Geneticky vylepšený eko-vepř pro váš talíř už chrochtá ve výběhu
06.01.2011 | ASZ
Zatím jen v kanadském Ontariu, kde kolem něj pobíhají vědci a potravinářští magnáti podepisují první objednávky. Ať žije převratné prase, které díky tomu, že je geneticky vylepšené, dokáže rozkládat nebezpečné chemikálie a proto jeho exkrementy neničí přírodu.
Protože jak ví každé školou povinné dítě, vepříci nedokážou zpracovat fosfáty, a proto jejich exkrementy patří k nebezpečným a rozhodně se s nimi nedá hnojit – pokud není cílem zelenina plná jedů. S tím si kanadští vědci poradili a vzniklo eko-prase, jak hrdě svůj výtvor nazývají. Prasátko, které nejenže neznečišťuje jedy své okolí, ale je i více odolné a tedy levnější na chov.
Běhá, chrochtá, žere i vypadá jako běžný vepř. Je zázrakem vědy a postrachem všech, kteří věří v přírodní potraviny. Vyvolává stejné emoce jako jeho druh ve zbrani genetické mutace – obří a rychle rostoucí losos. Ten již na evropských talířích přistál a zatím se příliš nezabydlel. Lidé si totiž překvapivě raději pozorně přečtou etiketu a mnozí volí rybu menší, nedokonale barevnou a občas i s kostí (sic!), leč z volného chovu.
A druhý hlavní důvod, proč s geneticky mutovanými živočichy pokračovat, kromě toho, že zachrání životní prostředí? Přece nakrmit hladovějící v chudých částech světa! To a nic méně hlásá jeden z vedoucích projektu eko-prasete doktor Mark Gros. „Svět potřebuje nakrmit,“ rozevírá svou náruč tento svatý muž vědy. A země sužované hladomorem to zajisté těší.
Nebo ne? Jak ukázala praxe a realita – všechny pokroky s geneticky mutovanými potravinami (zatím rostlinného původu) vedly jen ke zvýšení konzumu naší již přežrané a degenerující euro-americké západní civilizace, zatímco do zemí trpících hladem dál jen výjimečně pošleme prošlou mouku, rýži a fazole. Zajisté ale třeba Súdánce hřeje u srdce, že pokud k nim eko-vepř vojenskou zásilkou doputuje, nepokálí jim celou vyprahlou zem jedovatými exkrementy.
Zdroj: www.reflex.cz
Další články v kategorii Venkov
- Hasit je třeba dříve, než začne hořet (05.07.2025)
- Opuštěnou pilu proměnili v bydlení s vůní bylinek, kde tráva patří králíkům (03.07.2025)
- Lidé na jihu Moravy mají kvůli suchu zákaz zalévat zahrady. Hrozí pokuty (02.07.2025)
- Nová zelená úsporám je největší sociálně-ekonomický stimul posledních let, zaznělo na konferenci NZÚ 2025 (01.07.2025)
- Česko má další CHKO. Vznikla na soutoku Moravy s Dyjí, část místních je proti (01.07.2025)
- Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny (26.06.2025)
- Je libo maliny? Plantáž u Telče nabízí samosběr, lidé o něm příliš nevědí (26.06.2025)
- Vyšebrodský klášter chce opravit zchátralý pivovar za stovky milionů korun (26.06.2025)
- Slatiňany slaví 80 let chovu starokladrubských vraníků v hřebčíně (26.06.2025)
- V ČR byl po deseti měsících potvrzen africký mor prasat u uhynulého divočáka (25.06.2025)