Jarní péče o myslivecká políčka

Cesta ke zlepšení potravní nabídky zvěře

Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON

V myslivecké praxi se často setkáváme s různými názory v oblasti krmení či přikrmování zvěře. Touto problematikou se zabývá celá řada nejen myslivců v provozu, ale také vědecké a výzkumné organizace. Jedna skupina zastává názor, že zvěř ve volnosti by se neměla přikrmovat (krmit), když přečkala až do současnosti. S tímto názorem lze souhlasit, pokud by člověk svými zásahy nenarušil krajinu natolik, že zvěř nemá dostatek potravních příležitostí, v časovém údobí, v druzích a také nemá dostatek klidu a krytu pro zažívání.

Proto v kritických obdobích je nutné se o zvěř starat, aby nedošlo k jejímu hladovění a následnému snížení její kondice. Strádání má za následek ztrátu nejen tělesné hmotnosti, ale celkové oslabení organismu, což spěje jednak ke snížení schopnosti reprodukce a možnosti snadného onemocnění.

Druhá skupina odborníků a pracovníků v praxi zastává názor, že krmení či přikrmování je nutno provádět intenzívně a je možné zvěři předkládat potravu i v době dostatečné přirozené potravní nabídky v prostředí. Do jaké míry má přikrmování (krmení) vliv na celkový vývoj zvěře není dosud uspokojivě ověřeno. Při strádání jde například o snížení ostražitosti, zvýšení náchylnosti k onemocnění, ke změně časové periodicity reprodukce, u některých druhů k urychlení dosažení dospělosti atd.

V tomto krátkém příspěvku bychom rádi uvedli několik návrhů ke zlepšení potravní nabídky v honitbách s nízkým druhovým zastoupením v období skutečného nedostatku potravních příležitostí. Ke zlepšení potravní nabídky v honitbách je nutné s pracemi započít již brzy na jaře, proto uvádíme některé možnosti k dosažení co nejpřirozenější potravy, která je vhodně využívána zažívacími orgány jednotlivých druhů zvěře. S přicházejícím jarem je třeba v honitbě začít zajišťovat nejen pestrou potravu v době vegetace, ale také připravovat zásoby objemových krmiv, potřebných pro zvěř v zimním období.

Se zlepšováním stavu luk a pastevních ploch, které zvěř využívá je potřebné začít co nejdříve po odtání sněhu. Kyprost půdy a poměr vody značně ovlivňují druhové složení porostu. Agrotechnická ošetření luk a pastevních ploch spočívají ve vláčení, válení, smykování, odstranění stařiny, dosévání a přihnojování komposty, které zlepšují půdní vlastnosti, zajišťují vyšší výnosy a eliminují výskyt nežádoucích plevelných rostlin. Jako prevence proti mezihostitelům a geohelmintům je účinný postřik luk a pastvin, jedenkrát ročně 2 % roztokem modré skalice. V tabulce uvádíme vhodnou dobu sklizně pro získání plně hodnotného objemového krmiva - sena s nejvyšším obsahem stravitelných bílkovin.

Do jarních prací zahrnujeme také hospodaření na mysliveckých plochách. Hlavním posláním těchto ploch je pěstování doplňujících-atraktivních druhů rostlin, které zajistí pestrost druhové skladby ve výživě. Porosty na těchto plochách v době svého růstu zajišťují také určité množství potencionální vody, které je v našich současných ekosystémech nedostatek. V připojených tabulkách uvádíme některé vhodné směsky podle času jejich založení s ohledem na potřebu přijímání zvěří.

Vhodnost použití jednotlivých druhů v pastevních směskách je závislá na přírodních a klimatických podmínkách dané lokality, např. potřebná délka vegetace pro hrách je 105 150 dní, vikev 126 150, řepku ozimou 310 335, řepku jarní 100 126, slunečnici 140 168, řepu krmnou 150 210, mrkev 160 195, oves 116 130, kukuřici 125 180 a proso 98 112 dní.

Příprava půdy pro jednotlivé směsky jak na plochách políček, tak i na potravních pásech pro zvěř je v současné době prováděna mechanizovaně, přes orbu, vláčení až po zasetí. Druhy, které se v agrární krajině nachází na rozsáhlých lánech monokultur nedoporučujeme pěstovat na mysliveckých plochách. Po dohodě s uživateli pozemků je vhodné osévat pás kolem lesních porostů v šířce nejméně 20 m nejlépe ječmenem a pšenicí vouskou. Černá zvěř tyto plochy nerada navštěvuje, v pozdější době se porostům vyhýbá a po brzké sklizni (žních) takové pásy umožňují efektivní lov.

Podle místních podmínek je celá řada možností úpravy druhové skladby jednotlivých směsek pro konkrétní druhy zvěře v daných honitbách. V každé honitbě jsou specifické podmínky závislé jednak na množství a druzích chované zvěře, přírodních i hospodářských vlivech, což vyžaduje také speciální skladby pěstovaných rostlin na mysliveckých plochách.

Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON

Středoevropský institut ekologie zvěře Wien Brno Nitra

Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno

Kontaktní adresa:

Doc. Ing. František Zabloudil CSc.

Ing. Petr Korhon

Institut ekologie zvěře

Palackého 1 3

CZ - 612 42 Brno