Elektronické označování prasat
23.08.2005 | ÚZPI
Testace elektronického značení prasat ve Švýcarsku odhalila výhody i nevýhody tohoto progresivního způsobu identifikace zvířat. V rámci projektu EU týkajícího se možnosti zpětné dohledatelnosti původu poražených jatečných zvířat až do okamžiku jejich narození provedla firma Agroscope se sídlem ve švýcarském městě Tänikon výzkum elektronické identifikace na 421 prasatech.
Ve věku mezi 12. a 28. dnem věku byl selatům pomocí sterilní jednorázové stříkačky zaveden pasivní transpondér do dutiny břišní. Transpondér má rozměry 32 x 3,8 mm a k jeho zavedení jsou potřeba dvě zaškolené osoby. Injektát se zavádí do střeva nebo do dutiny břišní.
V jateckých provozech se prováděla kontrolní čtení na začátku a na konci porážkové linky. Po porážce bylo možné transpondér lehce odstranit u 68,2 % prasat, u nichž se nacházel v oblasti střevního traktu. Při vyjímání střev z jatečného trupu došlo k pádu transpondéru na zem ve 29,2 % případů. Většina z tohoto množství mohla být díky speciální fólii umístěné na podlaze a čtecímu zařízení opět nalezena; pouze u 2,6 % případů došlo ke ztrátě.
Výhody transpondérů umístěných v dutině břišní: nízké ztráty, možnost individuálního značení, jednoduché zjišťování dat, velmi dobrá zpětná dohledatelnost při správném načtení dat, bezpečnost proti falšování, možná integrace do technologie procesu (např. elektronické váhy).
Nevýhody: vyšší spotřeba lidské práce při označování zvířat (2 osoby), vysoké požadavky na odbornou způsobilost k aplikaci u zavádějících osob, časově a pracovně náročné vyjmutí transpondérů na jatkách, možné úhyny zvířat při chybném injekčním zavedení, vysoké náklady. Kromě toho ještě stále není možné skupinové odečítání dat. Dosud jsou náklady na elektronické značení zvířat v porovnání s umělohmotnými značkami podstatně vyšší. Pro konečné hodnocení systému elektronického značení je nutné provést celkovou analýzu nákladů a konečného zisku v celém kontextu – počínaje chovatelem, přes obchodníky až po zpracování na jatkách.
Tierärzliche Umschau, 2005, č. 7, s. 394
Další články v kategorii Venkov
- Stát nabídne 115 milionů stanicím pro zabavené šelmy nebo chráněné vlky či rysy (19.09.2025)
- O největší slanisko v Česku se nově starají vodní buvoli (19.09.2025)
- Do Chorvatska se vrátila nebezpečná sršeň. Má silnější jed a hnízdí v zemi (19.09.2025)
- Vedrovice získaly cenu za komplexní proměnu krajiny včetně nových alejí (18.09.2025)
- Malinové žně v Beskydech. Pěstitel radí, jak na bohatou úrodu až do mrazů (18.09.2025)
- Budoucností nakupování v malých obcích by mohly být automatizované prodejny (18.09.2025)
- Nevídaný objev na Pardubicku. Botanička našla v Železných horách vzácný šáchor (17.09.2025)
- Leishmanióza. Vážná přenosná nemoc je u českých koní. Lidi i zabíjí (16.09.2025)
- Rekordní spřežení čtyřiadvaceti koní v hřebčíně v Kladrubech (15.09.2025)
- Vinice sv. Kláry produkuje až 10.500 l vína ročně, plánuje rozšíření pro sekty (15.09.2025)