Mléčná válka zuří hlavně na jihu Čech

Válka o ceny a dodávky syrového kravského mléka, která už několik měsíců zuří hlavně na jihu Čech, kde má sídlo i své výrobní závody největší tuzemská mlékárna, českobudějovická Madeta, zatím nemá jednoznačné vyústění. Žádná ze stran sporu ustoupit nechce. Zemědělci z jihu a západu Čech, sdružení v Mlékařském a hospodářském družstvu Jih, pokračují ve vývozech zhruba 200 tisíc litrů mléka denně do mlékárny v bavorském Chamu. Tvrdí, že vývozy už dál zvyšovat nehodlají. Zastávají názor, že stát jim ve vývozu nemá co bránit.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přesto minulý týden zahájil s některými vývozci správní řízení a šetří, zda postup odbytových družstev i dalších obchodníků s mlékem odpovídá unijní legislativě. Jeho šéf Jan Höck nicméně přímou souvislost mezi tímto postupem a pokračujícími vývozy syrového mléka popírá.

Chovatelé: zásah proti nám je dílem Madety

Především snahy mlékárny Madeta, konkrétně pak jejího ředitele a spolumajitele firmy Milana Teplého, omezit vývoz syrového mléka do Německa a rozbít tuzemská mlékařská odbytová družstva, jsou za posledními kroky ministerstva zemědělství (MZe) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) vůči subjektům obchodujícím s mlékem. V rozhovoru pro Právo to uvedl předseda představenstva Mlékařského a hospodářského družstva Jih Karel Bednář. „Jde hlavně o Madetu a o mlékařské družstvo Jih, ostatní subjekty jsou v probíhajícím řízení spíše v roli sparingpartnerů,“ je přesvědčen Bednář. Madetě by tím, že jí zemědělci omezili od nového roku dodávky mléka, letos mohl vzniknout výpadek okolo 100 miliónů litrů mléka, což v tržbách za rok může být něco kolem jedné miliardy korun. „Je to důsledek bojů o ceny a nesolidního zacházení s dodavateli suroviny,“ poznamenal Bednář. Vedení Madety mělo podle něj už dávno pochopit, co otevření trhu s mlékem přinese. Němečtí odběratelé totiž našim chovatelům nabídli za mléko zhruba o 50 haléřů na litru vyšší cenu a za dodávky jim platí řádně a včas.

Podle Bednáře rozhodně nejde o mstu zemědělců za to, že Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) prodal jim přislíbený 36procentní podíl právě v Madetě. Tento podíl loni v prosinci získaly Jihlavské mlékárny, které s vedením Madety dlouhodobě čile spolupracují a nabídly za tyto akcie údajně nejvyšší cenu. Zemědělci se už více než dva roky o platnost původní kupní smlouvy, uzavřené ještě za ministra Fencla a následně zrušené Palasem, soudí. V první instanci soud minulý týden prohráli. „Dosud nám nebyl doručen rozsudek, teprvé poté zvážíme případné odvolání,“ poznamenal Bednář s tím, že krok ministra Palase stále berou jako křivdu, ale na druhé straně nechtějí „prosoudit celé statky“.

Höck: spojitost mezi řízením a vývozy není

Ředitel státního intervenčního fondu Jan Höck na včerejší tiskové konferenci ministra zemědělství Jaroslava Palase dosti překvapivě prohlásil, že zahájení správního řízení s jedenácti těmito subjekty nelze v žádném případě dávat do přímé souvislosti s rostoucím vývozem syrového mléka tak, jak o tom nedávno - podle něj nesprávně - informovala některá média. Správní řízení s některými odbytovými družstvy SZIF zahájil na počátku letošního ledna. Podezřívá je z toho, že mléko dodávají dalším překupníkům, což evropské předpisy nedovolují. Höck dodal, že řízení by mohlo být uzavřeno do konce příštího týdne, nyní podle něj probíhá šetření a vysvětlování.

„Pokud se prokáže, že došlo k porušení předpisů EU, může být obchodníkům (mezi nimiž jsou i některá odbytová družstva včetně družstva Jih - pozn. red.) odebrán status odběratele, což by znamenalo, že by družstvo nemohlo odebírat mléko od jednotlivých producentů,“ odpověděl Höck na dotaz Práva.

Stát už odbytová družstva nechce?

Zástupci tuzemských odbytových družstev nyní vydali prohlášení, v němž tvrdí, že při dodávkách všem odběratelům postupují podle platných domácích i evropských norem, a požádali intervenční fond, aby správní řízení, které vůči nim zahájila krajská veterinární správa, zastavil. Nelíbí se jim ani to, že právě mléko bylo jako jedna z nemnoha komodit vyloučeno z okruhu zemědělských výrobků, na něž se vztahuje možnost finančních podpor podle nařízení vlády o podpoře pro zakládání a činnost odbytových organizací. „Vidíme v tom další pokus o šikanování ze strany orgánů státní správy,“ řekl Právu Bednář. Podporováno bude přitom 13 druhů komodit, mezi jiným i včelí produkty či pštrosi. Tento krok podle prohlášení odbytových družstev nemá žádnou oporu v evropské legislativě, ba právě naopak, jde o postup v EU ojedinělý a mlékařská družstva jej vnímají jako diskriminační.

Couvnout nechtějí

Navýšit dodávky do jihočeské Madety, která kvůli propadu dodávek od družstva Jih má údajně propustit až 350 lidí, však zemědělci nehodlají. „Vedení Madety by muselo přijít se seriózní nabídkou a to se dosud nestalo,“ uvedl další člen vedení družstva Jih Zdeněk Houška s tím, že nynější smlouvy s Madetou budou dodrženy. Ředitel Madety Milan Teplý zase tvrdí, že si chybějící mléko opatří jinde v tuzemsku, a uvažuje o tom, že jako náhradu za uzavření závodu v Pelhřimově doveze větší množství eidamského sýra z ciziny, a to v řádu tisíců tun, a jeho prodejem na českém trhu si aspoň částečně vynahradí výpadek v tržbách. Teplý apeluje na známou ekonomickou notu. Totiž aby se nevyváželo ze země mléko jako surovina, nýbrž zpracované výrobky s větší přidanou hodnotou. Na totéž již dříve zemědělce opakovaně upozorňoval také ministr zemědělství Jaroslav Palas. Zemědělci zase oponují tím, že vývoz syrového mléka nedosahuje ani čtyř procent celkové domácí produkce a mléko podle nich koneckonců se státní podporou vyvážejí i zpracovatelé. Dovolávají se potřeby naplnit tzv. národní mléčnou kvótu, což je možné pouze cílenou a dlouhodobou podporou chovu skotu v podhorských oblastech i podporou odbytu mléka ve všech jeho formách.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas a ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Jan Höck na včerejší tiskové konferenci vysvětlovali i postup vůči subjektům obchodujícím s mlékem.