Kormorány už lze střílet po většinu roku

Sto čtyřicet miliónů je škoda, kterou každoročně způsobí žraví kormoráni v Česku. Jak se zdá, jejich bezednému hodování na účet rybářů a rybníkářů by mohla být učiněna alespoň částečná přítrž. Na jihu Moravy už totiž budou moci střílet rybí predátory během roku podstatně déle než dosud. V některých případech až osm měsíců v řadě.

Rozhodli o tom na odboru životního prostředí Krajského úřadu v Brně. Střílet může samozřejmě jen oprávněná osoba v období mezi 1. zářím a 28. únorem. Na plůdkových a násadových rybnících již od 16. srpna až do 10. dubna.

„Rozhodnutí vítáme, ročně nás kormoráni připraví o milióny korun,“ řekl Právu Pavel Míšek, obchodní náměstek akciové společnosti Rybníkářství Pohořelice, jednoho z největších našich producentů ryb.

Brněnský rybář Pavel Neruda vzpomíná, že kormoráni začali řádit na Dyji už v roce 1995. „Kormorán se rozrůstá jako rakovina, létá i na chovné potoky, obsadil též pstruhové revíry na Svratce mezi Brnem a Vírem,“ dodal Neruda.

Postup v krajích má sjednotit vyhláška

„Kormorán velký je podobně jako většina evropských volně žijících druhů ptáků na celém území členských států Unie chráněn. Na národní úrovni je registrován jako druh zvláště chráněný v kategorii ohrožený,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.

Výjimky, jak uvedla, úřady povolují, přístup je však nejednotný. To potvrzuje ředitel společnosti Rybářství Chlumec nad Cidlinou Ladislav Vacek. „My máme rybníky v Královéhradeckém, Pardubickém, Libereckém i Středočeském kraji, takže u nás je to trochu složitější. Někde povolují odstřely, někde jen plašení, všechno musíme doložit znaleckými posudky o výskytu ptáků a samozřejmě jsme pod kontrolou, jestli si nevymýšlíme. Je to poměrně komplikované,“ řekl Vacek.

„U nás to je vždy na půl roku. My se na to připravujeme a vždy žádáme o novou výjimku tak, aby odstřel mohl probíhat kontinuálně a povolená lovná období na sebe navazovala. U nás se tak střílí od 1. března do konce roku. Nestřílí se, když je na rybnících led,“ řekl Právu jednatel Rybářství Hluboká cz Vladimír Kaiser.

Ministerstvo už nechce kormorána chránit

Zdůraznil, že povolení výjimky je vždy na benevolenci každého krajského úřadu. „V Jihočeském kraji má rybářství velkou letitou tradici a úředníci tu s krajinou žijí a vidí, jaké obrovské škody kormoráni mohou způsobit. Když slyším od některých rybářů v republice, že výjimku nedostávají, nebo mohou ptáky jen plašit, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě,“ doplnil Kaiser.

I proto resort nyní připravuje aktualizaci vyhlášky, která by postup orgánů ochrany přírody upravila. Kromě jiného také Jendeková potvrdila, že ministerstvo dlouhodobě prosazuje vyřazení kormorána velkého ze zvláště chráněných druhů.

Proti vyřazení kormorána ze zvláště chráněných druhů není ani ministerstvo zemědělství, ujistila jeho mluvčí Tereza Magdalena Dvořáčková.

300 korun za zobák

Za rybáře kormorány střílejí myslivci, v jejichž honitbách se rybníky nacházejí. „Myslivci k nám pak přinášejí jako znak odříznutý horní zobák a my jim za něj dáváme 300 korun za kus. Je to motivační, protože potřebujeme, aby jich vystříleli co možná nejvíce, protože jinak by nás vylovili. Je to skutečně celoevropský problém,“ vysvětlil předseda představenstva holdingu Rybářství Třeboň Jan Hůda.

Ročně vyplatí na hlubockých rybnících myslivcům 300 tisíc korun, to znamená, že myslivci uloví 1000 kormoránů.

Právě kvůli odměnám se ale především u ornitologů objevují obavy, aby se nakonec nestřílelo víc, než je nutné. Miroslav Šebela z Moravského zemského muzea v Brně se domnívá, že stát by měl automaticky profesionálním rybářům a rybníkářům kompenzovat ztráty způsobené kormorány, kteří se pohybují v ideálním prostředí. Nelíbí se mu platba za každý přinesený zobák, obává se, že myslivci budou střílet i tam, kde to není povoleno, například na nocovištích.