Historické druhy a odrůdy pro inovační zemědělství a zahradnictví

Německo-holandský společný projekt "Hranice přesahující rozvoj a prodej inovačních rostlinných produktů" (GEVIP) by chtěl hranice přesahujícími synergiemi vynést dopředu pěstování a odbyt regionálních produktů. Mají se získávat a přes hranice vyměňovat vědomosti o pěstování a používání historických druhů a odrůd. Nabídka informuje v němčině a holandštině o stavu projektu.

Stručný popis šesti projektů:

Nové druhy piva s regionálním vztahem ke starým druhům a odrůdám obilí

Různorodost užitkových rostlin v zemědělství v minulém století silně poklesla. Klesající počet producentů se v důsledku technických požadavků na surovinu pro sladovny a pivovary stále více soustřeďoval na malé spektrum odrůd, převážně na hanácký ječmen (Hanna-Gerste - Hordeum vulgare nutans). Dnes se ještě pěstuje pouze málo různých odrůd sladovnických ječmenů. Spotřebitel však má zájem o nabídku produktů s individuálními, pro region typickými charakteristickými znaky, jak ukazuje dnešní úspěch pivovarů se speciálními pivy. Kromě toho pěstování při dnešní cenové úrovni obilí nabízí zemědělci zajímavou alternativu. Projekt GEVIP zde připravuje, aby se v jeho rámci opět pěstovaly regionální odrůdy ječmene a spojovaly se s moderními technikami vaření piva. Pěstování sladovnického ječmene v našich regionech také vyhovuje přísným podmínkám na životní prostředí. To platí zejména v oblastech se sníženým hnojením dusíkem, jak se vyžaduje v pásmech ochrany vod a při pěstování sladovnického ječmene. Díky projektu tak vzniká alternativa formou pěstitelských metod ječmene s extenzivním hnojením.

Staré druhy a odrůdy zeleniny se zřetelem k historii a regionu

Spotřebitel požaduje u zahradníka produkty se stále nižšími náklady. Proto producenti na celém světe používají stejné odrůdy rostlin. Důležité jsou přitom vysoká produktivita a jednotná technika. Velikost výrobních jednotek a přístup na trh určují existenci zahradnických podniků. Pod tímto tlakem se může nabízet pouze málo regionálních odrůd zeleniny. Pouze ekologicky orientovaní zahradníci se tomuto riziku postaví a hledají alternativy. Příliš často chybějí zkušenosti s odrůdami nebo jejich zpracování. Ale právě gastronomie a obchod s lahůdkami cíleně hledají produkty s individuálními charakteristickými znaky. Ve výsledku se na rozdíl od konkurence získává spotřebitel. Mnoho starých odrůd může vztahem k regionu tento požadavek přesně ošetřit. Cílem projektu je vyvinout ze starých odrůd v regionu nové produkty zeleniny. Ty mají na jedné straně poskytnout zahradníkům a zemědělcům alternativu k dosavadním odrůdám zeleniny, a na druhé straně mají konzumentům, turistům a gastronomickým návštěvníkům poskytnout regionální zvláštnosti.

Staré druhy okrasných rostlin pro historické zahrady (hrady, zámky, panská sídla) a soukromé zahrady

V tomto dílčím projektu se mají vyhledávat a připravovat okrasné rostliny pro historické parky a zahrady. V zahradách a na venkovských statcích měla v 17. a 18. století kultura zahrady vysoký význam. Co se ale stalo z okrasných rostlin, které byly kvůli jejich estetice váženy barokními aristokraty v zahradách? Kromě vztahu k regionu má pro nás dnes význam velká genetická různorodost těchto pěstění. Tradiční místo a velká vážnost, kterou těmto rostlinám projevily historické osobnosti, je pro budoucí spotřebitele argumentem k zakoupení. Zachování historických základních prvků těchto zahrad nalézá svoji významnost také v péči o památky. Historické osázení zahrad rostlinami je ovšem možné na sebe vzít pouze omezeně. Mnoho těchto rostlin ze zahrad zmizelo a byly vytlačeny moderními, nově vypěstovanými. Z mnoha těchto odrůd jsou dnes již pouze zbytky. Množení z těchto malých zbytků je dlouhodobým procesem. Vede to ale k tomu, že prvky historické zahradní architektury opět rozkvétají. Všechny zahrady mohou zachováním a rozmnožováním těchto odrůd předvést své turistické půvaby. Právě historické zahrady jsou turistickými středisky se stálými počty návštěvníků. Vedle opětovného obnovení zahradně-architektonické jednoty vzniká atraktivní reklamní plocha, které spotřebitele přivábí. Kromě toho se ještě mohou uzavírat nové obchody se starými druhy rostlin.

Vývoj nových produktů ze starých odrůd ovoce

Pro většinu koncových spotřebitelů je kvalita produktu alfou a omegou. Větší počet zemědělců by chtěl ve spolupráci s partnery projektu Stimuland, hospodářskou komorou Münster a s podniky z regionu vyvinout nové produkty na bázi zpracovaného ovoce. Zemědělství proto hledá nové druhy ovoce pro tyto produkty. Vzhledem k regionální vazbě projektu GEVIP spotřebitel rychle a bezpečně poznává, odkud produkt pochází. Tím je také zodpovězena otázka kvality.

Bezlepkové výrobky pro nové potraviny, zejména pro osoby s alergií na lepek

Stále více se do středu pozornosti veřejnosti a výrobců dietních potravin dostávají choroby látkové výměny. Při alergických reakcích na mléčné výrobky se stává náhrada produktů obsahujících lepek stále důležitější. Při šlechtění pšenice byl v minulém století obsah obilných lepků zásadním parametrem výběru. Ve výrobcích potravinářského průmyslu si lze pšenici jako hlavním komponent nebo jako přísadu stěží odmyslit. Mnoho alergiků se však musí lepku zříci. Proto se musí při pěstování pšenice nastoupit jiným směrem. Také v našem regionu jsou dlouholeté zkušenosti s bezlepkovým obilím. Pěstování prosa a pohanky jako základu energeticky bohatého pečiva sáhá zpět až do doby před 150 lety. Alergik však dnes může doufat v novější využití starých jihoamerických kulturních rostlin, jako jsou amarant a quinoa. V projektu se má otestovat pěstování a využití bezlepkových obilných výrobků na pozadí speciálních požadavků koncového spotřebitele a možností zpracovatelů a zemědělců. Zkouška se vztahuje k vývoji nových bezlepkových produktů.

Kvalitní maso ze správného ustájení odpovídajícího potřebám zvířat za použití místních krmiv a regionálních plemen

Cílem projektu v této dílčí oblasti je prodej kvalitního masa starých regionálních plemen, která jsou chována za použití místních krmiv v ustájení odpovídajícím potřebám zvířat. Často formulovaného cíle zvýšení podílu na trhu se doposud, především v nizozemském dílčím regionu, nepodařilo dosáhnout. Kvalita a chuť masných výrobků se může zvyšovat tím, že se vrátíme zpět k místním krmivům. Negativním následkům skandálů s potravinami se může odporovat důvěru vytvářejícími opatřeními. Právě místní krmiva by přitom mohla hrát velkou roli. Protože je cesta ze stáje ke spotřebiteli kratší, nemusí být cena v regionu vyráběných výrobků vyšší než stávajících výrobků. To již ukazují příklady z oblasti nizozemského euroregionu. Tyto krátké prodejní cesty vytvářejí regionální kontakty mezi zemědělci, řezníky, restauracemi, kantýnami a spotřebiteli, které se musejí vybudovat.

http://www.histoplant.de/