Geneticky vylepšený eko-vepř pro váš talíř už chrochtá ve výběhu
06.01.2011 | ASZ
Zatím jen v kanadském Ontariu, kde kolem něj pobíhají vědci a potravinářští magnáti podepisují první objednávky. Ať žije převratné prase, které díky tomu, že je geneticky vylepšené, dokáže rozkládat nebezpečné chemikálie a proto jeho exkrementy neničí přírodu.
Protože jak ví každé školou povinné dítě, vepříci nedokážou zpracovat fosfáty, a proto jejich exkrementy patří k nebezpečným a rozhodně se s nimi nedá hnojit – pokud není cílem zelenina plná jedů. S tím si kanadští vědci poradili a vzniklo eko-prase, jak hrdě svůj výtvor nazývají. Prasátko, které nejenže neznečišťuje jedy své okolí, ale je i více odolné a tedy levnější na chov.
Běhá, chrochtá, žere i vypadá jako běžný vepř. Je zázrakem vědy a postrachem všech, kteří věří v přírodní potraviny. Vyvolává stejné emoce jako jeho druh ve zbrani genetické mutace – obří a rychle rostoucí losos. Ten již na evropských talířích přistál a zatím se příliš nezabydlel. Lidé si totiž překvapivě raději pozorně přečtou etiketu a mnozí volí rybu menší, nedokonale barevnou a občas i s kostí (sic!), leč z volného chovu.
A druhý hlavní důvod, proč s geneticky mutovanými živočichy pokračovat, kromě toho, že zachrání životní prostředí? Přece nakrmit hladovějící v chudých částech světa! To a nic méně hlásá jeden z vedoucích projektu eko-prasete doktor Mark Gros. „Svět potřebuje nakrmit,“ rozevírá svou náruč tento svatý muž vědy. A země sužované hladomorem to zajisté těší.
Nebo ne? Jak ukázala praxe a realita – všechny pokroky s geneticky mutovanými potravinami (zatím rostlinného původu) vedly jen ke zvýšení konzumu naší již přežrané a degenerující euro-americké západní civilizace, zatímco do zemí trpících hladem dál jen výjimečně pošleme prošlou mouku, rýži a fazole. Zajisté ale třeba Súdánce hřeje u srdce, že pokud k nim eko-vepř vojenskou zásilkou doputuje, nepokálí jim celou vyprahlou zem jedovatými exkrementy.
Zdroj: www.reflex.cz
Další články v kategorii Venkov
- Rekordní spřežení čtyřiadvaceti koní v hřebčíně v Kladrubech (15.09.2025)
- Vinice sv. Kláry produkuje až 10.500 l vína ročně, plánuje rozšíření pro sekty (15.09.2025)
- Litoměřické výstaviště zaplnili návštěvníci veletrhu Zahrada Čech, jsou kolony (12.09.2025)
- Ve výboru mezinárodní plemenné knihy zubrů je ředitel společnosti Česká krajina (12.09.2025)
- Kvetoucí agáve na Olomoucku je hitem, brzy ale celá uhyne. Stonek již má využití (11.09.2025)
- Dechberoucí nádhera. Údolí na Olomoucku ozdobily kvetoucí ocúny (11.09.2025)
- Strany chtějí posilovat ochranu zvířat, neshodnou se na zakotvení v ústavě (09.09.2025)
- Množství zvěře na jižní Moravě se výrazně nemění, stavy se nedaří snížit (09.09.2025)
- Exotický ráj: Na zahradě u Pelhřimova kvetou místo jabloní palmy a banánovník (08.09.2025)
- Vědci s rybáři zjišťovali stav rybí obsádky v Lipně. Zaměřili se na populaci candáta a sumce (08.09.2025)