Navštívili jsme OMS Uherské Hradiště

Připravila Yvonne MORAVCOVÁ

Uherské Hradiště vždy patřilo mezi funkční okresní myslivecké spolky s myslivostí na velice solidní úrovni. Jednatelem je zde již dvacátým rokem pan Lubomír Novotný, který svou práci dělá opravdu dobře. Posuďte sami.

Začněme tím, co je na okresním mysliveckém spolku Uherské Hradiště nejožehavější záležitost dnešních dnů.

Poslední dobou se znovu začíná objevovat pytláctví, konkrétně vhonitbě Míkovice se po dlouhé době na ochozech okaří srnčí zvěř. Občas se okaření vyskytuje i mimo tuto honitbu vpohraničí. Nedávno byl zaznamenán případ ulovení pěti kusů srnčí zvěře, samozřejmě vdobě hájení vlednu, kdy myslivci vnoci našli vyvrhnutou zvěř sodřezanými hlavami a běhy, která byla připravena na odvoz. Čekali do jedné hodiny, ale udělali chybu, stáli totiž poblíž ukryté zvěře a když se pytláci vraceli, tak je uviděli, otočili se a odjeli.

Takže se neví, kdo to byl? Předpokládám, že tento případ řeší policie?

Ano, policie tento případ, který patří mezi ty velmi těžko prokazatelné řeší. Zatím se tedy neví, kdo ti pytláci byli. Musím se ještě zmínit o jednom případu, kdy člen ČMMJ a jeho známí prováděli naháňku na černou zvěř vcizím revíru. Policie je zadržela stím, že případ bude dále řešit. Stalo se to v honitbě pronajaté od Lesů České Republiky, kde myslivci vlastně pytlačili sami sobě. Jeden zdotyčných ještě vůbec myslivec nebyl, byl pouze přihlášen do mysliveckého kurzu, takže jeho iniciály tu máme založené. Samozřejmě už nenastoupil, protože tušil, co by ho tu asi čekalo.

Jaký je váš pohled, jako jednatele okresního mysliveckého spolku na součastnou situaci, kdy končí smlouvy a neví se, jestli součastné honitby budou nebo nebudou? Setkal jste se s tím, že by se vyskytovala snaha myslivců, vystřílet co vhonitbě ještě zůstalo?

Ne, tak stím jsem se nesetkal, víte proč? Protože vpodstatě, všichni víme, jak nešťastně byl vypracován zákon, že se musí oslovovat vlastníci atd. Myslivci jsou z90 % vlastníky pozemků, takže v drtivé většině zůstane honitba dál myslivců, kteří na jejich pozemcích hospodařili. Neznám proto žádný případ, kdy by se prokázalo, že některým sdružením končila vhonitbě nájemní smlouva a myslivci se rozhodli, že pokud zvěř nebudou mít oni tak nikdo, sebrali flinty a zlikvidovali všechnu zvěř. Pytláctví je záležitostí takových bezprizorních myslivců, řekl bych až pokoutných, kteří mají lovecké lístky, dostali se ke zbraním a kteří měli knezákonnému lovu vztah už dříve. Takoví lidé nemají zájem být zapojeni vmyslivecké organizaci a snaží se své pravomoci zneužívat, mnohokrát zvěřinu ani nepotřebují, nepytlačí kvůli tomu, že by ji doma zkonzumovali, to ji raději někomu dají. Vsoučastné době, kdy je společnost plná různých problémů, je to pro ně pytláctví určitým způsobem relaxace. Ktakovému chování je žene hlavně lovecký pud a vášeň. Znám případ člověka, který se samozřejmě nedá jmenovat, který ani nechce být myslivcem, protože by ho lovit legálně nebavilo. Baví ho to asi také proto, že se nám za zády vysmívá, rád za sebou vhonitbě nechává důkazy. Ale, jak už jsem řekl, průkaznost je vtěchto případech velice špatná.

To znamená, že takoví lidé o kterých teď mluvíte nejsou ani členy myslivecké jednoty. Kolik ale bude, podle vašeho odhadu, na okrese Uherské Hradiště členů ČMMJ, kteří nebudou zařazeni vžádném sdružení?

Pokud se jedná o členy honebních společenstev, které vznikly, vznikají nebo jsou vsouladu se Zákonem 449 zroku 2001, těch příliš neskončí, vpodstatě vše zůstane stejné. Otázka bude vpronájmu honiteb Lesů České republiky, tam se zařadí další myslivci, kteří na okrese jsou. Nedá se úplně přesně říci, kolik se u nás na okrese pohybuje členů ČMMJ nebo držitelů loveckých lístků, kteří nejsou zařazeni vhonitbách a nevykonávají právo myslivosti, předpokládám, že jich je asi 350 až 400.

Bylo tomu tak vždycky?

Vpodstatě tomu tak vždycky bylo, číslo těchto nezařazených členů kolísá, trošku se snížilo vobdobí, kdy došlo kzavedení zkoušek na zbrojní průkazy, tím se členové vytřídili. Nyní dochází knárůstu lidí, kteří kmyslivosti vmnoha případech ani takový vztah, jako správný myslivec - srdeční záležitost, nemají, ale protože se to momentálně nosí nebo protože se dostanou do společnosti známých, movitějších lidí, kteří loví. Neskládají zkoušky kvůli myslivosti, ale pouze pro lov a společenskému zařazení.

Pokud takoví myslivci loví i provozují myslivost ve smyslu péče o zvěř podle všech regulí, dodržují všechny zvyky a tradice, jsou i členy ČMMJ, tak je to přeci dobře?

Ano, tak je to vpořádku. Ale, bohužel, jsou vždy v základní členské řadě lidé, do kterých nevidíte, kteří určitým způsobem vybočují. Potom dochází ktomu, že si myslivec člen ČMMJ jde zapytlačit. To se stává, není to ale naštěstí pravidlem. Já mám názor takový, že pokud se něco podobného zjistí a prokáže, tak by se měla myslivecká organizace ČMMJ, proti takovým členům tvrdě postavit, vyloučit je ze svých řad a nedat jim možnost dostat se do myslivosti zpátky. Praxe je taková, že my ho znaší myslivecké organizace vyloučíme a on si zaplatí pojištění u jiné pojišťovny, tím pádem splní zákonnou podmínku pro vydání loveckého lístku a má dál vdržení zbraně, zbrojní průkaz i lovecký lístek. Zbrojní průkaz mu myslivecká jednota odebrat nemůže, dál tedy bez našeho členství myslivost provozuje, což nám je dost proti srsti. A to všechno vyplívá ze zákona. Je tu ještě jedna věc, která mě celkem trápí a to, že někdy vázne komunikace mezi policií a myslivci. Policie zjistí případ týkající se myslivosti, dotyčného stíhá, pověřená obec mu odebere lovecký lístek, ale nikde není povinnost nám to hlásit. Provinilec je naším členem, spáchá trestný čin, který se nás bezprostředně dotýká, ale my se o něm oficiálně nedozvíme.

Myslíte si, že by byla s policií možná dohoda, aby se situace zlepšila?

Věc je asi taková, že my se o případu většinou dozvíme z doslechu a vzneseme kněmu dotaz, policie nám sice nesdělí podrobnosti, ale uvede naše informace na pravou míru. Dohoda vtomto směru je bezpodmínečně nutná. Na zlínsku jsme zaznamenali případ, který byl dokonce zveřejněn na internetových stránkách policie, byla to zřejmě část policejního protokolu. Tyto stránky jsem vytiskl a byly knahlédnutí na mysliveckém spolku, každý si je tedy mohl přečíst a zjistit co se děje.

Jak všichni víme, stačí jeden negativní případ a okamžitě se o myslivosti mluví, bohužel ne tak, jak bychom si přáli. Jakým způsobem se na Vašem okrese snažíte ovlivňovat veřejné mínění? Prezentujete myslivost na veřejnosti, spolupracujete pravidelně stiskem nebo se zástupci regionálních televizí?

Já vidím prezentaci myslivosti zpohledu okresu tak, že spolupráce s médii je celkem dobrá, ale mohla by být samozřejmě lepší. Musím říci, že se vmédiích příliš pravidelně neobjevujeme, pouze při mimořádných událostech. Vmnoha případech mi vadí, že sice někde vyjde zpráva, ale je to zpráva, která je odněkud převzatá. První redaktor vysloví domněnku, kterou druhý převezme a napíše o události jako o skutečnosti. V mnoha případech se to dostává tak daleko, že vznikají noví předsedové mysliveckých sdružení, neexistující sdružení nebo okresní myslivecký spolek ve své honitbě, což je nesmysl. Tyto věci nemyslivecká veřejnost nezná a dochází kšíření desinformací, což mi vadí. Já, pokud podávám informace nebo se domlouvám na článku, tak vždy chci, abych si celý článek před vytištěním mohl přečíst, aby byl výsledek vsouladu smysliveckým cítěním a na veřejnost působil kladně. Když se mi redaktor vtomto směru brání, tak ode mne dostal první, ale také poslední zprávu. Proč? Protože přiblížení myslivosti laické veřejnosti je velmi důležité a vté chvíli je právěrukou redaktora. Jde vzeleném, je myslivec, má zbraň, je to pytlák! To je častý názor veřejnosti. Vprvní řadě základ a veškerá podstata činnosti myslivců je ochrana přírody. Myslivci se snaží zvěři zlepšovat životní podmínky, předkládají medikované krmivo, ozdravy, zajišťují přikrmování zvěře vdobě strádání. Zajišťují vlastně ochranu před lidmi a civilizačními faktory i to jsou totiž záležitosti, které jsou základem činnosti myslivců a o kterých by mělo být obecné povědomí. Samozřejmě nechci zakrývat negativní věci vnaší organizaci nebo nepředloženosti, které naši kolegové myslivci způsobí, ktěm se také vždy otevřeně vyjádřím.

Sprezentací myslivosti úzce souvisí i přiblížení přírody dětem, předpokládám, že se Okresní myslivecký spolek Uherské Hradiště zabývá i prací smládeží.

To je vdnešní době veliký problém, který mi vadí. Okres Uherské Hradiště byl vtomto směru vždy vpopředí. Velmi zdařile jsme pořádali okresní kola Zlaté srnčí trofeje, formou třídenního pobytu vrekreačním táboře, kde bylo veškeré zabezpečení. Připravovali se naučné stezky a testy. Bohužel, jak je tomu teď všude, zájem o práci smládeží značně poklesl. Ještě minulý rok jsme měli pokračování mysliveckých kroužků s družinami. Dařilo se nám také, propagovat myslivost v učilišti České Zbrojovky. Vprvním ročníku jsme podchytili chlapce se zájmem o myslivost, kteří vminulém roce úspěšně složili zkoušky zmyslivosti, byla to spolupráce po dobu tří let, kdy jsme do tamního učiliště zasílali lektora okresního mysliveckého spolku, který přednášel. Adeptskou praxi absolvovali učni vUherském Brodě a spolupráce byla perfektní. Problém je ten, že taková aktivita vždy stojí na jednom člověku, který je pro věc zapálen, ale jakmile on skončí, vpodstatě celá práce padá. Snaha a tlak na myslivecké organizace, aby se mládeži věnovaly, jsou zpohledu okresního mysliveckého spolku i myslivecké rady prvořadé, dáváme tento bod “Práce smládeží” na první místa do usnesení Okresního sněmu. Práce smládeží je výchova nové generace myslivců, to si musíme uvědomit. Vysvětlení myslivecké činnosti, že vmyslivosti nejde jen o zabíjení zvířat, že se neloví pouze pro kožešinky a nebo kvůli zvěřině, je velmi důležité. Tato práce je vsoučastné době překryta tvorbou honiteb a snahou o vytvoření si co nejlepších podmínek pro další desetileté myslivecké hospodaření. Vminulém roce se všechna myslivecká činnost, diskuse a dění točila kolem zákona, tvorby honiteb nebo jejich ustanovení do souladu stímto zákonem, kolem mysliveckých sdružení, honebních společenstev a podobně. Všechny tyto záležitosti myslivcům vpodstatě ubíraly sílu voblasti činnosti, jakou práce smládeží je.

Tento nedostatek jistě brzy překlenete a znovu se kmládeži vrátíte. Zdětí a mládeže, kterým jste se věnovali vmysliveckých kroužcích a družinách, vzešla jistě spousta adeptů. Jaké jsou jejich počty?

Zajímavé je, že začátkemdevadesátých letech došlo kpoklesu počtu adeptů na 20 až 25 přihlášených, vloni se už kurzu účastnilo přes 50 lidí. Vsoučastném kurzu je asi 44 adeptů. Již několik let se počty drží na úrovni okolo 50 budoucích myslivců, nejvíce ovšem bylo 65 přihlášených. I když noví adepti nedoplní úbytek členské základny, jsou to solidní čísla. Poměr uchazečů zmysliveckých i nemysliveckých rodin je asi půl na půl. Příznivé je to, že se do mysliveckého kurzu hlásí hodně mladých lidí, ale i zástupkyně něžného pohlaví. Zájem o myslivost ze strany žen se rok od roku zvyšuje. Je to extrémní protiklad ochránkyň, které také vsoučasnosti vystoupily do popředí. Dámy často skládají myslivecké zkoušky, kvůli tomu, že si vytvoří vztah kpsovi. Slečna si například pořídí setra, protože se jí líbí. Má ho vpaneláku, chce chovat štěňata a tak potřebuje podzimní zkoušky. No a vzniká obrovský problém! Když bude stím psem chodit dorevíru na vycházky a on bude honit zajíce, tak je oba vyženu pryč. Pokud nebude mít osobní kontakt sněkým, kdo ji svýcvikem pomůže, vezme ji k nám na hon, nebo psa zařadí do honitby jako lovecky upotřebitelného, tak se rozhodne složit si zkoušku zmyslivosti sama. Tím, že složí myslivecké zkoušky, nastuduje zákon, vyhlášku, kynologii a vlastně se dozví, co může a co nemůže. Stane se myslivcem a psa si vycvičí sama. Já to schvaluji a musím přiznat, že ve finále jsou dámy perfektní myslivci!

Znového zákona vyplývá velká změna vorganizaci mysliveckých kurzů, zkoušek zmyslivosti i adeptské praxe. Jaký je váš názor na novinku, kterou je roční adeptská praxe?

Pro nás dříve narozené není roční adeptská praxe žádná velká novinka, já pomatuji, že jsme zkoušky zmyslivosti skládali po roční praxi a vpodstatě to mělo a má svůj význam, jelikož myslivecký adept skládá zkoušky zmyslivosti po prožití celého mysliveckého roku. Vminulosti, kdy adepstká praxe trvala čtyři měsíce, začal adept na jaře spraktickou přípravou a vsrpnu nebo vzáří skládal zkoušku. Co tedy zmysliveckého roku poznal? Vlastně jen období lovu srnčí zvěře od 16. května, potom vsrpnu černé zvěře a na podzim už lovil sám. Já kladu důraz na to, aby adepti poznali celý myslivecký rok. Ať se v prvním roce vhonitbě starají o přidělená krmná zařízení jak pro drobnou tak i pro spárkatou zvěř, vdobě strádání ať je pravidelně navštěvují, napřed vyčistí, opraví, desinfikují, zajistí krmivo, založí, řádně doplňují, na jaře ať je znovu vyčistí a uvedou do stavu, aby mohla přečkat letní období. Celý rok mohou sledovat tolik zajímavý život vlese.Vidím to tedy jako velice příznivou věc, že se adeptská praxe opět prodloužila na jeden rok.

Máte jako okresní myslivecký spolek konkurenci v pořádání zkoušky zmyslivosti? Setkali jste se stím, že se někde dala tato zkouška získat doslova za hubičku?

Zkoušky zmyslivosti měla snahu pořádat Střední Zemědělská Škola Gymnázium ve Starém Městě, podmínky tam asi byly, ale chyběl zájem ze strany studentů. Do získání zkoušek, jak říkáte za hubičku, si musím při této příležitosti rýpnout. Pociťovali jsme to i na našem okrese. Někdy se objevovali zájemci, kteří mě oslovili včervenci nebo srpnu, že chtějí složit zkoušky zmyslivosti za měsíc. Řekl jsem jim, ať si počkají na kurz, který začne vlednu, ale oni mi vzáří přinesli ukázat vysvědčení a zkoušky měli hotové. Otázkou je, jaká asi byla jejich úroveň. Vtěchto případech nebyla dodržena ani minimální čtyřměsíční doba na praktickou přípravu. Mnohokrát se dokonce tito noví myslivci přiznali, že u zkoušek ani nebyli a vysvědčení jim došlo poštou. Takoví lidé vnesli do myslivosti hodně špatných věcí a jestliže to byli lidé, kteří měli smyslivostí boční nekalé úmysly nebo chtěli někoho převést, tak se uchylovali ktěmto postupům, což nebylo dobré. Tito lité neváhali za získání vysvědčení o zkoušce z myslivosti vynaložit značně vyšší peníze. Podle nového zákona a prováděcí vyhlášky už to není naštěstí průchodné.

Dotkl jste se problematiky nového zákona, jak na vás zapůsobil?

Zákon č. 449 zroku 2001 o myslivosti platný od 1. 7. 2002. No, jsou tam části, které jsou příznivé, ke kterým se nedají vznášet připomínky, ale na druhou stranu tam jsou části, které jsou zmého pohledu špatné pro vlastníka honebních pozemků i myslivce, kteří se snaží založit honební společenstvo. Například honitba která má 850 hektarů, což je náš konkrétní případ, má 1400 vlastníků a ještě daleko více pozemků. Zákon říká, že každý vlastník honebního pozemku musí být osloven, což je nereálné a neproveditelné. Minimálně 15 - 20 % vlastníků pozemků je nedohledatelných .Spousta vlastníků emigrovala, měli bychom tedy oslovit vlastníky v Argentině, USA, Anglii, Izraeli, což je pro nás stejné jako předchozí případ. Problém pro nás představují i vlastníci, kteří vlastní sedm metrům čtverečních. Snimi je stejná agenda jako stím, kdo má sedm hektarů. My máme na 850 hektarech pouze deset vlastníků, kteří vlastní více než jeden hektar. Když si vezmete, že kvůli sedmi metrech bychom měl podle zákona oslovovat vlastníka, kdy 6,40 Kč zaplatíme za známku, jakousi cenu má obálka, dopisem musíme vše vysvětlit, další formulář musíme poslat, aby se ktomu vlastník nějakým způsobem vyjádřil, to už máte tři nakopírované formuláře, což jsou tři koruny, celkem už minimálně 10 Kč. A jestliže chceme, aby vlastník odpověděl, tak mu přiložíme ještě ofrankovanou obálku, jinak sodpovědí nemůžeme počítat. Nakonec bychom měli ověřit podpis, to jsme úplně vypustili. Další mezerou vzákoně je dokládání rodného čísla vpatřičných dokladech. Já jsem se setkal stím, že nám lidé nechtějí rodné číslo dát a my nemáme prostředek jak ho získat. Mnoho vlastníků také nechce, po zkušenostech zminulosti, být členy žádného, tedy ani honebního, společenstva, nechtějí společně ručit za hospodaření. Řeknou nám, ať si na pozemku děláme co chceme, dokonce dostaneme i souhlas kvybudování mysliveckého zařízení, ale vžádném případě se nechtějí stát členy našeho honebního společenstva. Ztohoto důvodu má spousta honiteb problémy stím, aby členové honebního společenstva dali dohromady 500 hektarů, což je podmínka k vytvoření honitby a kpodání patřičných dokladů na pověřený úřad, čímž vznikají další a další nesrovnalosti se zákonem. Abych nezapomněl, ještě musíme zaplatit člověka, který funguje jako administrativní síla a celý proces, který netrvá týden, zajišťuje. Zákon nám opravdu přidělává spoustu práce a bere čas, který bychom mohli využít efektivněji.

Kolik honiteb tedy bylo, podle vašeho názoru, kdnešnímu dni uvedeno v soulad snovým zákonem?

Oznámení mělo být na úřadě do konce roku. Myslím, že vsoučastné době už převážná většina honiteb materiály odevzdala, ale nedokáži posoudit vjakém stavu. Kolik rozhodnutí, že je vše vsouladu se zákonem, pracovník pověřeného úřadu vydal, to je otázka. Řekl bych, že většina honiteb toto rozhodnutí ještě neobdržela. Pracovník pověřeného úřadu má minimální množství času, aby agendu prověřil. Je absolutně nereálné, aby zjišťoval parcelu po parcele, jestli všechna data odpovídají skutečnosti. Podle mého názoru, tam kde se zdají být problémy, mu nezbývá nic jiného, než rozložit mapy a materiály, které se konkrétní honitby týkají a vše překontrolovat. Tento proces je velmi náročný pro všechny zúčastněné strany.

Pořádáte nějakou zajímavou akci, která by podle vás stála za celorepublikové rozšíření?

Ano, my jsme vrámci zlínského kraje, na základě iniciativy ing. Františka Libosvára, který je členem myslivecké rady vPraze, organizátory setkání, kdy se schází okres Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž. Plánujeme na něm koordinaci postupů vůči pověřeným úřadům i krajskému úřadu ve Zlíně. Jsou zváni předsedové okresních mysliveckých spolků, jednatelé a pracovníci státní správy, kteří řídí myslivost, vzájemně si upřesňujeme metody spolupráce a jednotlivé vztahy myslivců a státních orgánů vokrese. Vymysleli jsme takovou záležitost, o které se vnejbližší době bude jednat i vPraze. I na našem okrese jsou členové ČMMJ, kteří vmyslivosti mnoho znamenají a ke kterým chováme hlubokou úctu. Na setkání okresů jsme se domluvili, že vrámci zlínského kraje vytvoříme speciální průkazky, které věnujeme těmto členům na výše jmenovaných okresech a oni tím pádem budou mít například volný vstup na chovatelské přehlídky trofejí, na kynologické nebo na střelecké akce. Každý okres si vytvoří svůj seznam členů, kterým se průkazka věnuje stím, že bude platit ve všech bývalých okresech zlínského kraje. Nezavedeme tyto čestné průkazky zdůvodu, že by dotyční neměli na vstupné, ale zdůvodu vyjádření úcty, aby nemuseli stát vobrovských frontách. S průkazkou jen projdou mimo frontu, ukáží ji, pořadatelé je na akci přivítají a pustí dál. Bude to ocenění za to co v myslivosti znamenají, úcta za celoživotní práci.

To je velmi zajímavý projekt, o kterém by se mělo opravdu přemýšlet celorepublikově. Vraťme se ovšem kokresům, které se rozdělily na více pověřených obcí. Je se všemi dobrá spolupráce? Jaké máte zkušenosti sjejich fungováním od začátku roku?

Zkušenosti mám takové, že první fungování na bývalém okrese Uherské Hradiště je bezproblémové. VUherském Hradišti i Uherském Brodě jsou pracovníci úřadů, kteří problematice myslivosti rozumí, vUherském Brodě je dokonce pověřený pracovník myslivec a myslivecký hospodář, takže člověk na svém místě. Rozdělení okresů se dotklo i chovatelských přehlídek trofejí, které směřují ktomu, že se bude v pořádáním i financováním střídat jednou Uherské Hradiště a jednou Uherský Brod. Jednotlivé úřady budou, po dohodě smysliveckým spolkem ve kterém se bude přehlídka konat, jmenovat i hodnotitelskou komisi stím, že vhodnotitelské komisi budou zastoupeni komisaři zobou bývalých okresů, dlouholetí myslivečtí odborníci, kteří jsou zkušebními komisaři a našimi členy.

To se zdá jako ideální stav. Které další akce se pořádají pod záštitou ČMMJ a OMS Uherské Hradiště?

Nový rok začínáme reprezentativní kulturní akci, Okresním mysliveckým plesem, který se pomalu začíná stávat tradicí. Na tento ples částečně přispívají i myslivecké organizace, se kterými je většinou velmi dobrá spolupráce. Zpravidla se opět v organizování střídají Uherské Hradiště nebo Uherský Brod. Ples bývá hojně navštěvován a pokud vznikne nějaký zisk, tak se z části použijí na úhradu nákladů činnosti okresního mysliveckého spolku, kde vzniká jistý schodek při korespondenci s mysliveckými sdruženími a zčásti na režijní náklady. Po plese okamžitě navazuje rozběh mysliveckého kurzu, shromažďování a hodnocení trofejí pro chovatelskou přehlídku. Duben začínáme okresním přeborem kulovým a brokovým na střelnici okresního mysliveckého spolku na Salaši, kde je, pro zajímavost, správcem olympijský vítěz zMontrealu pan Josef Panáček. Vdubnu se koná i svod loveckých psů a vnásledujících měsících navazují jednotlivé kynologické akce. Vkvětnu zkoušky vloh, včervnu zkoušky znorování, vsrpnu většinou míváme lesní zkoušky ohařů. Vletošním roce pořádáme 5. oblastní výstavu psů vnádherném prostředí zámeckého parku vBuchlovicích, jehož ředitel Ing. Vlášek nám dá kdispozici zázemí a umožní používání travnatých ploch. Tato akce je poměrně náročná, konaná vrámci celé republiky, proto jí věnujeme značnou přípravu a péči, aby proběhla bezproblémově. Vzáří se každoročně konají podzimní zkoušky a barvářské zkoušky malých plemen. Vposledních letech se náš okres stal oblíbením místem pořádání klubových zkoušek honičů Klubu chovatelů Alpského jezevčíkovitého brakýře. Letos jsme zaznamenali signály zájmu Klubu chovatelů křepeláků, který by vnašem okrese rád pořádal zkoušky honičů. Vminulosti jsme na podzim dělávali myslivecké zkoušky, ale ty se díky prodloužené roční praxi budou konat až po novém roce.

Vím o vás, že jste jeden zjednatelů, který se sžil spočítačem, internetem i e-mailem a funguje to. Mohl byste říci, váš názor na to, jak by měl myslivecký spolek vtomto směru fungovat nebo jak by měl jednatel spolupracovat například sústředím vPraze a ostatními mysliveckými spolky. Já osobně mám pocit, že vrámci ČMMJ tento systém využití výpočetní techniky příliš nefunguje, dnes jsou například okresní myslivecké spolky, které počítač nemají, o internetu ani nemluvě a evidenci stále vedou na kartách.

Já se vžádném případě nechci vychloubat, jsem totiž na tuto techniku velice “tvrdý”. Dělá mi ohromné problémy, než se něco na počítači naučím. Přesto, jak jsem se všemu, co se počítačů týkalo, ze začátku bránil, si to dnes bez nich nedovedu představit. Od napsání dopisů nebo pozvánek, až po vedení skladové agendy, členské evidence i účetnictví, dělám všechno na počítači. Počítač mi značně ulehčuje spolupráci sostatními mysliveckými spolky i Prahou. Musím uznat, že jsem vporovnání sminulým obdobím, kdy jsem pracoval bez počítače ručně, na papíře nebo vkartách, třikrát rychlejší. Mám více času na jednatelskou práci, účast na různých jednáních a hlavně komunikaci se členy ČMMJ. Jednoznačně musím říct, že mi počítač velmi usnadňuje práci. Je škoda, že vmnoha případech myslivecké spolky počítačovou techniku nemají. Zpočátku je to jistě vysoká investice, asi dvacet tisíc, což je na jednu stranu hodně peněž, ale na druhou je to nic, protože těch dvacet tisíc se hravě během krátké doby vrátí. Spousta mysliveckých jednatelů je vdůchodovém věku a starších ročníků, tam už ochota učit se není taková i když jsou samozřejmě výjimky. Přiznávám, že je poměrně náročné, než se do této problematiky člověk dostane. Na okresním mysliveckém spolku Uherské Hradiště máme vlastní webové stránky, kde uvádíme náš kalendář akcí, tímto se chceme zabývat dál vrámci Myslivecké rady. Zajistili jsme člověka, který bude stránky aktualizovat,protože tam jsou ještě značné rezervy. Předpokládám, že během tohoto roku dostaneme internetové stránky na takovou úroveň, že budeme schopni podávat dobrý servis jak členům ČMMJ tak nečlenům, kteří se budou chtít o myslivosti něco dozvědět. Setkávám se stím, že někteří členové myslivecké jednoty využívají e-mailu k zasílání přihlášek na výstavy, zkoušky psů i dalšímu kontaktu sokresním mysliveckým spolkem. Počítačová technika je i pro myslivce nepopiratelně obrovský pokrok a přínos!

Ústředí by mělo na okresy předávat aktuální zprávy, mimořádné události, nové vyhlášky nebo záležitosti které by měli vědět všichni. Jestliže máme e-mail, je toto všechno otázkou jednoho kliknutí, ale to se podle mne neděje. Myslivecká jednota, jestliže je to jednotná organizace, by měla mít vůči veřejnosti jednotné vystupování, kčemuž může e-mail jedině pomoci. Dostáváte vy prostřednictvím e-mailu nějaké informace tohoto typu?

Jednotná komunikace a spolupráce prostřednictvím internetu i e-mailu by jistě měla fungovat a zlepšovat se, stím plně souhlasím. Já jsem dokonce zMyslivecké rady, která je jediná docela progresivní, dostal za úkol osvojit praktické užívaní počítače a internetu na kurzech, které byly pořádány pro ostatní jednatele OMS ČMMJ. Je to přínosné setkání pracovníků okresních mysliveckých spolků. Je problém, že různé myslivecké spolky buď vůbec počítačovou techniku nemají nebo ji mají na různé úrovni. Se mnou a třetinou jednatelů, kteří jsou uživateli počítače a e-mailu tímto způsobem myslivecká jednota komunikuje, ale sostatními musí stále ke komunikaci využívat služeb České pošty. Opravdu by bylo vhodné tuto komunikaci sjednotit.

Máme vmyslivecké jednotě 84 okresních mysliveckých spolků, nebylo by, podle vašeho názoru, pro některé myslivecké spolky lepší se sloučit i za cenu, že agendu pro dva okresy bude vykonávat jeden jednatel, ale pořádně? Nestálo by to za to?

Ono to ktomuto řešení stejně spěje, protože všechno je záležitostí ekonomiky. Pokud okresní myslivecký spolek nebude natolik silný a schopný nějakým způsobem zajistit svůj chod, ne nějakým dobrovolným pracovníkem na půl úvazku, nebo důchodcem, ale pracovníkem který se jednatelské činnosti bude věnovat naplno, a který by měl být náležitě zaplacen, potom okresnímu mysliveckému spolku nezbude nic jiného, než se sloučit s jiným. Já to vidím tak, že tento stav berou stanovy ČMMJ vúvahu a nebudou bránit tomu, že dojde ke slučování okresů. Vbudoucnosti příliv členů neočekávám a proto nechápu některé okresy, které se brání pořádání spousty akcí, což může vést i kúbytku stávající členské základny. Já potřebuji své členy a mysliveckou veřejnost přitáhnout sem knám prostřednictví kynologických, střeleckých případně dalších akcí. Pokud to dělat nebudu a budu vkanceláři dělat pouze “výběrčího daní” - členských příspěvků a čekat, až mi někdo něco donese, stím se daleko nedostanu. Je třeba, abych byl aktivní a myslivost dělat atraktivně pro všechny, potom přitáhnu lidi, kteří se stanou našimi členy a přispějí na činnost naší organizace. Dále bych kekonomické části chtěl říci, že vmnoha případech se vytrácí výhody členů ČMMJ oproti ostatním myslivcům. Já se to snažím vysvětlovat, že určitou výhodu mají třeba kynologové při předvádění psů na zkouškách, kdy je poplatek značně nižší než u nečlena ČMMJ, bezpochyby by výhody měly být zřetelnější.

Děkuji za rozhovor a přeji vám dále tolik elánu vjednatelské činnosti.