Do krasu se navrací pastevectví
26.10.2004 | Silvarium
Do Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se do tří let vrátí ovce. Projekt obnovy pastevectví penězi podpoří Brusel, ten dá většinu ze sedmnácti miliónů korun potřebných k uskutečnění návratu ovcí.Cílem projektu je obnova oblastí, ve kterých rostou teplomilné rostliny. Louky a pastviny jsou přitom nyní zarostlé křovím a stromy. Pastevectví má v krasu dlouhou tradici, ale levná vlna chov ovcí v tomto regionu zlikvidovala. Stočlenné stádo ovcí by se mělo podle projektu spolku Hády, který projekt připravil, pást na obnovených pastvinách mezi Vilémovicemi, Lažánkami a Ostrovem u Macochy v severní části krasu.
Obnovené louky se budou v krasu pravidelně kosit
Projekt zahrnuje nejen oblast krasu, ale také jeho nejbližší okolí. Bude se také pracovat například v okolí lomu Hády nebo v údolí Říčky v jižní části chráněné lokality. Na loukách v jižní části krasu nebude možné pastevectví obnovit, počítá se však s tím, že obnovené louky budou pravidelně koseny.Spolek získal i čtyři milióny korun na výkup pozemků v okolí hádeckého lomu. Vlastní je společnost Cementárna Mokrá. Oblast je přitom významná vysokým počtem chráněných rostlin. Podle ekologů by měla být v budoucnu nově začleněna do Moravského krasu.
Změny budou nejvíce patrné u Vilémovic. V zimě bude vyčištěna třetina z celkem pětatřiceti hektarů pastvin. Již příští jaro by se na nich měly pást ovce.Moravský kras s jeskyněmi a propastí Machocha patří na jihu Moravy k nejnavštěvovanějším lokalitám, ročně sem zavítá na tři sta tisíc tisíc turistů. Letos do krasu přijelo o sto procent cizinců více než loni. Mezi nejčastější návštěvníky patří Poláci, Rusové, Rakušané, vzrůstají počty Nizozemců, mezi stálou klientelu již patří Tchajwanci, nově přijíždějí Britové.
Kras tvoří přes tisíc jeskyní. Čtyři z nich jsou přístupné v doprovodu průvodců. Největší zájem je o prohlídku Punkevních jeskyní, které jsou propojeny se dnem propasti Macocha. V jeskyních se návštěvníci plaví po podzemní říčce Punkvě.Na Znojemsko by se měl vrátit drop velký. Znojemsko je totiž v tuzemsku jediný region, kde se tito vzácní ptáci vyskytovali.
Dříve než drop zmizela vojtěška, v níž hnízdil
Populace dropa na Znojemsku nebyla nikdy vysoká, ale byla stabilní. Do poloviny osmdesátých let žilo v regionu asi třicet těchto ptáků, kteří na jihu Moravy také často přezimovali. Po růstu zemědělské výroby se však drop na Znojemsko přestal vracet. Vymizela totiž vojtěška, v níž pták hnízdil. Poslední hnízdění dropů je zaznamenáno v roce 1996, od té doby už ptáci hnízdí v sousedním Dolním Rakousku.Pro návrat dropů je podle ekologů důležité část polí na Znojemsku znovu zatravnit a přeměnit na louky. Kraj plánuje, že by zemědělcům, kteří by se vzdali půdy, nahradil část ušlého zisku nebo nabídl výměnu půdy.
Nová stezka na Vranově nese jméno Karla Claryho
Dalším netradičním projektem, který ale už turistům slouží, je nová turistická stezka v okolí zámku ve Vranově nad Dyjí.
Šestikilometrová stezka protíná zámecký park. Stezka je pojmenována podle spisovatele a malíře Karla Claryho, jenž se přátelil s majiteli panství ve Vranově. Na jeho památku byl na jednom ze skalních útesů sto metrů nad zemí vztyčen čtyřmetrový litinový kříž, který je nyní součástí stezky. Ta vede Národním parkem Podyjí, který ročně přivítá na osmdesát tisíc návštěvníků.
Další články v kategorii Venkov
- Stát nabídne 115 milionů stanicím pro zabavené šelmy nebo chráněné vlky či rysy (19.09.2025)
- O největší slanisko v Česku se nově starají vodní buvoli (19.09.2025)
- Do Chorvatska se vrátila nebezpečná sršeň. Má silnější jed a hnízdí v zemi (19.09.2025)
- Vedrovice získaly cenu za komplexní proměnu krajiny včetně nových alejí (18.09.2025)
- Malinové žně v Beskydech. Pěstitel radí, jak na bohatou úrodu až do mrazů (18.09.2025)
- Budoucností nakupování v malých obcích by mohly být automatizované prodejny (18.09.2025)
- Nevídaný objev na Pardubicku. Botanička našla v Železných horách vzácný šáchor (17.09.2025)
- Leishmanióza. Vážná přenosná nemoc je u českých koní. Lidi i zabíjí (16.09.2025)
- Rekordní spřežení čtyřiadvaceti koní v hřebčíně v Kladrubech (15.09.2025)
- Vinice sv. Kláry produkuje až 10.500 l vína ročně, plánuje rozšíření pro sekty (15.09.2025)