Když zvířata přinášejí lidem smrt

Ptačí chřipka je za branami Evropy. Unie je ve střehu. Ze zemí, kde se nemoc objevila, se nesmí dovážet nic "od peří". Také se nakupují vakcíny pro případ, že se choroba změní v pandemii a udeří na miliony lidí. I když ptačí chřipka je asi nejvážnějším strašákem, od zvířat nám hrozí i další choroby. Mnohé jen nepříjemné, některé však také smrtelné.

Ptačí chřipku, která se z Asie přenesla už do Ruska, Kazachstánu a její méně nebezpečný vir zjistili i ve Finsku, mohou teoreticky roznášet i tažní ptáci. Ti jsou však proti ní imunní, a tak odborníci říkají: Nebezpečná je drůbež. Od ní je možné se nakazit. Z člověka na člověka zatím nemoc přenosná není. Někteří experti se však bojí, že smrtelný virus označovaný H5N1 může zmutovat, a pak mu už nebude nic stát v cestě.

Prý se bát nemusíme

Veterináři a hygienici jsou zatím relativně klidní, nebo tak alespoň mluví. I když se kmen nebezpečný lidem vyskytl až u evropských hranic, není podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna důvod k obavám. To tvrdí i tvůrce národního pandemického protichřipkového plánu, hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký.

"I kdyby člověk nakažený touto nemocí přicestoval do Česka, nikoho nenakazí, protože nemoc se dosud nikdy nepřenesla z jednoho člověka na druhého, vždy jen z nakažené drůbeže,"řekl. "Z oblastí, kde se nemoc objevila, se do Evropské unie, tedy ani do Česka, žádné maso ani drůbež nedovážejí," dodal Duben.

Začalo to u kachen

Kde se vůbec virus ptačí chřipky bere? Původním přenašečem jsou asijské divoké kachny, od nichž se nakazí drůbež. Kuřata na nemoc umírají. Z nich se virus zatím přenese na člověka, kterého může zabít. Pokud by zmutoval v mezihostiteli, například praseti, mohl by se přenášet i mezi lidmi.

Světová zdravotnická organizace už více než rok upozorňuje, že pokud virus zmutuje, mohly by zemřít miliony lidí a vyzvala vlády, aby se na takovou eventualitu připravily.

Nejnovější případ úmrtí na virus ptačí chřipky je z Vietnamu, kde zemřel na začátku měsíce jeden člověk - nemoc se projevila jako akutní zápal plic. Od roku 2003 tak počet obětí v Asii stoupl na 63.

Nejvíce lidí nakažených virem H5N1 zemřelo za poslední dva roky ve Vietnamu - 44, v Thajsku má virus na svědomí 12 obětí, v Kambodži čtyři a v Indonésii tři.

Od poloviny července se virus ptačí chřipky objevil také v šesti ruských oblastech a v Kazachstánu, kde způsobil úhyn 14 tisíc ptáků a další tisíce kusů byly utraceny. Chorobou zatím nebyli v Rusku postiženi žádní lidé.

Země, které nic nepodceňují

Experti Evropské unie přesto vyzvali členské státy, aby posílily monitorování ptačích hejn.

Některé země se připravují na smrticí vir důkladně. Například Francie, kde francouzský premiér Dominique de Villepin rozhodl, že se v zemi zvýší zásoby protivirových léků tak, aby byli chráněni všichni Francouzi. Proto se také zvyšuje zásoba ochranných roušek a dalších ochranných zdravotnických prostředků osobní ochrany.

Holanďané se také bojí. Nizozemské ministerstvo zemědělství ve snaze zabránit nákaze ptačí chřipky od tažných ptáků nařídilo všem chovatelům, aby svou drůbež drželi uvnitř.

K obdobnému kroku se chystá i Německo. Pokud se virus rozšíří do Evropy, vláda nařídí, aby kuřata, kachny, husy a další druhy drůbeže byly přemístěny do uzavřených prostor, řekla ministryně zemědělství Renate Künastová. Opatření by vstoupilo v platnost 15. září, kdy začnou tažní ptáci migrovat.

Ptačí chřipku způsobuje asi 15 typů chřipkového viru. Vědci dosud zjistili, že vysoce patogenními formami jsou podtypy H5 a H7.

Ubráníme se, když vypukne pandemie?

Národní pandemický plán má pro případ vypuknutí ptačí chřipky Česko vypracovaný. Hlavní hygienik Michael Vít nedávno uvedl, že je nakoupeno 600 tisíc dávek léku Tamiflu za 300 milionů korun a mělo by ho být nakonec k dispozici dvakrát tolik. Předpokládá se, že tento lék by měl zabírat.

V první řadě by ho dostali nejvíce zdravotně ohrožení lidé a zaměstnanci oborů klíčových pro chod státu, například zdravotníci, policisté, hasiči a pracovníci dopravy. V zásadě by jeho zásoby stačily ale zhruba jen pro milion lidí. Plán je rozpracovaný i pro jednotlivé kraje. Podle Víta patříme mezi asi třicet zemí, které si takové opatření vypracovaly.

Nové choroby si lidé zavinili sami

Proč se objevují nové a nové infekční nemoci a objevují se i staré, o kterých si lidé mysleli, že je vymýtili? "Můžeme za to sami. Původcům infekčních chorob jsme přímo vydláždili cestu," říká imunolog Petr Šíma z Akademie věd ČR.

Lidé se podle něj postarali o ztrátu druhové rozmanitosti rostlin i živočichů. Nepůvodní floru i faunu přemisťují do nového prostředí.

"Říká se tomu biologické znečištění. Souvisí s pohybem lidí po celé planetě, z jednoho klimatu do druhého, s přenosem různých hygienických a stravovacích návyků a také s infekcí," vysvětluje Šíma.

Do velkoměst se stěhují venkované a zavlékají tam nové patogeny, na které městské obyvatelstvo není připravené. Z tohoto hlediska jsou ještě nebezpečnější ohniska nákaz mezi utečenci, kteří přicházejí do primitivně zařízených sběrných táborů. Jen v polovině 90. let opustilo své domovy 50 milionů lidí.

Obdobně přenášejí choroby na lidi také zvířata, převážně přemístěná z původního prostředí. I jediný patogen, tedy virus vyvolávající chorobu, může mít na svědomí vymírání několika druhů živočichů. A stále častěji se objevují onemocnění zvířat, která jsou přenosná i na člověka. Pohybem zboží po celém světě se rozšiřují například nakažená komáří vajíčka a larvy.

Nejčastější nemoci

Tularemie - přenášejí ji drobní hlodavci a projevuje se zánětem plic, vředy na kůži, zduřením mízních uzlin

Brucelóza - nakazit se člověk může hlavně od dobytka, má horečky a pociťuje slabost a bolesti kloubů

Toxoplazmóza - přenášejí ji hlavně kočkovité šelmy, při gynekologické formě hrozí ženám potraty a poškození plodu

Leptospiróza - nakazit se lze od myší, u lehčích forem se objevují bolesti hlavy, slabost, u těžších meningitida, poškození ledvin

Vzteklina - přenáší ji pes, liška i jiná zvířata, nakažený člověk pociťuje horečku, bolesti svalů, přecitlivělost, křeče, těžké nervové stavy končí smrtí

Ornitóza - takzvanou papouščí nemocí se lze nakazit z trusu ptáků, projevuje se těžkým zápalem plic, který může končit i smrtí

MARIE VAŠÍČKOVÁ