Mít šanci a dát šanci

Ing. David Vaca, Ph.D.

Na čekané mi na vnadiště vyšel divočák. Typický dvouletý nezkušený kňourek. Když jsem nechtěně zavrzal prknem v podlaze kazatelny, odskočil. Jeho chuť na jablka byla ale tak silná, že byl za čtvrt hodiny zpět. Procházel se pěkně naširoko kolem mé pozorovatelny, jako by zkoušel, co vydržím. Po dalším podezřelém zvuku opět odběhl do houštiny. Za chvíli jsem viděl, jak se znovu mihl kolem vnadiště. Když se setmělo, již zcela neopatrně vytáhl z houštiny, postavil se k jablkům a bezelstně je začal chroupat, až to bylo slyšet široko daleko. Znovu odskočil, teprve když jsem zavíral okénka u kazatelny.

Nestřílel jsem, i když by rána byla jistá. Snadný lov. Současně jsem tušil, jak dostanu vynadáno od ostatních kolegů sedících na posedech v okolí. Už dlouho nikdo nic neulovil, takže se u nich začala projevovat mírná "nervozita". Taková je myslivost.

Kňourek vyšel za dva dny na ranní čekané kolegovi. Ten ho však zradil, čímž mu zachránil život. "Jinak by už visel v chlaďáku," byl jsem informován. Otázka je, jak dlouho bude ještě mladý divočák hodovat na vnadištích. Nabízené ovoce je lákavé a staré pravidlo "když ne já, tak soused" je bernou mincí.

Když jsem před neúspěšným lovcem prohodil, že by pravděpodobně střílel na chovný kus, podíval se na mne s nechápavým úsměvem. Možná si v duchu ťukal na čelo a myslel si cosi o mé naivitě. A jak jsem si později ověřil, nebyl sám. Přitom několik minut předtím, než zpozoroval kňourka, pouštěl dva nadějné jelení špičáky s tím, že jsou chovní. A co ten kňourek? Co se píše v učebnicích myslivosti a odborných časopisech o průběrném odstřelu černé zvěře?

Můj kamarád je jinak dobrý a svědomitý myslivec. V přístupu k lovu černé zvěře má však, diplomaticky řečeno, určité předsudky. A jak slýchám odjinud (nebo odevšad?), není sám. Myslím, že divočákům řada z nás něco dluží. Kňourek dostal protentokrát šanci. My jsme získali šanci, že dospěje v silného lovného kňoura. Využijeme ji? Vím, že mnozí jen mávnou rukou a řeknou, že to jsou jen idealistické řečičky a praxe je jiná. "Vždyť když ho nestřelím já, tak soused." Tuhle větu mám čím tím méně rád. Její obsah je sice velmi pragmatický, ale vůbec ne myslivecký.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info