Jeseníky jsou chráněnou oblastí a poznat je člověk může nejen pěšky, ale i na kole

Jeseníky, které byly vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí v roce 1969, jsou ideálním místem pro pěší turistiku. Oblíbené jsou pro svůj kombinovaný terén, kterého využívají jak pěší turisté, tak cykloturisté. Oblast Jeseníků se rozkládá na ploše 3600 kilometrů čtverečních. Dominantou oblasti je Hrubý Jeseník, dále ji tvoří Nízký Jeseník, Rychlebské hory, skupina Králického Sněžníku, území Zlatohorské a Hanušovické vrchoviny. Zvláště milovníci zimních hor a sportů ocení klimatické podmínky Jeseníků, chladnější oblasti s bohatstvím srážek, neboť tato oblast je rájem pro lyžaře i běžkaře.

Navštěvovány jsou hojně po celý rok, neboť lákají četnými značenými cyklotrasami, možností vydat se po naučných stezkách i navštívit mnohá zajímavá místa či lázně, jako například Karlovu Studánku, Jeseník, Lipovou či Velké Losiny. Návštěvníci se mohou vydat na hrady a zámky v Bruntále či Sovinci, vyšplhat se na rozhledny na Pradědu, Zlatém Chlumu, Cvilíně, Strážišti či Háji. Z naučných stezek jsou nejnavštěvovanější Rejvíz, Velká kotlina, Bílá Opava, Šerák a Pasák.

Cesta vede pralesem i horskými holemi

Území Jeseníků, které zaujímá zhruba 740 čtverečních metrů, je pokryto z 80 % smrkovými lesy. Návštěvník se však může ocitnout i v pralese, nebo naopak v bezlesí, nazývaném „horské hole“, či narazit na rostliny a živočichy, kteří se vyskytují v arktických a alpinských oblastech. Je zde celá řada rezervací. Za nejcennější je považována Velká kotlina v národní přírodní rezervaci Praděd, která se rozkládá na 2031 hektarech druhově nejbohatšího území ve střední Evropě.

Nejstarší rezervací na Moravě je „Šerák - Keprník“ a nejromantičtější zákoutí mohl donedávna návštěvník Jeseníků nalézt v kaňonu Bílé Opavy. Avšak loňská větrná smršť podstatně změnila tvář nejnavštěvovanějšího jesenického kaňonu. V rezervaci údolí Bílé Opavy jsou rozsáhlé polomy (správa Lesů ČR Karlovice uvádí 26 tisíc kubíků povaleného a zlámaného dřeva) a byly zde zcela zničeny dvě naučné stezky. Zatímco po modré značce, vedoucí z Karlovy Studánky na Barborku, by měli mít turisté možnost vyjít bez problému již v dohledné době, po žluté to tak brzy nepůjde. Přitom právě žlutá značka vedla tolik atraktivním dnem údolí podél kaskád a peřejí.

Turisticky atraktivní je také mikroregion Vrbensko, který je vhodným místem k nástupu do vrcholových částí Jeseníků. Rozprostírá se severozápadně od města Bruntálu a je tvořen obcemi Karlova Studánka, Karlovice, Ludvíkov, Široká Niva a Vrbno pod Pradědem s celkovou rozlohou 150,5 čtverečních kilometrů. Osou celého mikroregionu je řeka Opava, která teče velmi členitou krajinou mikroregionu, jenž je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Lázně v Jeseníkách mají dlouholetou tradici

Klimatické lázně Karlova Studánka leží v nadmořské výšce asi 800 metrů nad mořem a první zmínky o léčebném využívání zdejších uhličitoželezitých pramenů pocházejí ze 17. století. Lázně byly založeny roku 1785 na místě železářské osady Hubertov a slouží jako specializovaná odborná léčebna pro prašná onemocnění plic a netuberkulozních nemocí dýchacích cest. Volně přístupný je pramen v pitném pavilonu. Lázeňské domy byly postaveny v klasicistním a empírovém stylu v letech 1803-1893 a dnes tvoří jádro městské památkové zóny. K dalším zajímavostem patří kaple sv. Huberta z let 1757-1758, umělý vodopád a venkovní Geologická expozice kamenů. Další význam získává Karlova Studánka tím, že se v jejím okolí kříží hned několik cyklotras, a to jak lokálních, tak regionálních.

Dalšími z jesenických lázní jsou Velké Losiny, proslulé také výrobou ručního papíru a zámkem, který ročně navštíví na 40 tisíc lidí. Na vývěrech oteplené sirovodíkové vody byly v Losinách lázně již v 16. století. Léčí se v nich zejména nervové choroby, například stavy po obrnách, a termální voda se pouští i do blízkého koupaliště, otevřeného od jara do podzimu. V nejbližším okolí Velkých Losin, v Maršíkově a Žárové, stojí za pozornost půvabné dřevěné kostelíky z počátku 17. století.