Medu je méně, ceny rostou pomalu

Letos to vypadá, že se proti včelám všechno spiklo. A tedy i proti medu. Není to ale tak úplně pravda. Velkou vinu nesou včelaři sami, zbytek zapříčinilo počasí, například déšť v týdnu, kdy vrcholila snůška z řepkových polí.

Nepočítá se ani s velkou snůškou tmavého – lesního medu. Obecně je medu méně než v minulých letech, takže patrně podraží.

„Dnes se ceny ve výkupech medu pohybují kolem 45 korun za kilogram. Loni to bylo necelých třicet korun. Ti, kteří loni nechtěli dávat do výkupu vůbec, letos ceny využívají. Jsou totiž neobvykle stabilní,“ vysvětlil profesionální včelař ze Skřivánku u Havlíčkova Brodu Tomáš Jaša.

Aby se včelaři vyplatilo dát med do výkupu, musel by se ovšem pohybovat na šedesáti korunách.

O sto tisíc včelstev méně

Tak jako tak zřejmě zásoby medu včelařům dojdou kolem Vánoc. Logicky by následovalo zvýšení cen, u včelařů to většinou neplatí. „Lidé, kteří chtějí koupit kvalitní med od včelaře, musí počítat s cenou sto korun za kilo.

Kde je včel výrazně méně, se ceny pohybují o čtyřicet korun výš,“ dodal. V České republice uhynulo včelařům kolem třetiny včelstev. Z půl milionu včelstev to dělá počet 150 tisíc, ne všechny budou letos obnoveny. Úbytek se odhaduje na sto tisíc.

O včely přišli až na výjimky především včelaři, kteří loni nedostatečně zaléčili svá včelstva proti roztoči Varroa destruktor. „Jde často o starší včelaře, kteří nepřikládají léčení dostatečný význam. A ti letos shání včelstva, kde se dá. Bohužel jsou vděční i za roje, u nichž neví, čí jsou, a mohou být nemocné,“ varuje Jaša. Ten v těchto týdnech s obavami sleduje jejich aktivitu.

„Nosí málo. Tmavý med zřejmě nebude, protože není teplo a déšť všechno z listů spláchl. Je potřeba teplo a sucho, aby se mohly množit mšice, které pak mají na medovicový med podstatný vliv,“ pokračoval s tím, že ani teplý, suchý začátek prázdnin už nepomůže. Koncem včelařské sezony jsou totiž žně. V přírodě už téměř nic nekvete. Jakmile se vytočí druhý med, hned se musí včelstva začít důkladně léčit proti varoáze. Jen tak mají šanci přežít zimu.

Druhy medu

KVĚTOVÝ (také jarní, řepkový...): Jarní med po 14 dnech ve sklenici ztuhne na kámen. Med se musí rozehřívat, čímž může být ale znehodnocen. Proto se stále častěji pastuje (mechanické míchání). Tím sice ztratí svou žlutou barvu, ale zůstane dobře roztíratelný, a nemusí se rozehřívat.

MEDOVICOVÝ (jinak tmavý, lesní...) – Ten se nepastuje, zůstává déle tekutý, vytáčí se v srpnu.