Evropské státy přemýšlí, co se zisky z emisních povolenek

Od příštího roku se rozjíždí nová fáze evropského systému obchodování s emisními povolenkami. Členské země nyní přemýšlejí o tom, jak využijí zisky, které jim prodej povolenek vynese. Německo je podle odborníků dobře připraveno, některé státy však zatím váhají. Česká republika svou představu má, například v Polsku jsou však plány stále předmětem dohadování.

Od příštího roku začíná třetí fáze obchodování s emisními povolenkami v rámci evropského systému ETS. Podle pravidel by měly členské státy využívat minimálně 50 % z příjmů z emisního obchodování prostřednictvím aukcí na projekty zaměřené na snižování množství emisí. Evropští lídři se na tom dohodli již v prosinci 2008.

Jednotlivé národní plány na využití výnosů z povolenek od roku 2013 však vznikají pomalu a jsou podle odborníků často nedostatečně konkrétní.

Připravené Německo

Neplatí to například v případě Německa, jehož průmysl a energetika mají největší počet přidělených povolenek. Norbert Gorissen ze spolkového ministerstva pro životní prostředí letos na jaře potvrdil, že všechny příjmy z obchodování s emise budou určeny na klimatické a energetické projekty, a to prostřednictvím Německého energetického a klimatického fondu, který vznikl v roce 2010.

Původně mělo asi 20 % příjmů tohoto fondu přitéct ze sektoru jaderné energetiky, 80 % měly zajišťovat aukce. To se však změnilo po rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren. V každém případě však 15 % příjmů poputuje na mezinárodní projekty boje s klimatickými změnami, v samotném Německu se pak zaměří například na nový nástroj – Německou iniciativu klimatické technologie.

Pokud jde o ostatní velké ekonomiky, Francie ani Velká Británie své plány pro využití zisků z povolenek ještě neupřesnily. Francouzská vláda by svůj dokument měla představit ještě na podzim.

Britské ministerstvo pro energetiku a klima upozornilo, že z evropské legislativy paradoxně nevyplývá povinnost použít výnosy na klimatické projekty. „Existuje právně nezávazný příslib členských států, že polovinu výnosů z dražeb využijí na boj s klimatickou změnou v EU a v rozvojových zemích,“ uvedlo.

Jak je na tom střední Evropa

V České republice by měla část peněz putovat na rekonstrukce veřejných budov, jako jsou školky a sociální nebo kulturní zařízení. Druhou skupinou pak budou rekonstrukce soukromých budov. Nástrojem pro finanční podporu bude i nadále dotační program Zelená úsporám.

V roce 2013 by mělo být celých 50 % zisků z povolenek použito na tyto projekty. Od roku 2014 se však 36 % výnosů bude používat na úspory energie v rozvodných systémech tepla a podporu úspor v průmyslu. Trval na tom ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (EurActiv 23.3.2012). Druhá polovina výnosů z EU ETS pak poputuje přímo do státního rozpočtu. Vládní strany se na tom dohodly v dubnu.

Ministerstvo životního prostředí odhaduje příjmy z aukcí ve dvou scénářích. V případě ceny 26 eur za tunu CO2 by Česko mohlo během sedmi let získat 7,5 miliard eur. Pokud cena povolenek vzroste ze současných 7 eur na 14 eur za tunu, celkové výnosy by se pohybovaly okolo 3,7 miliard. O konečné podobě využití se ještě jedná v rámci nového zákona o obchodování s povolenkami, který vláda nedávno schválila.

Slovenská vláda svůj plán na využití výnosů z povolenek dokončuje v těchto dnech. Částečně by z nich chtěla dotovat i výrobu elektřiny z domácího uhlí.

V Polsku jsou plány prozatím ve stádiu vládních debat a žádný konkrétní návrh ještě nebyl schválen. Ministerstvo životního prostředí sice poukazuje na závazek využít 50 % ze zisků na čisté projekty, ministerstvo financí se tomu ale brání.

Environmentální organizace Klimatická koalice přitom žádá vládu, aby všechny prostředky z aukcí směřovala na klimaticky prospěšné projekty, zejména na program Čistý zisk.