních orgánům nestanoví příslušnou kompetenci k vyjadřování se k podmínkám takovýchto chovů. K začátku roku 2004 je však připraven návrh novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, ve kterém je navrhováno, aby příslušným orgánem k vyjádření k návrhu podmínek chovu v bažantnici byl obecní úřad obce s rozšířenou působností, který by své vyjádření vydával v rámci plnění dalších úkolů v ochraně zvířat stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání, případně dalšími zvláštními právními předpisy, za které je považován i zákon o myslivosti. V přechodném období, do doby přijetí novely zákona na ochranu zvířat, by obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je vázán při svém rozhodování o vymezení bažantnice na stanovisko orgánu ochrany zvířat, mohl při absenci příslušných konkrétních pravomocí orgánů ochrany zvířat využít subsidiárně dalšího stanoviska Krajské veterinární správy, která je podle § 19 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona rovněž orgánem ochrany zvířat, s odůvodněním, že jiný vyčleněný pracovník této správy posoudí danou věc také z pohledu požadavků orgánu ochrany zvířat. Takovýto postup lze využít pouze jako provizorium, nikoliv jako standardní systém.

Součástí studie, jak již bylo řečeno, je i posouzení případného dotčení zájmů ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, u významných krajinných prvků nebo pokud by měl být při zřizování bažantnice dotčen krajinný ráz či přírodní park.

Po nabytí právní moci rozhodnutí, ve kterém byla vymezena část honitby jako bažantnice, je nutno vyznačit bažantnici také v terénu. Bažantnici v terénu vyznačuje držitel honitby tak, že nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu bažantnice vznikla, umístí po obvodu bažantnice na vhodných místech (např. na přístupových cestách, turistických stezkách apod.) tabulky. Na tabulkách musí být uveden název honitby a výslovné označení, že jde o bažantnici, označení držitele a uživatele honitby, název orgánu státní správy myslivosti, který vydal rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice, číslo jednací tohoto rozhodnutí a datum jeho vydání a nabytí právní moci. Vyznačení bažantnice v terénu spolu s údaji, které bažantnici identifikují, je důležité jak pro laickou veřejnost, která má právo být informována o takovémto objektu a dále proto, že pro území bažantnice lze přijímat různá opatření zejména v době hnízdění, odchovu mláďat nebo provádění lovů, jako je například nařízení přiměřených omezení nebo i zákaz vstupu apod. (§ 9 odst. 3 zákona o myslivosti) a v takovýchto případech je potřeba předmětné území přesně vyznačit. Rozměry ani provedení tabulek vyhláška již dále neupravuje. Náklady na pořízení tabulek vyznačujících bažantnici a jejich rozmístění si hradí držitelé honiteb sami.

Vyhláška se nevztahuje na již uznané bažantnice včetně řízení o vymezení části honitby jako bažantnice, která byla zahájena před nabytím její účinnosti, kromě ustanovení o způsobu vyznačování bažantnice. Znamená to, že jestliže byl před nabytím účinnosti vyhlášky podán návrh na uznání honitby včetně návrhu na vymezení části honitby jako bažantnice, nebo byl podán návrh držitele honitby na dodatečné vymezení části honitby jako bažantnice, nebude se při správním řízení přihlížet k způsobu posouzení podmínek pro intenzivní chov bažantů tak, jak je stanoven vyhláškou. V takových případech bude návrh na vymezení bažantnice, včetně přiložené studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov bažantů, posuzován ze strany orgánu státní správy individuálně. Ve vztahu k bažantnicím již uznaným před nabytím účinnosti této vyhlášky se tyto bažantnice vyznačí v terénu způsobem stanoveným vyhláškou.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 2. 2004.

Závěrem lze již jen zdůraznit, že nová vyhláška o bažantnicích by měla přispět k odpovědnějšímu přístupu k intenzivním chovům bažantů, k větší etice lovu a měla by být také přínosem pro tvorbu krajiny prostřednictvím vytváření vhodných přírodních podmínek pro život této zvěře.