Myslivost a umění v loveckém zámku Ohrada

Ing. Miroslav Čeněk

Na počátku 18. století, v době výstavby zámku Ohrada, bylo sepětí myslivosti a umění mnohem pevnější než dnes. Lov byl složitým ceremoniálem, vyznačujícím se přepychem a nádherou, velkou roli při něm hrály hudba, slavnostní oděvy a různé dekorace. Přední umělci té doby se nevyhýbali mysliveckým námětům - ve výtvarném umění to byli např. Petr Paul Rubens, Anthonis van Dyck, Václav Vavřinec Reiner, Ferdinand Maxmilián Brokoff či Matyáš Bernard Braun, v hudbě Johann Sebastian Bach, Pavel Josef Vejvanovský nebo Jan Antonín Koželuh.

Adam František Schwarzenberg, který dal postavit lovecký zámek Ohrada, přizval k jeho výzdobě mnoho významných umělců. Již sama zámecká budova, jejímž architektem byl přední pražský stavitel Pavel Ignác Bayer, patří ke skvostům české barokní architektury. Štukatérské práce jsou dílem Franze Carrobia, krby postavil pražský mistr Oldřich Mánes. V r. 1715 na Ohradu přijel z Vídně malíř Georg Werle, aby v hlavním sále zámku namaloval stropní fresku s námětem řeckých bájí o bohyni lovu Artemis. Během jednoho roku byla práce dokončena. Georg Werle je rovněž autorem výzdoby stropu zámecké kaple s námětem Svaté Trojice. Oltář zhotovil J. André a oltářní obraz sv. Eustacha namaloval vlámský malíř Pietro van Roy. Výzdobu kaple doplňují dřevěné sochy sv. Sebastiána, sv. Rocha a sv. Jana Nepomuckého od neznámých barokních tvůrců.

V knížecích službách působil v letech 1706 - 1718 anglický malíř Johann Georg Hamilton. Žil a tvořil střídavě v Třeboni a na zámku Ohrada. V r. 1718 byl Hamilton přijat do služeb císaře Karla VI., ale i v poté namaloval několik obrazů pro Schwarzenbergy. Kromě loveckých scén J. G. Hamilton zachycoval na svých obrazech nejčastěji koně. Zemřel v r. 1737.

K výzdobě hlavního sálu zámku Ohrada bylo použito deset pláten J. G. Hamiltona, zobrazujících štvanice. Na čelních stěnách visely velké olejomalby o rozměrech 507 x 325 cm - štvanice na býka a medvěda. Mezi okny byly umístěny menší obrazy (325 x 240 cm) zachycující štvanice na rysa, daňka, srnce, jelena, lišku, prase divoké, levharta a vlka. Před 2. světovou válkou byly tyto obrazy komplikovanou cestou převezeny do Kanady. Dnes většina z nich zdobí interiéry zámku Eggenberg u Štýrského Hradce a dva (štvanice na rysa a levharta) visí na zámku Murau (Rakousko). Zájemci o Hamiltonovo umění ale nemusí jezdit až do Rakouska. Doporučuji jim navštívit zámek Hluboká, kde je vystaveno více obrazů od tohoto malíře a je mu věnován i jeden samostatný sál.

Po založení lesnického a mysliveckého muzea v r. 1842 byly na Ohradě shromažďovány obrazy a grafická díla s mysliveckou a lesnickou tématikou. K nejcennějším exponátům patří bohatá kolekce mědirytin od Johanna Eliase Ridingera, z části kolorovaných. Většina obrazů ohradské sbírky je od méně známých autorů, ale najdeme mezi nimi i slavná jména jako Theodore Rouseau, Ludvík Vacátko, František Pusinger, Josef Váchal, Jan Kojan a Zdeněk Burian. Muzeum vlastní také bohatou sbírku obrazů a kreseb známého malíře zvěře Jiřího Židlického.

Součástí sbírkového fondu muzea je i menší kolekce uměleckých předmětů - výrobků ze skla, porcelánu, keramiky, dřeva a kovu. Z poloviny 19. století pochází vyřezávaný nábytek z jeleních, daňčích a losích parohů. Stůl je zdoben intarziemi z 50 druhů dřeva. Zajímavostí je, že jde výhradně o u nás rostoucí původní nebo introdukované dřeviny.

O výtvarné hodnotě loveckých zbraní již byla řeč (Svět myslivosti 4/2002). Při prohlídce části expozice věnované zbraním určitě stojí zato věnovat pozornost detailům, které skrývají mnohá překvapení.

Starší návštěvníci muzea si stále vybavují dvě bronzové sochy psovodů, střežící vchod loveckého zámku, a dodnes se na ně ptají. Sochy jsou dílem známého českého sochaře Josefa Maudra (1854-1920) a původně byly určeny pro výzdobu vchodu Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici. Když bylo na tomto místě v r. 1954 zřízeno Muzeum Klementa Gottwalda, byly obě sochy odstraněny a posléze přemístěny na Hlubokou. Po r. 1989 se vrátily na původní místo v Praze (dnes pobočka České spořitelny).

V současnosti se snažíme pokračovat v prezentaci umění na loveckém zámku formou pravidelných výstav obrazů, soch a fotografií od renomovaných i začínajících umělců a rovněž organizováním koncertů vážné hudby, pořádaných v krásném prostředí hlavního zámeckého sálu.

Svět myslivosti č. 11/2002