Lišky nakonec vyhrály, Británie zakáže hony

Chcete-li v Británii vyvolat hlučnou hádku, nadhoďte téma honu na lišku. O máločem se dokážou Britové tak vášnivě pohádat jako o právu jezdců hnát se se smečkou psů za prchající liškou.Nyní dlouhá bitva končí - britský parlament ve čtvrtek v noci s konečnou platností tento způsob honu zakázal. Vášně však planou dál - zastánci této někdejší kratochvíle aristokratů slibují na britské poměry nebývalé věci: kampaň občanské neposlušnosti, blokády venkovských cest či dokonce kladení mrtvých zvířat před domy poslanců.

"Zákaz je příkladem totalitního myšlení," řekl včera MF DNES v telefonickém rozhovoru Roger Scruton, britský filozof a známý zastánce tradic britského venkova. "Budeme proti němu bojovat všemi prostředky."

Pro cizince je většinou jen obtížně pochopitelné, "co to pořád ti Britové mají s těmi liškami?"Spor o hony se však v posledních letech stal symbolem "třídního boje" mezi městem a venkovem, mezi pravicí a levicí, mezi tradiční i "novou" Británií.Odpůrci kategoricky prohlašují, že štvát lišku smečkou psů je barbarské, a proto je třeba "ty kruté snoby" postavit mimo zákon.

Zastánci honů se brání a opakují, že hony jsou nejlepší a nejpřijatelnější metodou regulace počtu lišek. Všechny ostatní způsoby - trávení, chytání do pastí či střílení - působí zvířeti mnohem větší utrpení. A dodávají, že tažení vlády Tonyho Blaira je laciným populismem a snahou získat voliče se zažitým odporem "ke středním a vyšším vrstvám".Siluety jezdců cválajících rozmoklými poli a skákajících přes živé ploty patří k tradičním částem mozaiky britského života, a proto i nemálo lidí bez sebemenšího zájmu o koně, psy či lišky vždy opakovalo: Je to tradice, tak proč ji měnit? A dodávají: Britská vláda by se měla soustřeďovat na jiné problémy.

Bitva o lišky vstoupila do britských dějin

Pro cizince to vše může znít nevýznamně, zveličeně či nesmyslně, není však pochyb, že diskuse o honech již po mnoho let patřily ke klíčovým politickým tématům. Vášně na obou stranách byly velké - díky "boji o lišku" zažila Británie jednu z největších demonstrací ve své historii, při níž před dvěma lety Londýnem pochodovalo čtyři sta tisíc zastánců honů, o koních a psech nemluvě. A na druhé straně se jezdci i psi stávali často terčem útoků "protihonebních" aktivistů, kteří se například snažili jezdce strhávat z koní.

I konečný zákaz vstoupí do dějin: Sněmovna lordů opakovaně blokovala přijetí zákona o zákazu, a proto se členové dolní sněmovny rozhodli použít teprve počtvrté v historii speciální pravomoci obejít rozhodnutí lordů. Podle parlamentních statistiků strávili poslanci diskusí o liškách asi 700 hodin, což je - tvrdí kritici vlády - nepřiměřeně mnoho. Mimochodem, královna Alžběta podle britských novin před časem doporučila svému synovi, princi Charlesovi, aby se přestal účastnit honů - neboť to královskému rodu za této situace nedělá dobré jméno.

Co bude dál? Honácké organizace slibují další boj - nyní se snaží zpochybnit způsob, jakým byl zákon přijat, poté chystají rozsáhlou kampaň. Konzervativní strana již oznámila, že zvítězí-li v příštích volbách, zákaz zruší. Její vítězství je však velmi nepravděpodobné, a není tedy jasné, do jaké míry se může podařit odvrátit konečnou prohru.

Blair nicméně připustil, že lišky zasáhnou do předvolební kampaně, která Británii čeká možná již příští rok. "Vždy to bylo téma kampaně před všeobecnými volbami," prohlásil včera. "Poražená strana" říká, že zákon bude nejspíš ignorovat. "S hony budeme pokračovat, nebudeme ten zákon respektovat," tvrdí Roger Scruton, který je aktivním účastníkem honů a autorem knihy Na honu. To samo o sobě je v Británii nebývalá věc - respekt k zákonům je u většiny Britů pevně zakořeněn. "Jistě, nebude snadné nectít zákon," říká Scruton. "Jenže v minulosti jsme měli zákony, které respektovaly lidské svobody. Dnes je tomu jinak," dodává kategoricky.