Farmář chová u Kolína vzácné koně

Josef Hrouda z Němčic kříží na své farmě lipicány a kladrubské klisny. „Nikdo jiný to nedělá, ale o novinku nejde, je to historicky vyzkoušené. Vždycky to byli nejlepší kočároví koně,“ tvrdí Hrouda. První koně si koupil až v osmadvaceti letech. Od té doby uplynulo šest let a on si splnil sen: věnuje se vozatajství, z krachujícího zemědělského družstva v Němčicích vybudoval hřebčín a založil chov, ve kterém má nyní třiadvacet koní. V malé vsi nedaleko Kolína našel Hrouda i domov pro svou rodinu.

„V roce 1998 jsem dostal tip na zemědělské družstvo v likvidaci a shodou okolností jsem potkal restituenta přilehlého statku, který jsem koupil jako první,“ vysvětluje Hrouda.Postupně získal většinu bývalého zemědělského areálu. Z kravínů vznikly stáje, ze sušárny je krytá jízdárna, která je k dispozici veřejnosti. Stejně jako projížďky kočárem.

Se svými koňmi se Josef Hrouda zúčastňuje vozatajských závodů, nechybí ani na mistrovstvích světa i Evropy. Na svém spřežení vozí kromě české vlajky také prapor obce Němčice. „Jednou se nám stalo, že si pořadatelé spletli němčický prapor s belgickou vlajkou a naháněli nás na dekorování, protože Belgičani skončili třetí,“ směje se Josef Hrouda, který zaměstnává pět lidí a sám věnuje koním v průměru pět hodin denně.

Koně nejsou motorka

Každý sportovní kůň totiž potřebuje denně alespoň dvě hodiny pozornosti. „Je to odvětví, kde se nedá skončit. Koně nemůžete nechat stát jako motorku a nestarat se,“ říká majitel hřebčína Afrodita.

Loni se v Němčicích narodilo celkem pět černých hříbat, která postupně vybělí, letos už jsou na světě tři kříženci lipicánů a kladrubských klisen.„Mým snem je prokázat kvality tohohle plemene,“ vysvětluje Hrouda. Příležitost k tomu bude mít například při letošní kvalifikaci na Mistrovství světa v Salzburku.