Farmáři ve Francii se bojí o dotace. Ale ne všichni

Bretonský zemědělec Hervé Thomas pěstuje rajčata v obrovském skleníku. Pracuje sedm dnů v týdnu, ročně si vybírá jen jeden týden dovolené - a jeho podnikání nepodpořil ani cent unijních dotací. Je na to pyšný. Vzpírá se totiž stereotypům o francouzském rolníkovi, který si bezstarostně užívá štědrých bruselských fondů. Podpory míří k chovatelům dobytka, producentům mléka, pěstitelům obilí. Seznam příjemců peněz z Bruselu se od 60. let rozrůstal, přibyl na něj i tabák. Kdo ale pěstuje ovoce či zeleninu, zpravidla nedostává nic.

"Myslím, že by bylo nejlepší, kdyby zemědělci nepobírali podpory a žili jen z toho, co prodají," řekl proto Thomas listu Les Echos. Přesto je mu jasné, že v blízké době se nic takového nedá čekat.

Tisíce francouzských farmářů, kteří podpory pobírají, protestují proti snahám britského premiéra Tonyho Blaira omezit evropské dotace. Blokují pařížské sídlo Evropské komise, stavějí zátarasy z pytlů pšenice.

"Vyzýváme francouzského premiéra, aby projevil politickou odvahu, jde přece o budoucnost našeho zemědělství," prohlásil nedávno Jerome Regnault, prezident Francouzského národního svazu farmářů, citovaný agenturou Reuters.

Protestující zemědělci se obávají o své dotace, kritizují nízké výkupní ceny obilí. Až 70 procent z nich podle průzkumů hlasovalo na konci května proti návrhu evropské ústavy. Konstituce pro ně symbolizovala nebezpečí možných změn. Většina farmářů považuje ochranu evropského zemědělství za naprostou samozřejmost, jakékoli zpochybnění stávajících pravidel je dráždí.

Teď se stal jejich největším odpůrcem Londýn, který z pozice předsednické země unie žádá reformu společné zemědělské politiky. Na oplátku je Blair ochoten otevřít otázku britského rabatu. To Francouzi odmítají. "Brusel musí chránit evropské zemědělce a evropský trh," říká Regnault.

Francouzští rolníci se obávají, že tlak Britů na zrušení dotací, které tvoří více než 40 procent rozpočtu unie, jim může přinést jen nepříznivé změny.

Zahájení britského předsednictví proto koncem uplynulého týdne uvítali "šarmantní ofenzívou". Britským turistům přijíždějícím na prázdniny nabízeli zdarma ukázky gurmánských specialit. Uzené maso či sýry Camembert doplnili přesvědčovací kampaní. "Usilujeme o lepší porozumění s britskými sousedy," vysvětlil novinářům předseda farmářského svazu Jean-Michel Lemetayer. "Chceme jim vysvětlit, že francouzské zemědělství je jiné, než jak ho vykreslují na britské straně," uvedl.

Největším předsudkem je podle Francouzů představa, že zásluhou dotací vedou poměrně luxusní život. "Když jsem slyšel Blairovy návrhy, ohromilo mě to," tvrdí André Leclerc, který vlastní na statku v severozápadní Francii čtyřicet dojnic. Říká, že pokud by se zastavily dotace, jeho malé hospodářství by to nepřežilo.

Vysvětluje, že ceny mléka jsou na nízké úrovni. Na přežití farmy nestačí. Uvítal proto, že za loňský rok obdržel z Bruselu přes 13 tisíc eur, tedy více než polovinu svého ročního výdělku. Celkem zamíří letos k francouzským zemědělcům z unie přibližně 10 miliard eur.

Mnoho zemědělců přesto zůstává nespokojených. Přibližně 65 procent zemědělské půdy je ve Francii pronajímáno. A dotace míří k majitelům. Kdo si tedy jen pronajme farmu, peníze neuvidí.

"Není to on, kdo vstává každé ráno k dojnicím," říká Leclerc o majiteli pozemků, který žije ve vzdálené Paříži. "Není proto spravedlivé, že má užitek z dotací."

Farmáři si rovněž stěžují na nesrozumitelný systém kvót, na množství času, který tráví s tužkou v ruce nad stohy formulářů z Bruselu. Změny ale nechtějí, obávají se každého menšího náznaku, že by dotace mohly zmizet.