Kraví šampionky se pasou v podhůří Orlických hor

Josef Papáček nedávno se svými svěřenkyněmi uspěl na „soutěži krásy“ a má doma hned dvě Národní vítězky. Obyvatel vesnice v podhůří Orlických hor totiž vede rodinnou farmu a úspěchy sbíraly jeho krávy.

Jak přiznává, úspěch ho sice těší, ale neuživí, a tak čeká na přízeň počasí, aby mohl zahájit žně.

Jmenuje se některá z vašich krav Jitka?

Jako jeden z mála chovatelů mám stádo rozděleno do rodin. Každá rodina začíná podle své zakladatelky jedním písmenem abecedy. Jitka ale v mém chovu již několik let není. Protože se jména, která jsem již použil, nemohou opakovat, nebude v našem stádě Jitka už nikdy… Stejně tak v současné době nemám ve stádě krávu se jménem Hanka, Šárka, Lucka, Dana, Jana ani Marcela (smích)… (dámské osazenstvo redakce Orlického deníku, pozn. aut.)

Vaše krávy uspěly na „kraví soutěži krásy“ - jak takové klání probíhá?

Mé krávy se zúčastnily Národní výstavy hospodářských zvířat v Brně, kde náš chov mezi ostatními opět uspěl a získal několik ocenění. Při takovéto soutěži jsou zvířata předváděna na ohlávce v předvadišti. Mezi nimi chodí rozhodčí, který zvířata hodnotí a vybírá ta nejlepší. V tomto případě to byl francouzský bonitér. Zvířata v předvadišti chodí do kruhu. Rozhodčí je rovná do řady podle pořadí. Někdy to je ale velmi zdlouhavý proces. Na prvních pozicích dochází neustále ke změnám, protože rozhodčí si někdy není až do poslední chvíle jistý svým rozhodnutím. Posléze komentuje každé zvíře. Vysvětlí, proč právě toto zvíře na danou pozici vybral. Z mého chovu Francouze upoutala mladší jalovice, která se ve své kategorii stala Národní vítězkou, a mladší kráva, jež se ve své kategorii stala také Národní vítězkou. V ostatních kategoriích jsme získali krásná druhá a třetí místa, která určitě také stojí za zmínku. Posledním ocením, jež jsem si z Brna odvezl, je titul Národní vítěz v kategorii chovatelských skupin. To je kategorie, kdy jsou předváděna najednou minimálně tři zvířata z jednoho chovu.

Včem byly ty z vašeho chovu nej...

Na otázku, v čem byla má zvířata nejlepší, je velmi těžké odpovědět. Vždy to záleží na rozhodčím. Pravděpodobně ho ale zaujala jejich výška a délka těla v celkové harmonii s dobrým osvalením. Nebo jen to, že má zvířata byla klidná a dobře připravená na předvádění.

Úspěch na podobné soutěži potěší, ale farmáře asi neuživí... Důležitější budou pravděpodobně vydařené žně - čeká vás teď asi perné období, že? Jak vypadají žně na rodinné farmě?

Je to přesně tak, jak říkáte. Účast na výstavě je sice pro farmu prestiž, ale co se týká finanční stránky, tak to je akce spíše ztrátová. Bohužel kráva za vítězství nezíská takovou cenu jako například Taťána Kuchařová, když získala titul Miss World… Co se týká žní, v současné době čekáme jen na vhodné počasí, abychom se mohli dát do práce. Každopádně je to pro farmáře asi nejnáročnější období v celém roce. Na rodinné farmě vypadají žně stejně tak jako na každé jiné. Většinou se ale zvládají v menším počtu lidí. Celkově to je velmi hektické a unavující období doprovázené stresem. Každopádně, když se vydaří počasí a vše dobře dopadne, tak je důvod k oslavě (úsměv).

Nedávno jsem četla článek o tom, že se lidé vracejí k domácímu chovu zvířat. Doporučil byste to, nebo jsou to těžce zaplacená domácí vajíčka a králík na smetaně?

Určitě bych to doporučil. Na venkově odjakživa běhaly slepice okolo domku a králíci dupali v králíkárně. Především bych to doporučil kvůli kvalitě potravin. Je sice hezké, že supermarket udělá akci na vajíčka, ale kuchařku vždy potěší, když rozklepne domácí vajíčko a vykoukne na ni krásně oranžový žloutek (smích). Je ale pravda, že kvůli zpohodlnění lidí na venkově již není v okolí domků vidět takové množství hospodářských zvířat jako kdysi.

Proč jste si vy zvolil dráhu farmáře?

Od malička jsem doma choval nějaká zvířata, staral se o zahradu, pěstoval jsem květiny…. Když jsem se potom v patnácti rozhodoval kam dál, farmařina byla jasná volba (smích). Teď ale vážně. Nikdy jsem nijak zvlášť nepřemýšlel, že bych chtěl být farmářem, ale okolnosti tomu chtěly a osud mne dovedl na farmu. Vlastně jsem se rozhodl jít po základce na střední zemědělskou školu a posléze na vysokou, kde jsem se specializoval na výživu zvířat a lidí. Po celou dobu studia jsem již pracoval na rodinné farmě a po studiích jsem tam zůstal a převzal vedení.

Tipla bych si, že jste jediný farmář - tanečník v republice. Souvisí vaše působení v souboru C-Dance s potřebou vymanit se z povinností, jimiž jste svázán?

Vidíte, to mne nenapadlo, že bych mohl být jediný farmář-tanečník v republice, to bych si měl asi zjistit. Tancování bylo a je mým velkým koníčkem a asi jím i zůstane. Pravda je, že člověk na tréninku zapomene na strasti všedního dne a má hlavu plnou jiných starostí, jak provést daný pohyb a zapamatovat si danou sestavu. V souboru to je vždy příjemné odreagování od pracovního světa a povinností. Je nezapomenutelný zážitek, když vám po představní lidé tleskají. S přibývajícím věkem ale člověk vystupování bere zodpovědněji a s větší nervozitou. Když jsem nastoupil do prezidia Tanečního sdružení Eva, tak je pravda, že se to občas stávalo mou druhou prací. Každopádně to ale byla krásná doba s mnoha zážitky. Stejně tak je nezapomenutelné, když letíte do Maroka reprezentovat Českou republiku. Situace je ale nyní taková, že práce na farmě mi zabírá tolik času, že se nemohu souboru věnovat tak aktivně, jak bych chtěl. Každopádně je ale potřeba si od administrativní byrokracie a různých nařízení vyčistit hlavu. Neznám však lepší způsob, než je tanec.

Co si myslíte o reality show Farmář hledá ženu, která představila farmáře v mnoha případech jako „ňoumy a řepáky“?

To jste se trefila. Tuto reality show a pořad „Jste to, co jíte“ se snažím pravidelně sledovat. Reality show fandím, protože to je jediný pořad o zemědělství, který v televizi jde. To, že představila farmáře jako ňoumy a řepáky, je dáno spíše tím, jací farmáři se do pořadu přihlásili a jak se prezentovali. Většinou bych je ani nenazýval farmáři. Jak s úsměvem a oblibou říkám, tak v první řadě reality show to nebyli farmáři, ale spíše „záhumenkáři“ (smích). Například si nedovedu představit, jak bych měl zvládat každý večer upéct bochník chleba, jako to stíhal Petr Hájek. Už se těším na druhou sérii. V medailoncích, které jsem zahlédl, jsou již farmáři, kteří mají větší farmy než jejich předchůdci. Určitě se máme na co těšit. Každopádně na co se těším a co tu reality show dělá ještě zajímavější, je Laďka Něrgešová.