LOV TAŽNÝCH PTÁKŮ

Německý myslivecký svaz (DJV) zaujal na základě výzkumu populační dynamiky tažných ptáků (kachen, hus a sluky lesní) stanovisko k jejich současnému lovu. Ukazuje se, že ztráty vzniklé lovem se vyrovnávají a řízený lov tažné ptáky jako "obnovitelné zdroje" nijak neohrožuje. To je v souladu se směrnicí EU o ptácích, různými mezinárodními úmluvami i s rezolucí IUCN o trvalém využívání přírodních zdrojů.

Ve stanovisku DJV je zdůrazněno, že každá vitální populace zvířat se v určité míře může lovit, aniž by to ohrožovalo její stav. V tomto směru není rozdílu mezi např. stanovišti věrné srnčí zvěře a tažnou čírkou obecnou. Stavy většiny ze 17 v Německu se vyskytujících druhů kachen a převážně v Arktidě hnízdících druhů hus vzrostly, zčásti dokonce značně. Celkový počet vodních ptáků se v Německu od poloviny 70. let přibližně zdvojnásobil. Obdobné platí i pro hnízdění. Čírky modré a poláka malého ubylo, kopřivky obecné, zrzohlávky rudozobé a poláka chocholačky naopak přibylo. Polák chocholačka, polák velký a hohol severní během 20. století neustále posouvali svá hnízdiště do západní Evropy.

Jäger, 4/2001, Rš