Extrémní horka trápí i zvířata, lidé jim pomáhají, jak se dá

Extrémní horka netrápí jen lidi, sužují rovněž zvířata v zoologických zahradách, útulcích, čtyřnohé domácí miláčky, ale i zvířenu v lesích. Lidé se jim snaží pomoci, jak to jen jde. I pro zvířata platí dvě zásady: dodržovat pitný režim a ochlazovat se. Extrémně teplé počasí těžko snášejí zvířata, která pocházejí z chladných vysokohorských terénů. "V naší zoo jsou to zejména medvědi a hlavně leopard sněžný, protože pochází z oblasti, kde většinu roku sněží nebo prší, tudíž mu i v létě zůstává hodně hustá srst," říká Lenka Hanáková z bratislavské zoo. Zahlédnout proto tuto šelmu v těchto dnech v její kleci není snadné, obvykle se skrývá v chládku své ubikace.

Chladnomilným zvířatům přizpůsobují v bratislavské zoo obydlí a výběhy tak, aby měla dostatek stínu a hlavně přístup k vodě, kterou jim při vysokých teplotách častěji mění. Zvířata mají k dispozici bazény, kam se chodí chladit, ošetřovatelé je během dne ostřikují vodou. "Tučňáci mají v některých zahraničních zoo dokonce i vlastní klimatizaci," vysvětluje Hanáková.

Kromě přísunu vody podávají v létě některým druhům zvířat i šťavnatější exotické ovoce, zelené listy, větve s kůrou nebo jablka. "Ale většina našich svěřenců zvládá letní teploty dobře, zejména některé šelmy z jihoafrické pouště Kalahari jsou celý den natáhnuté na horkém písku a vyžívají se v tom, že na ně peče sluníčko," konstatovala zooložka.

Letní horka nemají rádi ani psi, snášejí je dokonce hůř než mrazy. "Vedra snášejí hůř než třeba koně, protože koně se potí kůží na celém těle, zatímco pes jenom jazykem," vysvětlil ČTK ředitel Útulku v údolí Viliam Jaroš. V jeho zařízení v Dubnici nad Váhom je momentálně 67 pejsků, kterým musejí denně stříkat ohrady a několikrát denně měnit vodu k pití. "Kromě toho se snažíme, aby byli v klidu a venčíme je jenom brzy ráno nebo po západu slunce," říká Jaroš.

Ve velkých vedrech jsou v pohotovosti i myslivci. Zatímco v zimě se snaží lesní zvěr přikrmovat, v létě se jí snaží v honebních revírech zajistit dostatek pitné vody. "Čistíme potoky, studánky a napajedla od nánosů po přívalových deštích," řekl ČTK Eduard Pokorný ze Slovenského svazu myslivců. Když jsou přírodní vodní zdroje vyschlé, myslivci zvířatům dovážejí pitnou vodu v umělých nádobách, které nechávají poblíž krmelců, kam jsou zvířata zvyklá chodit v zimě.

Zvířata navíc příroda vybavila instinkty, takže například v létě mohou houbaři vidět jeleny chladící se ve vodních nádržích. Když přijdou o své zdroje vody, přirozeně se přesouvají tam, kde je vody dostatek, konstatoval myslivec ze Záhoří. Srnčí zvěři ale nevadí ani extrémní horka - právě v horkých letních dnech mají říji. "Je tam čilý ruch, srnci jsou teď hodně divocí a neodrazuje je ani vedro," řekl Pokorný.

A jak řeší problémy svých čtyřnohých miláčků řadoví pejskaři? "Můj pes v létě dost trpí. Je velmi malý a má i malou hmotnost, tudíž mu hrozí přehřátí rychleji než lidem. V létě se proto drží zejména v chládku a pije víc vody. Pomůžu mu alespoň tak, že ho stříhám hodně na krátko a když jdeme ven, beru vodu nejenom pro sebe, ale i pro něj," řekla ČTK majitelka malého knírače.