Nestyďte se používat vodítko pro svého miláčka

Příroda je plná mláďat zvěře i ostatních živočichů. Největším nepřítelem čerstvě narozených mláďat zvěře jsou volně pobíhající psi, zemědělská technika a neinformovaní lidé. Mláďata jsou proti volně pobíhajícím psům bezbranná ti je dokáží zadávit. Majitelé psů by se proto neměli stydět používat vodítko. Stále častějším jevem je venčení psů z koňského sedla či z auta, což je ke zvěři ještě bezohlednější. Použitím vodítka chráníte nejenom přírodu, ale i svého pejska před možnými konfliktními situacemi se zvěří. Vstupujme proto do přírody tiše a s pokorou, abychom mohli odcházet s poznáním, občerstveni její rozmanitostí. Kdo toto dokáže, je v přírodě vítaným hostem.

Příroda je nyní plná mláďat zvěře i ostatních živočichů. Nově narozená mláďata jsou bezbranná a snadno zranitelná. Potřebují trochu ohleduplnosti v našem chování v přírodě. Největší nebezpečí pro čerstvě narozené mláďata zvěře jsou volně pobíhající psi, zemědělská technika a „zachraňování“ neohrožených mláďat.

Stovky kusů spárkaté zvěře každoročně nacházejí myslivci stržené toulavými či venčenými psy. Uhynulou zvěř mají na svědomí nezodpovědní majitelé psů, kteří se bez vodítka ve volné přírodě mění v šelmy. K tomuto jevu dochází zvláště v příměstských oblastech. Stále častější je venčení psů s majitelem jedoucím na koni či v autě. Majitelé si svých čtyřnohých miláčků „na procházkách“ příliš nehledí. Psi nemají vodítko, a když spatří zvěř, vydají se ji pronásledovat. Koně ani auta se zvěř nebojí a tak se venčení psi mohou dostat snáze do kontaktu se zvěří. Domácí mazlíčci nemají jen tuto výhodu. Dostávají pravidelnou stravu, žijí v optimálních podmínkách se stálou veterinární péčí.

Je pravdou, že srnčí zvěř může bez problémů pronásledovateli utéct, ovšem při březosti, mokrém terénu či oranici je pro ní únik v rychlém tempu fyzicky velmi náročný, zvláště při vyšším stupni březosti nebo těsně po porodu. Mláďata jsou proti takovému útoku zcela bezbranná. To si majitelé hýčkaných mazlíčků neuvědomují a nedokáží si připustit, že by zvěř mohla trpět.

Teoreticky může myslivecká stráž v honitbě usmrcovat psy, kteří mimo vliv majitele ve vzdálenosti větší než 200 metrů od obydlí pronásledují zvěř. Nesmí se však jednat o služební, slepecké, lovecké či pastevecké psy, kteří se při výkonu služby vzdálí od vedoucího jen přechodně. Myslivecká stráž může využít ustanovení platných zákonů a volně pobíhající psy štvoucí zvěř zastřelit, ale to žádný myslivecký hospodář či myslivecká stráž jen tak nedovolí. Celou věc se nejprve snaží řešit domluvou, nejprve upozorní majitele a snaží se mu vysvětlit důsledky tohoto chování. Jde přeci jenom o sousedské vztahy, které jsou stále respektovány.

Dalším aktuálním problémem je „zachraňování“ neopuštěných mláďat. Zvláště děti dojme zdánlivě opuštěné srnče nebo zaječata a chtějí se zvířecí drobotinou pomazlit. Domnívají se, že když u srnčete, zajíčat či jiných mláďat není jejich matka, jsou opuštěná. Roztomilé srnče donesou do nejbližší hájovny nebo myslivcům. Způsobují tím stres nejen zvěři, ale také nenapravitelnou škodu. Mláďata totiž nemusí být opuštěná, matky se k nim v určitých intervalech vracejí, aby je nakojily. Nemohou u nich být stále také proto, aby svým pachem nepřilákaly hladové šelmy a musí si rovněž najít potravu pro sebe. Je nutno je upozornit, že tímto chováním mohou nepozorní lidé odsoudit mládě k smrti. Matky už se k nim nevrátí a mláďata umírají hlady.

Něco jiného ovšem je, když najdete srnu sraženou autem a poblíž pobíhá pískající srnče. Ztrát na silnici vinou bezohledně jezdících řidičů je stále přibývá zvláště na opravených či nově vybudovaných úsecích silnic.

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz mobil: 604 953 043