Myslivost jako sport nebo zodpovědná činnost vůči minulosti, současnosti i budoucnosti
01.07.2002 | Myslivost
Milada Fabelová
Ve dnech 19. - 20.7.2001 se delegace Ministerstva životního prostředí České republiky zúčastnila jednání Evropské komise o návrzích na rozšíření příloh Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích.
Z cestovní zprávy vyplývá, že Evropská komise (podle výkladu k článku 7 Směrnice o ptácích) chápe myslivost pouze jako rekreační činnost, jejímž motivem je "sportovní vyžití”.
Jsem přesvědčena o tom, že většině našich myslivců při této definici stoupá adrenalin v krvi a kosti našich předků se obracejí v hrobě. Není však správné posuzovat věci na základě vzedmuté hladiny citu, a proto se podívejme na celý problém chladným rozumem.
Vývoj myslivosti neprobíhal všude stejně. Byl závislý na klimatických podmínkách, hustotě obyvatel, počtu lovců a zažitých tradicích. Pro nás je skřivánek něžným symbolem jara, pro jiné byl předmětem intenzivního lovu.
Vzhledem k tomu, že jsme se nemohli smířit s výše uvedenou definicí, konzultovali jsme tento problém se státy, které prošly obdobným vývojem jako my (Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, země bývalé Jugoslávie a Slovensko) a dospěli jsme ke stejnému závěru: "Lov je poslední fází celoročního mysliveckého hospodaření, je sklizní po řádně odvedené práci a péči o zvěř i přírodní životní prostřední zvěře. Je tedy pouze součástí myslivosti, která je významnou ekonomickou, hospodářskou, selektivní a ochranářskou činností. Problém jsme konzultovali i s prezidentem CIC, panem Dietrem Schrammem, který se ztotožnil se závěrem konference UICN, že lov je "zákonnou formou rozumného využívání a ekologicky vyvážené kontroly druhů”. Proti tomu ani my nemáme námitek. Vyžádali jsme si rovněž stanovisko generálního tajemníka FACE, pana Yves Lecocqua . Z jeho dopisu cituji: "V Evropské unii neexistuje "myslivecká politika” jako taková. Samotný lov ve svém širokém kulturním, historickém, sociálně-ekonomickém a právním kontextu zůstává i nadále v kompetenci členských států. Zahrnuje především všechny aspekty lovu: licenční systém, výchovu myslivců, poplatky, výkon práva myslivosti, směry a cíle, práva a povinnosti atd. Na úrovni EU tedy neexistuje jednotný systém, podle kterého by bylo možné považovat lov za "sport” , nebo jej omezit pouze na čistě "rekreační” činnost, ale zároveň není v EU povinnost omezit lov pouze na "hospodaření se zvěří”.
Vliv legislativy EU na lov je spíše nepřímý, a to především prostřednictvím následujících politik a nástrojů:
Politika EU v oblasti ochrany a dlouhodobého rozvoje je pro přírodní zdroje (= volně žijící druhy i jejich stávaniště) vyjádřena ve Směrnici pro ptactvo z roku 1979 a ve Směrnici "Fauna - Flóra - Habitat” z roku 1992. Obě definují lov jako formu rozumného využívání a ekologicky vyvážené kontroly druhů. Nikde není ani nejmenší zmínka o "sportu” nebo "rekreaci”.
Termín "sport”, který je velmi rozšířen ve Spojeném království, je v současném evropském kontextu značně problematický, a proto i FACE změnilo anglickou formu svého názvu a odstranilo z něj termín "fieldsports” konec citátu”.
Vzhledem k silnému tlaku, kterému je vystavena myslivost ze strany "zelených”, některých ochranářských spolků i části, zejména městské společnosti, musíme se zvýšenou pozorností sledovat formování oficiální definice lovu v EU, neboť nesprávně či nešťastně stanovená definice, by se mohla stát nástrojem nátlaku ze strany antilovecky zaměřených vrstev organizací, spolků i části obyvatelstva na myslivost.
Jedno bych chtěla zdůraznit na závěr. Myslivost v naší i v řadě jiných evropských zemí patřila mezi vážená řemesla, kterým se bylo nutno vyučit. Měla svá přísná pravidla vztahující se nejen na lov, ale i na ochranu zvěře a přírody. V průběhu vývoje naší společnosti se stala celoroční a celoživotní náplní pro 100 000 osob. Jednotliví myslivci mohou být společností kritizováni za překračování zákonů, nedodržování disciplíny nebo porušování etiky lovu, ale nikdo by nás neměl plošně podezřívat z neúcty k přírodě a ke zvěři z úmyslného poškozování přírody nebo ohrožování zdraví či života jiných osob. Popírali bychom tím sami sebe a připravovali se cílevědomě o to, co je smyslem i náplní našeho mysliveckého života, ne kratochvílí, sportem či rekreační činností, ale zodpovědností vůči současnosti, budoucností ohlédnutím za minulostí našich předků.
Myslivost č. 7/2002
Další články v kategorii Venkov
- Rekordní spřežení čtyřiadvaceti koní v hřebčíně v Kladrubech (15.09.2025)
- Vinice sv. Kláry produkuje až 10.500 l vína ročně, plánuje rozšíření pro sekty (15.09.2025)
- Litoměřické výstaviště zaplnili návštěvníci veletrhu Zahrada Čech, jsou kolony (12.09.2025)
- Ve výboru mezinárodní plemenné knihy zubrů je ředitel společnosti Česká krajina (12.09.2025)
- Kvetoucí agáve na Olomoucku je hitem, brzy ale celá uhyne. Stonek již má využití (11.09.2025)
- Dechberoucí nádhera. Údolí na Olomoucku ozdobily kvetoucí ocúny (11.09.2025)
- Strany chtějí posilovat ochranu zvířat, neshodnou se na zakotvení v ústavě (09.09.2025)
- Množství zvěře na jižní Moravě se výrazně nemění, stavy se nedaří snížit (09.09.2025)
- Exotický ráj: Na zahradě u Pelhřimova kvetou místo jabloní palmy a banánovník (08.09.2025)
- Vědci s rybáři zjišťovali stav rybí obsádky v Lipně. Zaměřili se na populaci candáta a sumce (08.09.2025)