Lidem ani zvířatům rychlé změny počasí nesvědčí

Velmi chladné počasí, které již několik dní sužuje celou republiku, potrvá podle meteorologů nejméně do konce tohoto týdne. Třeskutá zima, kdy venkovní teploměry vykazují deseti a vícestupňové mrazy, neprospívá lidem ani zvířatům.

V zimě si zvláštní péči zasluhují psi, kočky, ptáci i lesní zvěř. O své čtyřnohé přátele by se měli jejich majitelé dostatečně starat a maximálně vyjít vstříc jejich potřebám. Kdo se cítí být bezradným nebo se jen potřebuje ujistit, zda snaha, kterou vynakládá při chování domácího zvířete, není marná a živočichům vyhovuje, může se obrátit na odborná pracoviště - poradí ve veterinárních ordinacích, útulcích i chovatelských svazech, lesní zvěř dobře znají myslivci a s exoty pomohou třeba v zoologických zahradách.

Tomu, kdo má doma nebo na dvorku psa a chce mu v zimě dopřát jen to nejlepší, radí MVDr. Marcela Matzkeová z veterinární ošetřovny Pod Mostnou horou v Litoměřicích: "Psům je v mrazech třeba podávat energeticky mnohem bohatší potravu z toho důvodu, že pes musí ve velmi chladném počasí vynaložit podstatně více energie na výrobu tělesného tepla." Nezbytnou se pro psa trvale chovaného venku stává zateplená, dobře izolovaná bouda s předsíní, kdy prostor, kde pes přebývá a spí, musí být zakryt pytlovinou nebo třeba obyčejným starým látkovým povlakem na polštář. "Bouda musí být úměrná velikosti psa, ten musí být schopen vnitřek svého kutlochu vyhřát svým vlastním tělesným teplem," dodává MVDr. Marcela Matzkeová. Nejhůře je psům, kteří zůstanou delší dobu uvázáni před obchodem, kde jejich páníček nebo panička nakupují. Nemohou se pohybovat a rychle promrznou.

Mohlo by se zdát, že psu přes noc udělá dobře pobyt ve vyhřátém domě. "Při mrazech, jaké zažíváme nyní, se lidé domnívají, že stačí nechat psa doma jen v noci, aby se vyspal v teple. Obrovský problém nastává, když jsou obyvatelé domu ráno do práce či do školy a psa nemilosrdně vyhodí ven na mráz. Náhlé přechody z vyhřátých prostor do zimy snášejí zvířata stejně špatně jako lidé," upozorňuje veterinární lékařka.

To samé se týká i "psů domácích" - chovaných v bytech. Zejména hladkosrstá plemena ocení fešný, ale hlavně funkční zimní obleček. Význam ztrácejí jakékoliv zbytečnosti, mezi něž patří ozdoby typu čepiček nebo volánků.

Existují i psíci, kteří zimu zbožňují. Malamuti, bernardýni, husky a salašničtí psi, kteří mají hustou srst i podsadu, se nejlépe cítí a pracují při teplotách pod nulou. "I jim ale hrozí podchlazení, a to když promoknou. Vlhká srst totiž nedokáže udržet vytvořené, potřebné teplo," vysvětluje MVDr. Marcela Matzkeová.

Nemoci z nachlazení se u zvířat projevují velmi podobně, jako je tomu u člověka. Mezi projevy nachlazení patří kašel a rýma, ta je nebezpečná hlavně pro kočky. Významnější neduhy léčí veterináři i antibiotiky a infuzemi.

Kočky jsou na tom oproti psům výrazně lépe, když přebývají po celý rok ve venkovním prostředí, postupně se přizpůsobují změnám teplot v závislosti na ročním období. Srst jim průběžně řídne, nebo naopak houstne, nepotřebují tedy tolik zvýšené péče jako psí kolegové. Úkryt před chladem a větrem kočky nacházejí v blízkosti komínů, na půdách nebo dřevnících.

"Chladem nestrádají ani králíci chovaní ve venkovních králíkárnách, vyšší podestýlka vše vyřeší a ani nejvíce ohrožované končetiny tak neprokřehnou. Králík bez úhony přečká i dvacetistupňový mráz," přibližuje třebušínský chovatel ušáků ing. Jaroslav Legner.

Jeden problém mají všechna domácí i lesní zvířata shodný: zimní žízeň. "Srny, zajíci a další zvěř žijící v lese má možnost se napít v nezamrzlých potocích, další záchranou proti nedostatku tekutin je sníh, který zvířata pojídají," říká Milan Veselý, myslivec z Lhotky nad Labem, který nyní chodí do lesů denně přikrmovat. Potvrzuje, že kvalitní a výživné luční seno vkládané do krmelců je dostačující, mírně se ještě doplňuje obilným šrotem. "V mrazech do krmelců nedáváme jablka, když přemrznou a zvěř by je zkonzumovala, zadělala by si na pěkné zažívací potíže. Také šrotu dáváme pomálu, jestliže by jej srny spořádaly větší množství, lidově řečeno by se nafoukly," tvrdí Milan Veselý. Myslivci nosí do lesa také valouny soli, které zvěř s oblibou olizuje.

Babská rada promlouvá i o starosti o drobné ptactvo, sýkorkám v zimě chutná lůj zavěšený před okny nebo na stromě v zahradě či lese. Větší ptáci, hlavně dravci, mají nouzi o potravu, hlavně když se pole - jejich loviště - schovají pod sněhovou peřinu. Myši, které tvoří hlavní součást jídelníčku dravců, si hoví pod sněhem a dravcům se mohou jen smát - ti je totiž pod bílým příkrovem nemohou spatřit, a proto ani ulovit. Musí se tedy také přikrmovat, nejčastěji zbytky vývrhů zvěřiny.