Farmáři mají strach, že se z pastvin ztratí krávy

Chovatelé skotu mají strach, že hysterie kolem nemoci šílených krav, slintavky a kulhavky může položit jejich chovy. S obavami sledují propad výkupních cen hovězího masa. Pokud se tato hranice nezvedne, nevyplatí se mnohým z nich už dál skot chovat a brzy poženou svá stáda definitivně naposledy na jatka. Nehrozí tedy, že kvůli panice z nemocí zmizí z beskydských a jesenických svahů krávy? "Problém to je velký. Výkupní cena klesla z pětašedesáti korun na pětatřicet za kilo a za to už se ani skot nevyplatí chovat," řekl šéf farmy Zemspol z Břidličné u Rýmařova Jaroslav Kováč. Stejně jako jiní farmáři přešel zcela z dojnic na ekologický chov masných plemen skotu. Ten je výhodné chovat hlavně proto, že spásáním trávy na stráních udržuje pozemky zemědělců. Na tuto údržbu podhorské půdy pak stát přispívá. "Jenomže musím nějaká zvířata prodat, aby farma vydělala a mohla fungovat dál," řekl beskydský malý zemědělec, který má na svém pozemku pět krav. Jaroslavu Kováčovi, který na jednom tisíci hektarů půdy pase asi tři sta padesát krav, by vadilo, kdyby neprodal na podzim telata. "Býčci, kteří přišli na svět od podzimu do jara a po roce se stávají plemennými. Jestli nám zůstanou, začnou už skákat na krávy a nás bude stát další nemalé peníze jejich zvláštní ustájení." Pokud se výkupní cena nezvedne, bude to znamenat pro Kováčovu farmu strádání. "Přitom teprve letos jsme se vyhrabali z rány, kterou nám před šesti lety zasadil bývalý krmič, když otrávil osmdesát krav. Celou dobu jsme doplňovali stavy a teď zase ta hysterie kolem nemocí," řekl farmář. Šéfka agrární komory ve Frýdku-Místku Eva Piskořová se snaží zemědělce uklidnit. "Vše svědčí o tom, že nenormální propad cen za hovězí se zastavil. Poté, co se zdražilo vepřové, nyní očekáváme, že ceny hovězího začnou brzy stoupat," říká. Farmářka z Návsí u Jablunkova Zdenka Szmeková si však tak jistá není. "Stále mám obavy," řekla. Majitelka farmy Kurajka říká, že se pro ni stává chov skotu opět nejistým. "Dříve jsme chovali krávy na mléko. Ale měli jsme s mlékárnami takové problémy, že nás to donutilo začít s něčím jiným. Nejprve krachla třinecká mlékárna. Mlékárna z Českého Těšína platila půl roku pozpátku a frýdecko-místecká dokonce rok pozpátku. Nepomáhaly soudy ani prosby," rozčiluje se farmářka. Farmář Josef Folta z Kateřinic na Novojičínsku, který na osmnácti hektarech chová osmdesát krav, důsledkům paniky unikl. "Prodal jsem už vloni a teď mám krávy březí. Telata budou až příští rok a to už, doufám, bude klid," míní. Přesto i on letos strach z hovězího masa poznal. "Chtěl jsem jeden ze svých dluhů umořit tím, že dám věřiteli zvířata, ale on se bál." Jaroslavu Kováčovi z Břidličné vadí, že krize kolem hovězího masa postihuje i ekofarmy. "Právě my totiž chováme krávy tak, že žerou jen to, co vyroste na našich polích. Tady žádná nákaza nehrozí a přesto my na paniku nejvíce doplácíme tím, že zpracovatelé masa snižují ceny," řekl farmář.