Krása revolverových opakovaček

Mgr. Jan ŠACH

V minulých číslech časopisu jsme naše čtenáře upozornili na některé exponáty ze sbírek Vojenského historického ústavu, které jsou součástí reprezentativní výstavy Krása loveckých zbraní. Expozice, která bude v pražském Clam-Gallasově paláci otevřena ještě do konce března 2004, seznamuje návštěvníky také sodvěkou snahou nejlepších světových puškařů o zvýšení palebné rychlosti a vytvoření co nejkvalitnější lovecké opakovačky.Puška revolverová sraným křesadlovým zámkem, střední Evropa, konec 16. století

Vprvních staletích své existence mezi palnými zbraněmi naprosto převažovaly jednoranné předovky, které se nabíjely velice zdlouhavě a jejichž zásadním nedostatkem byla nízká rychlost palby. Nejstarším pokusem o řešení tohoto problému byly tzv. varhanové pušky, zbraně světším počtem postupně odpalovaných hlavní. Takové zbraně však byly velice těžké a použít je bylo možné pouze ke střelbě zpevného stanoviště. Přenosnou a pro lov vhodnou vícerannou ruční zbraní se staly teprve revolverové pušky, zbraně sjedinou hlavní a otočným válcem světším počtem nábojových komor. Puška revolverová skřesadlovým zámkem, střední Evropa, konec 17. století, na zámkové desce značena jménem hraběte Sporcka

Nejstarší revolverové pušky pocházejí z 16. století a nejčastěji jsou vybaveny raným křesadlovým zámkem, u něhož ocílka a kryt pánvičky tvoří ještě dvě samostatné součástky. Křesadlové opakovačky zkonce 16. a počátku 17. století mají většinou osmikomorový nebo šestikomorový otočný válec. Zatímco u obdobných zbraní sméně praktickým doutnákovým zámkem bylo nutné před každým výstřelem ručně odsunout kryt pánvičky, u křesadlových opakovaček byl kryt pánvičky odsunut automaticky pohybem kohoutu při výstřelu. U předem nabité zbraně tak stačilo po každém výstřelu pouze natáhnou kohout a otočit válec a zbraň byla během krátkého okamžiku znovu připravena ke střelbě. Během minuty tak bylo možné vystřelit 6 až 8 mířených ran.

Do tohoto nejstaršího období revolverových zbraní patří i neznačená a nedatovaná puška ze sbírek Vojenského historického ústavu. Zbraň středoevropské provenience zkonce 16. století je opatřena ručně otáčeným válcem sosmi komorami, přičemž každá komora má vlastní čtvercovou pánvičku smosazným krytem. Odpružená ocílka se při úderu křesacího kamene pohybuje dopředu a automaticky odsune kryt pánvičky horní komory. Na zadní části hlavně je pružinová západka zachycující válec ve správné poloze. Pažba této nádherné zbraně je zdobena intarziemi ryté kosti a perleti smotivy mořských příšer, mořských panen, zajíců apod. Puška má ráži 12 mm, délku 930 mm a hmotnost 3 100 gramů.

Revolverové zbraně skolečkovým zámkem se ve světových sbírkách vyskytují jen vmalém počtu. Tento typ zámku byl ve své době sice progresivní, ale pro revolverové zbraně naprosto nevhodný. Každá komora nemohla mít vlastní kolečkový zámek, takže před každým výstřelem bylo nutné znovu klíčem natáhnout bicí pružinu a znovu také naplnit jedinou pánvičku střelným prachem. Tím docházelo kzásadní časové ztrátě a snížení palebné rychlosti, což byla největší přednost revolverových zbraní. Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nachází vzácná revolverová puška skolečkovým zámkem, která je značena monogramistou GL a pochází pravděpodobně zněkteré znorimberských dílen počátku 17. století. Ručně otáčený osmihranný válec je opatřen čtyřmi komorami. Vpřední části jsou na válci čtyři otvory, do nichž zapadá ozub západky uložené na horní ploše zadní části hlavně. Tím je zajištěno správné postavení válce před výstřelem. Pažba této zbraně je zdobena intarziemi ryté kosti, podložky zámkových šroubů mají podobu delfína. Puška má ráži 15 mm, délku 1520 mm a hmotnost 5800 gramů.

Vlednovém čísle jsme představili kulovnici se sklopnou hlavní a nábojnicí svlastní ocílkou a pánvičkou, která pochází ze sbírky význačného českého lovce a propagátora myslivosti Františka Antonína hraběte Sporcka. Není to však jediná Sporckova osobní zbraň, kterou může návštěvník na výstavě Krása loveckých zbraní shlédnout. Hrabě Sporck byl velkým obdivovatelem různých systémů opakovaček a kjeho nejoblíbenějším patřily také revolverové pušky. Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nachází výrobcem nesignovaná a nedatovaná revolverová opakovačka, značená na zámkové desce FRANZ ANTONI GRAFF VSPORCK. Zbraň má ručně otáčený válec se čtyřmi komorami, znichž každá je vybavena vlastní pánvičkou a ocílkou. Pokud byla zbraň nabitá, stačilo po výstřelu pootočit válec, natáhnout kohout a mohl vrychlém sledu následovat další výstřel. Opakovačka má ráži 14 mm, délku 1260 mm a hmotnost 3200 gramů. Pažba je vyrobena zkořenice, zámková deska je zdobena ornamentální rytinou, protideska prořezávaným mořským hadem. Podle charakteru výzdoby i podle různých konstrukčních detailů můžeme vznik této zbraně zařadit do konce 17. století.

Revolverové zbraně byly vobdobí 16. až 18. století bezpochyby nejspolehlivějším řešením puškařské snahy o dosažení větší rychlosti palby. Oblastí jejich vzniku bylo pravděpodobně jižní Německo, nejvíce se vyráběly ve střední Evropě a rozšířily se téměř po celé Evropě. Poměrně často byly vyráběny i vpuškařských dílnách na našem území. Mezi jejich nejvýznačnější tvůrce patřili karlovarští puškaři Johann Hetischweiler a Georg Ernst Peter nebo Christoph Ludwig zVrchlabí. Přesto zůstávaly revolverové zbraně ve výzbroji evropských lovců spíše výjimečnými exempláři, používanými těmi nejzámožnějšími příslušníky zjejich středu. Výroba revolverové pušky byla technicky i finančně ještě náročnější než tomu bylo u běžných, byť luxusně provedených loveckých zbraní.