Kdo vyrobí více mléka, dostane pokutu

Na produkční dotace může stát využít část peněz, určených na rozvoj venkova.

Tři oblasti jsou klíčové pro příjem agrárních podpor v Evropské unii. Je to výše produkčních dotací, čili takzvaných přímých plateb, dále výrobní kvóty a podpory na rozvoj venkova.

Česko získalo podpisem vstupních podmínek do Evropské unie možnost dorovnávat přímé platby svým rolníkům až do výše 55 procent úrovně farmářů současné patnáctky. Unie ovšem první rok zaplatí jen 25 procent plateb, dalších třicet procent musí jít z českého státního rozpočtu.

Zvýšení přímých plateb

Kolik peněz v přímých platbách rolníci nakonec dostanou, bude tedy záležet na domácích politicích. Ti zatím nic konkrétního neslibují.

"Budeme samozřejmě usilovat o to, aby naši rolníci byli schopni farmářům patnáctky konkurovat," řekl předseda zemědělského výboru sněmovny Ladislav Skopal (ČSSD).

"Jistě nechceme pozici českých zemědělců oslabovat, ale možnosti státní pokladny nejsou neomezené," připomněl místopředseda rozpočtového výboru Vlastimil Tlustý (ODS).

Pokud by domácí rolníci dostali plných 55 procent přímých plateb, znamenalo by to v prvním roce členství v unii příjem zhruba 22 miliard korun. Rozpočet oboru na příští rok je přitom necelých 14,5 miliardy.

Na zmíněných 30 procent přímých plateb může Česko použít také část peněz z prostředků, které unie dá v rámci podpory venkova.

"Je možné ale využít jen pětiny z přídělu venkovských podpor, což by na rok 2004 dělalo necelou jednu miliardu korun. Zvažujeme přitom, zda bude vůbec výhodné peníze na rozvoj venkova převádět do produkčních plateb," říká náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman.

Sankce za nadvýrobu

Kvóty v Evropské unii mají v zásadě omezovat výrobu agrárních přebytků, s níž se společenství potýká. Mají přitom dvojí charakter: Jedny jsou restriktivní, tedy nepřekročitelné, druhé nejsou restriktivní.

Do prvních patří mléko, škrob a cukr. Unie nechce, aby těchto výrobků bylo víc. Když je třeba farmář přistižen, že dodává mléko nad povolený limit, dostane dokonce pokutu.

K druhému typu kvót náleží například krávy, chované pro maso. Kdo překročí limit, nedostane pokutu, ale ani žádnou další dotaci ve formě přímé platby.

Peníze jen na projekt

Na rozdíl od produkčních dotací mohou dotace určené na podporu venkova získat podnikatelé jen po předložení konkrétního projektu na jejich využití. Projekt se může týkat například agroturistiky, ochrany životního prostředí, zalesňování, zvyšování kvality zemědělské produkce. Na období let 2004 až 2006 dá unie Česku v této oblasti 480 miliónů eur.

Dotace českého rolníka po vstupu do unie v porovnání s farmářem ze současné EU

(v korunách)

Dotace přímo ze zdrojů Celková možná dotace Dotace farmáře EU v ČR z patnáctky

Chovatel, sto krav na maso 150 000 600 000 600 000

Pěstitel, sto hektarů pšenice, referenční výnos tři tuny z hektaru 142 000 311 500 570 000

Pěstitel, sto hektarů pšenice, referenční výnos pět tun z hektaru 235 000 519 000 945 000

Poznámky: Propočty pro rok 2004, kdy EU dá českým rolníkům 25 procent přímých plateb oproti farmářům patnáctky, český rozpočet bude moci platby dorovnat až do úrovně 55 procent. U masných krav lze dorovnávat na sto procent.