Navštívili jsme ... OMS Česká Lípa

Ing. Pavla Ščevlíková

Oblast Českolipska leží v Severních Čechách pod Lužickými horami. Je obklopena kopcovitou krajinou, kde se nachází řada maloplošně chráněných území, zajímavých pískovcových útvarů a také rybníků. Můžete se zde setkat s velkým množstvím hradů a zámků, což vypovídá o bohaté historii tohoto kraje. Od nepaměti zde sídlily významné šlechtické rody a mnohá města Českolipska byla sídelními městy. To vše přitahovalo do těchto míst nejen šlechtu, ale i malíře, básníky a jiné tvůrce. Pro pokračování našeho seriálu jsme navštívili tentokrát OMS Česká Lípa a povídali jsme si s předsedou s příznačným jménem panem Milanem Lípou.

Jak byste charakterizoval Váš region?

V našem kraji je relativně málo narušené životní prostředí a nachází se zde značně rozmanité krajinné a přírodní prvky. Od horských oblastí na severu, kde leží Lužické hory, přes rozsáhlá lesní území VLS ČR až po malebný Máchův kraj, který je plný údolí, skal a jezer.

Když mluvíte o Máchově kraji, nemáte problémy s neukázněnými turisty?

Kromě této oblasti Českolipsko turistikou tolik netrpí. Lužické hory nejsou tak známé jako jiné hory. Zdejší kraj v létě přitahuje spíše příznivce tajemných zákoutí a zřícenin a ani s rozvíjející se cykloturistiku nejsou velké problémy. V zimním období jsou turisti ukáznění, takže zvěř není tolik rušená jako je tomu například v sousedních Jizerských horách.

Jaké druhy zvěře se u Vás vyskytují?

Díky rozmanitosti biotopů jsou u nás oblasti, kde převládá určitý druh zvěře, který se v jiných místech vůbec nevyskytuje. Jedná se o zvěř srnčí, jelení, mufloní, daňčí nebo divoká prasata. Značná část tohoto kraje spadá pod VLS ČR, kde se nacházejí stejné druhy zvěře ať ve volnosti, tak v oborách. S drobnou zvěří jsou u nás velké problémy, tak jako na většině jiných okresů. Například zajíc úplně vymizel, ačkoli byly zachovány remízky. Také zde byl pozorován před několika lety los. Ze škodné zvěře je tu liška, jezevec a psík mývalovitý. Další, čím se může náš okres pyšnit, jsou lokality, kde hnízdí vzácné druhy ptactva, jako je orel mořský, výr velký, čáp černý, jeřáb popelavý, bukač velký, chřástal polní a další.

Zde se nabízí otázka, jestli spolupracujete s ornitology, ekology…?

To ano, různé skupiny ornitologů shánějí informace o hnízdištích vzácných druhů, kde potom provádějí svá pozorování. Ale bohužel to bývají mnohdy amatéři, kteří potom ptactvo spíše ruší, a to se nám na hnízdiště přestává vracet. Proto už si dávám pozor, komu takové informace sděluji.

Jinak mě mrzí rozepře mezi různými ekology a myslivci. Spolupráce je zde nutná a já ji vždy vítám. Kdo jiný zná konkrétní přírodní lokality lépe než ti, kteří se v nich denně pohybují a pozorují okolí.

Dále připravujeme s panem učitelem Jechem přírodovědně zaměřenou naučnou stezku v okolí Zákup. Do této přípravy jsme zapojili i děti z místní základní školy, které nadšeně chodí uklízet les a na stezku se těší. Jen se obáváme, že si těchto aktivit lidé neumějí vážit, uvidíme, jak dlouho nám stezka vydrží.

Když mluvíte o dětech, věnujete se ve Vašem okrese kroužkům mladých myslivců?

Kulturní komise má nedostatky v práci s mládeží. Kroužky nefungují tak, jak tomu bylo před léty, nezúčastňujeme se tedy soutěže o Zlatou srnčí trofej. Velmi nám chybí vedoucí, kteří by se dětí ujali. Já sám jsem patnáct let takový kroužek vedl a vím, jak je to náročné, a proto si vážím lidí, kteří jsou ochotni se této práci věnovat. Snažíme se alespoň spolupracovat s některými základními školami, kde nám děti malují obrázky ze života zvěře. Těmito kresbami potom obohacujeme výstavu trofejí, kde provádíme vyhodnocení kreseb a máme zde možnost veřejně poděkovat těmto základním školám.

Neprojevuje se tento nedostatek v počtu nových adeptů?

Jistě se to projeví, ale myslím si, že to není jediný důvod. Celkově počty adeptů na myslivecké zkoušky klesají. Dříve to byli mladí lidé, dnes si adepturu dělají mnohdy starší pánové. Každý rok máme do dvaceti adeptů. Hned po ukončení jednoho kurzu bereme přihlášky na další rok, zájemci mají tedy na přihlášení dostatek času. Adepti se u nás zapojují podobně jako na jiných okresech, většinou přes rodinné příslušníky. Těm adeptům, kteří nemají žádné zázemí, se snažíme pomáhat. Mám zkušenosti, že z takových jsou většinou dobří myslivci, kteří o tuto činnost mají opravdový zájem. Netrpí zlozvyky a jsou většinou velmi aktivní. Velice kladně jsme přivítali roční adeptskou lhůtu.

Jaké další akce Váš OMS zastřešuje?

Kromě pomoci ve výuce adeptů a jejich přezkoušení pořádáme dvakrát ročně velké plesy, a to díky členu této komise panu Kurtinsovi ml. Jarní ples nese název „Myslivci ženám“ a podzimní ples „Poslední leč“. Tyto akce se těší hojné účasti myslivců, a co je dobré, také nemyslivecké veřejnosti, což je velkým přínosem v komunikaci obou skupin. Proto tyto plesy OMS velmi podporuje a doufám, že se udrží a vžijí jako každoroční tradice. Jinak na okrese probíhá mnoho dalších mysliveckých plesů, ty si však pořádají MS samostatně.

Významnou událostí na našem okrese je Myslivecký den na Skelné Huti, který pořádají VLS ČR divize Mimoň. Kromě toho, že se jedná o společenské setkání, probíhá zde přehlídka loveckých trofejí, dřevorubeckých dovedností a zručnosti v přibližování dřeva koňmi. Na místní střelnici probíhá řada soutěží, a to i pro děti.

Slyšeli jsme o prodeji střelnice OMS. Kde nyní pořádáte střelecké akce?

Využíváme stále tentýž areál v Novém Boru, kde jsme měli naši vlastní starou střelnici, ale chyběly finance na její opravy a provoz. Vlastní prodej trval dlouhých deset let. Dnes je střelnice v soukromých rukách, je zrenovována a na vysoké úrovni. Velkou zásluhu na tom, že je v tak pěkném stavu, nese p. Tatíček. Provoz střelnice je obnoven od začátku podzimu loňského roku a naše spolupráce je výborná. MS zde mají možnost přezkušovat své střelecké schopnosti a pořádat menší závody. Také zde pořádáme adeptské zkoušky a Okresní kolo ve střelbě. Doufáme, že střeleckých akcí bude na nové střelnici přibývat.

Jak u Vás probíhají výstavy loveckých trofejí?

Přehlídku trofejí se snažíme každoročně pořádat na co nejvyšší úrovni. Na této významné společenské události mohou návštěvníci zhodnotit úroveň chovu zvěře na našem okrese, citlivost odstřelu, a prohlédnout si medailové trofeje. Na našem okrese je kvalitní populace mufloní zvěře a srnčí zvěř dosahuje také dobrých výsledků, ale u ostatní zvěře se nám bohužel nedaří získat medailové ocenění.

Kolik honiteb spadá pod váš OMS a jak velkou máte členskou základnu?

Pod OMS Česká Lípa spadá šedesát tři honiteb, z toho padesát mysliveckých sdružení a honebních společenstev, devět honiteb soukromých nájemců a čtyři honitby LČR.

Náš spolek sdružuje okolo tisíce členů, bývalo nás i dvanáct set, ale celkově počet členů klesá. Po dobu mého působení jsme se museli potýkat s mnoha změnami od obnovy zbrojních průkazů, zvýšení poplatků, rozdělení honiteb… To mělo negativní dopad zejména na starší členy, kteří se změnám hůře přizpůsobili. Také mnozí využili možnosti pojištění u jiných organizací a přestali být členy ČMMJ.

OMS se podařilo, po určitých starostech s nalezením vhodného jednatele, získat pana Vlčka, který se své funkce chopil velmi svědomitě, snaží se všem vyhovět a je vidět, že má k dané problematice kladný vztah. Věříme, že funkci jednatele bude vykonávat i nadále.

Máte dobré zkušenosti s pracovníky oboru myslivosti na úřadech pověřených obcí?

Státní správa byla rozdělena na dvě pověřené obce, a to v České Lípě a Novém Boru. Velmi nás mrzí, že OMS nemůže více zasahovat do záležitostí státní správy, ale zpětná vazba z Městských úřadů odboru životního prostředí je dobrá.

Jak spolupracujete s Krajskou veterinární správou?

V rámci spolupráce je prováděna vakcinace proti vzteklině, která u nás probíhala, jako na většině jiných okresů, letecky. Snažíme se apelovat na všechna MS, aby dodržovala vyšetření divočáků na svalovce, ale i na mor prasat. Je důležité tato opatření nezanedbávat.

Myslivecká komise má na starosti rozdělení příspěvků na přípravky proti střečkovitosti. Po prodeji střelnice bylo rozhodnuto, že prostředky získané z prodeje budou investovány přímo ve prospěch zvěře. OMS připlácí na člena MS, který je evidovaný na okrese Česká Lípa a je členem ČMMJ, 200 Kč na tyto přípravky. Každé MS podá výpočet potřeby těchto přípravků, a pokud by jejich cena vyšla méně, než je náš příspěvek, bude jim proplacen také nákup soli. Bohužel, i přes včasnou informovanost, tohoto zatím využilo pouze sedmnáct MS. OMS vydává Okresní myslivecký zpravodaj právě pro tyto potřeby, a tímto chci apelovat na myslivecká sdružení, aby aktuální události byly projednávány na členských schůzích. Je důležité, aby měli ke zpravodaji přístup všichni členové sdružení a ne pouze myslivečtí hospodáři nebo adresáti zpravodaje.

Známost Českolipské kynologie přesahuje hranice okresu. Jaké zkoušky lovecké upotřebitelnosti pořádáte?

Kynologická komise je velice aktivní. Pořádáme dvanáct kynologických akcí v průběhu roku, kde je možnost prokázat lovecké vlohy psů nebo psy lovecky upotřebit na většině druhů zkoušek. Celkově se u nás zúčastní zkoušek dvě stě až dvě stě padesát psů za rok, což je dvojnásobek než na většině jiných okresů. První akcí je jarní svod, potom následují jarní, lesní, podzimní a všestranné zkoušky, dále speciální vodní práce. Všechny tyto zkoušky připravujeme pro malá i velká plemena, a podzimní zkoušky se konají navíc dvakrát do roka. Ty druhé jsou posledními podzimními zkouškami v republice, kde mají možnost získat loveckou upotřebitelnost mladí psi, kteří do té doby dosáhli stanoveného věku a nebo psi, kterým se zatím nepodařilo na těchto zkouškách obstát. Speciální vodní práce nesou název Memoriál Josefa Janďury. Pořádá je MS Velký Valtinov, kde je velice vhodné prostředí, a psy zde prověří těžké podmínky v rákosí. Již sedm ročníků všestranných zkoušek běží pod názvem Pohár Lužických hor. Zahájení je umocněno slavnostní atmosférou nádvoří Státního zámku v Zákupech, kde tradičně probíhá.

Dále se u nás na okrese pořádají barvářské, honičské a barvářské zkoušky honičů a také dvakrát do roka zkoušky z norování. Navíc se jednou za dva roky na okrese koná Klubová honičská soutěž, kterou pořádá Klub chovatelů jezevčíků ČR.

Kynologických akcí je skutečně mnoho, nemáte problém s místy konání?

Na okrese nám vycházejí vstříc některé honitby, kde se tradičně zkoušky konají. S přerozdělením honiteb jsme sice o některé lokality přišli, ale daných zkoušek se ujaly VLS ČR, se kterými máme výbornou spolupráci. Lesní správa VLS ČR Hamr na Jezeře má pod patronátem lesní a honičské zkoušky, Lesní správa VLS ČR Hradčany zkoušky barvářské, barvářské zkoušky honičů a onu zmiňovanou Klubovou soutěž jezevčíků. Všechny tyto akce jsou náročné na prostor, organizaci i zajištění občerstvení, a proto těmto správám patří náš dík.

Jak velkou máte členskou základnu kynologické komise? Máte dostatek vlastních rozhodčích?

Kynologická komise zavedla systém stanovení odpovědných členů, kteří se starají o jednotlivé akce. Ti potom zajišťují vše potřebné, komunikují s místem nebo s honitbou, kde se zkoušky konají, starají se o dokumenty a vše připravené a hotové předávají v den zkoušek vrchnímu rozhodčímu. Tento systém se nám velmi osvědčil, protože rozdělí práci, která jinak zůstávala na několika nadšencích, na všechny členy komise. Na okrese máme dostatek rozhodčích pro většinu zkoušek, problém je s všestrannými rozhodčími pro malá plemena, ale to je celorepublikové. Dále, stejně jako v jiných okresech, těžko získáváme nové vůdce, kteří by se zapojili do činnosti komise a později omladili tým rozhodčích. V případě nedostatku rozhodčích spolupracujeme se sousedními okresy, především litoměřickým a libereckým. Na zkouškách se snažíme dodržovat myslivecké tradice a zvyky, a to díky rozhodčím, ale také zaměstnancům zmíněných správ VLS ČR, kde na tato pravidla velmi dbají. Všech akcí se zúčastňuje trubač, který dodává tu pravou atmosféru nejen zahájení a ukončení zkoušek, ale i všem úspěšným dohledávkám.

Je vidět, že Vy sám lovecké kynologii přejete a navíc jste majitelem hrubosrstého jezevčíka. Účastníte se těchto zkoušek?

Myslivosti se věnuji od mládí a vím, že dobře vycvičený pes je v honitbě nezastupitelným pomocníkem. Zkoušky lovecké upotřebitelnosti navštěvuji rád, už proto, že jsem několik psů také předvedl. Celkově ale nedělám rozdíly mezi kynologickými nebo střeleckými aktivitami, snažím se udělat si čas na všechny akce týkající se myslivosti, abych byl v kontaktu s našimi myslivci a jejich potřebami.

Jak jste se k myslivosti vlastně dostal? Byla ve Vaší rodině tradicí?

Třicet jedna let jsem držitelem loveckého lístku, ale tomuto koníčku se věnuji již od útlého dětství, kdy mě otec zasvěcoval do tajů a krás přírody a posléze i myslivosti. Svého prvního psa jsem předvedl již jako adept.

Co si myslíte o názoru laické veřejnosti na myslivce a na myslivost jako takovou?

Dříve se lidé dívali na myslivce jako na člověka, který se stará o zvěř. Vážili si jeho práce. Dnes už to tak bohužel není.

V čem vidíte příčinu?

Stačí se podívat na dodržování mysliveckých zvyků a tradic. A není to pouze ve způsobu oblékání, ale jedná se i o mysliveckou mluvu a celkové vystupování na veřejnosti. Do jisté míry je to způsobené také námi. Musíme na toto dbát již při výchově mladých myslivců a také při zkouškách uchazečů o lovecký lístek. Je zapotřebí, aby se česká myslivost dostala do podvědomí široké veřejnosti jako ušlechtilý koníček, jehož prioritou je péče o zvěř.

Děkujeme za rozhovor

Redakce

Předseda OMS Milan Lípa se ve volném čase věnuje preparátorství