Když zvěř v zimě strádá, slabší kusy mohou uhynout

Čtyřnozí obyvatelé našich lesů musí v těchto dnech čelit nejen silným mrazům a nedostatku přirozené potravy, ale i útokům pytláků a volně pobíhajících psů. Vždy v zimě, kdy lesy zapadnou sněhem, se členové mysliveckých sdružení vydávají ke krmelcům s batohy naplněnými žaludy, kaštany a jadrnými krmivy.

Vánoční tradice

Stalo se tradicí, že každý rok na Štědrý den obohacují jídelníček lesní zvěře navíc krmnou řepou, jablky a jinými dobrotami. "Již před příchodem zimy jsme všechny krmelce naplnili dostatečným množstvím sena a nezbytnou solí. Nyní přikrmujeme zvěř nejméně jednou týdně hlavně jádrem, což je obilí smíchané s plevami," řekl nám František Matějka z královéhradeckého mysliveckého sdružení Stříbrný potok. Pochvaloval si, že letos napadlo méně sněhu než v loňském roce, takže zvěř má větší šanci dostat se k přirozené potravě a není odkázaná jen na návštěvu krmelců a pomoc člověka.

Spolupráce se školami

Myslivecké sdružení Stříbrný potok obhospodařuje zhruba 850 hektarů pozemků pronajatých od Městských lesů Hradec Králové. Každý ze šestnácti členů sdružení má na starosti jeden krmelec.

"Seno si sami usušíme a sklidíme, avšak krmné obilí, žaludy a kaštany musíme nakoupit. Spolupracujeme přitom hlavně se školami. Peníze si vyděláváme brigádami, například při odchovu bažantů, ale také prodejem zvěřiny," vysvětlil Matějka.

Rovněž pro členy mysliveckého sdružení ve Slatiňanech na Chrudimsku se přikrmování zvěře stalo neodmyslitelnou součástí práce v zimním období. Potvrdil nám to hospodář Jan Průcha. "Když zvěř strádá hladem, slabší kusy mohou uhynout. Neméně důležité je i to, že když najde v krmelci dostatek sena, žaludů, kaštanů a jiné potravy včetně soli, nehledá obživu okusem mladých stromů. Chráníme tak i naše lesy," uvedl.

Postrachem pytlačící psi

Honitby se často nacházejí v blízkosti měst a obcí. Královéhradecké myslivecké sdružení Stříbrný potok má svůj revír, kde je nejvíce zastoupena srnčí, daňčí a černá zvěř, dokonce u rekreační oblasti stotisícového města. To má podle hospodáře Františka Matějky velmi negativní dopad na život zvěře.

"Zejména v době sběru hub, borůvek a jiných plodů jsou zdejší lesy plné lidí a volně pobíhajících psů. Zvěř tak nemá žádný klid a zbytečně ztrácí cennou energii. Někdy dokonce najdeme i stržený kus. Největší škody v našem revíru páchají dva pytlačící psi, jejichž majitele ale neznáme," postěžoval si nám.

František Matějka upozornil také na to, že myslivecká sdružení jsou proti majitelům agresivních pytlačících psů ve velké nevýhodě. Jak uvedl, podle nového zákona tlumit škodnou zvěř může jedině myslivecká stráž, čímž se možnosti odstřelu volně pobíhajících psů snižují na minimum. Kromě toho se naučili chodit do lesa pytlačit nejčastěji v noci.

"Udělit sankci majitelům pytlačících psů může jen správní orgán. Dřív to byl okres, nyní pověřená obec. Pokud se prokáže, že pes strhl zvěř, měl by nám majitel uhradit její chovnou hodnotu, případně i pokutu. V minulosti jsme jeden takový případ měli. Vlastník psa ale dostal od prezidenta amnestii a dodnes se nám směje do očí," podotkl.

Nelegální lovy se zbraní

Hospodář mysliveckého sdružení ve Slatiňanech na Chrudimsku Jan Průcha nás upozornil, že dlouholetým postrachem lesní zvěře jsou také lidé, kteří se vydávají pokoutně do lesa se zbraní v ruce. "Hlavně v noci je slyšet z lesa střelba. Máme sice mysliveckou stráž, ale pro ni je až životu nebezpečné, aby za hluboké tmy a v hustém lesním porostu zakročila proti ozbrojeným pytlákům," poznamenal hospodář slatiňanského mysliveckého sdružení.

"Člověk i pes k přírodě odjakživa patří. Avšak musí se k ní chovat ohleduplně, to znemaná, aby neubližovali lesům ani živočichům, pro které je toto prostředí domovem," uzavřel František Matějka z královéhradeckého mysliveckého sdružení Stříbrný potok.