Kvůli dotacím se vesnice raději sdružují do větších celků

K dřívější praxi střediskových vesniček se teď dobrovolně vracejí obce v česko-slovenském pohraničí. Není to nostalgie po starých časech, nýbrž snaha vylepšit lidem beztak drsný život na východě republiky. Do větších celků se vesnice sdružují, aby zvýšily šanci dosáhnout aspoň na část ze stamilionů korun, jež do Česka putují z fondů Evropské unie. "Jedna vesnice sama nic nezmůže," potvrdil starosta Vyškovce na Uherskohradišťsku Miloslav Sedlačík. Malé pohraniční obce proto už na vlastní pěst unii o peníze ani nežádají. Jednak proto, že orientovat se v tom, o co a kde vůbec žádat mohou, je poměrně obtížné. Ne-li rovnou nemožné. "A také proto, že unie nemá ráda malé projekty," poznamenal starosta Záhorovic Josef Koudela. "Chtěli jsme, aby jedna budova sloužila turistickému ruchu. Z unie nám ale řekli, že peníze na její rekonstrukci nedají. Nechtěli do projektu zařadit tak malé území, jako je naše vesnice. Mají svá kritéria, do kterých se nevejdeme," posteskla si starostka Žitkové Eva Hargašová. Je to trochu začarovaný kruh. Z vlastních rozpočtů si pohraniční obce velké investice dovolit nemohou. Stát se nepředá. A peníze z unie zase míří jinam, víc do větších měst nebo aspoň územních celků. Anebo na projekty, které nejsou pro malé obce životně důležité. Praxe je pak někdy taková, že vesnice mají sice poměrně solidní možnost získat od unie peníze určené například na vybudování cyklostezek. Jenže víc by potřebovaly opravit přístupové cesty k nim. "Tak holt budeme stavět cyklostezky, to je teď moderní. Základní věci nám ale chybí," neubránil se nedávno mírné ironii starosta Topolné František Samsounek. Konkrétní příklad z pohraničí. Několik obcí společně podporuje stavbu rozhledny v Lopeníku. Využívají šanci, kterou jim unie nabízí.

Na druhou stranu - rozhledna zřejmě není to nejnutnější, co region potřebuje. Unie ale zase logicky nemůže suplovat roli státu nebo obcí a financovat projekty základní vybavenosti. Když už tak přece jen učiní, staví tím vesnice před vážné dilema. To je třeba případ mnoha obcí na Vsetínsku. Ty mají na jedné straně velkou šanci získat tučnou dotaci z Evropské unie na společný projekt Čistá Bečva a vybudovat síť čističek odpadních vod a kanalizaci v povodí Bečvy za víc než miliardu korun. I kdyby však byla unie navýsost štědrá a pokryla třeba i osmdesát procent nákladů, vesnice jen s problémy doplní zbývající část z vlastních rozpočtů. "Popravdě jsme docela rádi, že patříme mezi obce v druhé etapě projektu," vyjádřil nedávno postoj obcí starosta Liptálu Miroslav Vaculík.