Ekozemědělství chce odvahu

Nelidské zacházení se zvířaty ve velkochovech, podávání hormonů a antibiotik nebo používání průmyslových hnojiv. To jsou jen příklady toho, co je správnému ekozemědělci zapovězeno.

Biopotraviny vyráběné ze surovin ekologického zemědělství jsou stále více žádané, a proto jsme na Plzeňsku vypátrali několik ekofarem, které již velmi úspěšně fungují.

Českou kvalitu chovají v Roupově

Jedněmi z těchto odvážlivců jsou manželé Vacíkovi. Hospodaří v Roupově u Přeštic na farmě pojmenované Galloway, podle plemene skotu, jež se zde chová.

„Naším hlavním cílem je chov skotu na přírodním a hlavně přirozeném základě,“ vysvětluje Václav Vacík. Právě pro tento postup byl finálním výrobkům z roupovské farmy udělen certifikát biopotraviny s právem užívání značky Česká kvalita. Na pastvinách farmy Galloway se pase na 185 kusů skotu. „Telata vyrůstají s matkami na pastvině, nedostávají žádné mléčné náhražky. Stádo nedostává žádné krmné směsi ani granule, žádné hormony, těžké kovy, pesticidy a antibiotika. Krávy požírají jen trávu a v zimě seno,“ vypráví o způsobu chovu na farmě Vacík.

Farma má i vlastní bourárnu, kde ve zracím boxu maso ještě deset dní po porážce zraje. Teprve potom se porcuje a označuje. „O maso, které připomíná spíše zvěřinu, je ze strany zákazníků velký zájem. Dokonce k nám jezdí lidé i ze vzdáleného okolí,“ dodal. Kromě skotu se na farmě Galloway chovají také ovce a westernové plemeno koní Appallosa.

Gurmáni milují ekomléko a ekosýr

Milovníci čerstvého kozího mléka nebo kozích a ovčích sýrů směřují do Nové Vsi na jihu Plzeňska k Boženě Benešové. Na nezájem lidí o své produkty si rozhodně nestěžuje. „Jako bývalé zdravotní sestře mi záleží na tom, aby byly zcela nezávadné a lidem prospívaly,“ vysvětluje žena, která na své mini ekofarmě chová osm koz a dvě ovečky. Pro kozí mléko si sem jezdí například lidé trpící alergií na kravské mléko nebo gurmáni milující aromatický kozí a ovčí sýr.

Pro ekologickou formu zemědělství se rozhodl i Pavel Moulis z Milínova u Nezvěstic. Na rodinné farmě s bohatou historií ekologicky hospodaří již třetím rokem. „Zaměřujeme se také na agroturistiku, o kterou je čím dál větší zájem, zejména ze zahraničí. Jezdí k nám turisté z Ameriky, Španělska, Francie nebo Holandska,“ vypráví. Na své si na farmě Moulisových přijdou také děti, pro které zde každoročně připravují víkendy malých farmářů.

„Děti si vyzkouší například stloukání másla, výrobu tvarohu, projedou se na traktoru nebo nakrmí zvířata,“ pokračuje Moulis. „Největší úspěch však mělo spaní na seně,“ dodává. Zemědělců, kteří chtějí hospodařit na ekologických principech a šetřit přírodu, přibývá. Jen na Plzeňsku jich najdete na tři desítky. O jejich podporu a rozvoj se snaží ministerstvo zemědělství. „Při hodnocení investičních projektů v rámci dotačního programu Podpora a rozvoj venkova jsou ekologičtí zemědělci bodově zvýhodněni, díky tomu mají větší šanci získat dotace na své projekty,“ řekla Deníku Tereza Dvořáčková z ministerstva zemědělství.

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info