Může být Holandsko pro nás vzorem?
08.08.2000 | Agris
Muže být Holandsko pro nás vzorem?
Proc objevovat neco nového, když nekde existuje fungující systém? Snadno se rekne, prevezmeme jej, ale uvést tuto úvahu do praxe prakticky nelze. Situace v každé zemi se vyvíjela jinak, jiné jsou kompetence státních orgánu a jsou i jinak rozdeleny. Proto také EU nepredepisuje svým clenum, ani kandidátským zemím, jak mají dosáhnout žádoucí úcinnosti svých zákonu a opatrení. Týká se to samozrejme problematiky zemedelské i veterinární.
Holandské zemedelství bylo už v minulosti chápáno "ostatní Evropou" jako vzorové. Tradice uplatnování standardu na kvalitu mléka a sýru sahá až do roku 1723, kdy byl vydán Edikt postihující falšování mléka a sýru.
Jak rekl Josef Holejšovský, šéf Státní veterinární správy CR, který situaci v Holandsku minulý mesíc studoval, existují mezi veškerými zemedelskými a veterinárními organizacemi prímé a úcinné zpetné vazby. V cem spocívají? Napríklad v tom, že v soucasných trech veterinárních ústavech (soukromých akciových spolecnostech) mají podíl jak ti, co vyrábejí, tak i zpracovatelé, a oni rozhodují o tom, co pro ne má nebo nemá význam. Techto ústavu bylo ješte pred nekolika lety 12, stav se snižoval pres 8 na dnešní 3 a do dvou let zbude jediný.
Obdobným zpusobem je rešena kontrola kvality živocišných produktu, napríklad pro mléko a mlécné produkty existuje jediná kontrolní laborator. Podobne i pro ostatní komodity.
Pozoruhodná je jednotná péce venovaná výuce žáku a studentu zemedelských a veterinárních oboru. Takové výcvikové centrum, které slouží celé zemi, leží v severním Nizozemí v Oenkerku. Výuka, u nás bychom rekli praxe nebo odborný výcvik, probíhá podle studijních oboru po dobu 6 týdnu až 6 mesícu a postihuje hospodarení, chovy, mlécnou a masnou produkci, management apod. Heslem je "Ucit se delat".
Racionalita ve všem konání je, podle Josefa Holejšovského, Holandanum zrejme vlastní. Napríklad mléko se vyšetruje v jednom míste, existuje systém, kdy jsou denne odebírány vzorky mléka, nikdo z farmáru neví, kdy zrovna on bude kontrolován, ponevadž výber a cetnost jsou rízeny automaticky a nahodile pocítacem. Jedna stáj tak muže být vyšetrena treba i jen nekolikrát za mesíc. Zde nepatrí k národnímu zvyku všechno obcházet.
Zajímavé je také, že se nevedou diskuse o tom, která veterinární opatrení má hradit stát. Ozdravný program u stád si hradí chovatelé sami, avšak monitoring a z toho vyplývající potvrzování o chovu prostém nákaz platí stát. To je motivující.
Holandsko je co do velikosti i poctu obyvatel a do jisté míry i tradicemi srovnatelné s naší republikou, proto jsou tamejší zkušenosti pro nás cenné.
Josef Duben, tiskový mluvcí SVS CR
Další články v kategorii Venkov
- Na Vysočině chystají farmáři s ochránci pozemky vhodné pro mizející koroptve (10.11.2025)
- Monitoring potvrdil narození několika vlčích mláďat v různých oblastech ČR (07.11.2025)
- Revitalizace rybníčku u Starých Hutí pomohla vzácným střevlím a slunkám (06.11.2025)
- V zoo Dvůr Králové se narodily volavky černé, jde o první odchov v zoo na světě (06.11.2025)
- Veterináři: Myxomatóza zajíců se rozšířila do Olomouckého a Zlínského kraje (05.11.2025)
- Myslivci: Počet zajíců v Česku nevzroste bez spolupráce se zemědělci (04.11.2025)
- Obce mohou modernizovat veřejné osvětlení. Ministerstvo životního prostředí pro ně připravilo půl miliardy korun z Modernizačního fondu (04.11.2025)
- Záchranné stanice plní ježci. Ne všechny je ale třeba zachraňovat (03.11.2025)
- Rybníky na Pardubicku měly méně vody, kormoráni lovili rybí násady (03.11.2025)
- Jediný šlechtitelský chov hus v Česku v Byňově letos nezvýšil ceny (03.11.2025)

Tweet



