Dánské agroporadenství

Dánské zemědělství je velmi efektivní. Z 5,3 mil. obyvatel se zemědělstvím zabývá zhruba 3 % a vyprodukuje v přepočtu potraviny pro 15 milionů obyvatel. Z celkové rozlohy Dánského království 43 000 mil km2 představuje zemědělská půda cca 62 %. Ročně se vyprodukuje 24 mil. jatečních prasat, od jedné prasnice se získá v průměru 23 selat (v r. 1967 jen 12) a spotřeba krmiva na 1 kg ž.hm. činí 2,9 kg krmiva. Dánsko disponuje 580 000 ks dojnic s průměrnou roční užitkovostí 8 500 kg mléka.. Průměrné výnosy ozimé pšenice se pohybují kolem 7,5 t na hektar. Od r. 1960 dochází k mírné koncentraci zemědělských farem, průměrná rozloha se zvýšila ze 16 ha na 55 ha v roce 2003. V globálních číslech je v Dánsku chováno 1,9 mil. ks skotu a více než 150 tis.ovcí. Produkce mléka činí 4,5 mld litrů ročně, poráží se 700 tis. ks skotu, 22,4 ks prasat a 137 mil. ks brojlerů. Dánsko produkuje ročně téměř 10 mil t ročně obilovin (s převahou pšenice a ječmene) a 3,1 mil t brambor.

Mnohem větší koncentrace se uskutečnila v oblasti zpracování. Počet mlékáren se snížil z 1350 ( v r. 1960) na 91 (2003), počet jatek se snížil z 77 (1962) na 18. Dánský export potravin překročil v r. 2002 35 mld. dánských korun. Produktivita práce oproti r. 1990 se v dánském zemědělství zvýšila 2,2 krát, v potravinářském průmyslu 1,4 krát a v ostatních oblastech 1,2 krát. Tyto výsledky nejsou myslitelné bez systému zemědělského poradenství.

Poradenství v Dánském království je řešeno pomocí neziskové organizace s názvem Danish Agricultural Advisory Service. Dánský model je založen na spojení teorie a praxe. Je čtyřstupňový:

I. Výzkum a další zdroje znalostí (1200 osob)

Dánské poradenské služby pro zemědělství (Danish Agricultural Advisory Service) – Národní centrum (475 osob v jednom centru)

Místní poradenská centra (2600 osob ve 60 střediscích)

Farmáři (50 000 farem, 75 000 osob, průměrná rozloha 55 ha)

Dánští zemědělci se sdružují v Dánské agrární komoře (The Danish Agricultural Council), kterou tvoři v podstatě dva svazy sedláků: Asociace rodinných farem (mohou vlastnit max. 185 ha, ale další půdu si mohou pronajmout) a Unie farmářů, kde omezení držby půdy neexistuje. Členství v Komoře je dobrovolné. Součástí Komory jsou i průmyslové organizace (podniky mlékárenského, masného, drůbežářského a cukrovarského průmyslu, výrobci osiv, chovatelé kožešinových zvířat, zpracovatelé ovoce a zeleniny)

Vlastní poradenství je zaměřeno na dvě oblasti: na ekonomické poradenství a disponování hmotným majetkem, a na produkční poradenství (především na rostlinnou výrobu, chov skotu a prasat, chov ovcí a koz, chov drůbeže, ekologické zemědělství, vztah k životnímu prostředí, zemědělské stavby, zemědělské stroje, bioplynové stanice, projektovou podnikatelskou činnost apod.). Poradenství se provádí za úplatu (650 DK za 1 hod práce pro členy, smluvní ceny pro nečleny) a jednotlivá střediska si mohou konkurovat jakostí poradenských služeb. Členové navíc poskytují roční příspěvek ve výši 2000 DK. Poradenství je otevřeno i zahraničním subjektům za úhradu a bývá využíváno skandinávskými subjekty.

Management místních poradenských center je v rukou shromáždění farmářů, kteří si volí něco na způsob správní rady, která řídí rady pro obě formy poradenství: ekonomické i produkční. Za chod střediska odpovídají zaměstnanci v čele s ředitelem, který má k dispozici malý sekretariát, koncepční oddělení a dva odbory pro ekonomické poradenství a produkční poradenství. V případě oblasti Vesthimmerlands se střediskem v Aarsu, který jsme navštívili, je to celkem 17 poradců a 25 asistentů pro ekonomické poradenství a 15 poradců a 1 asistent pro produkční poradenství. V celém systému pracuje 1 170 vysokoškolsky vzdělaných poradců, 600 techniků a 1270 asistentů. Požadavky farmářů na poradenskou činnost vyplývají z jejich profesního zaměření a funkcí: zemědělští manažeři, producenti surovin, manažeři pro životní prostředí, chovatelé hospodářských zvířat a zaměstnanci v zemědělství. Poradenský systém zachovává postavení farmářů ve třech podobách: jako majitelů střediska, uživatelů jeho poradenské činnosti a zákazníků. Klíčové pro celou poradenskou činnost je kvalita poradenství, nízká cena za poradenské aktivity a nestrannost. Střediska pracují jako neziskové organizace a jsou ještě v r. 2004 podporovány ze státních prostředků, byť nepatrně. Váha hlasů při správních řízeních v Agrární komoře nebo v poradenských střediscích je dána členstvím bez ohledu na velikost farmy nebo podniku člena, tedy 1 člen - 1 hlas.

Mezi hlavní úkoly dánského systému poradenské služby patří poskytovat farmářům nejlepší dostupné znalosti v oboru, zabezpečovat přímé vedení ve speciálních situacích, zaznamenávat a zpracovávat technicko-ekonomická data, zaznamenávat a zpracovávat farmářské účetnictví z hlediska daní a řízení farmy, provádět analýzy, testy a navrhovat opatření pro podmínky farmy, organizovat školení a budovat efektivní propojení mezi sedláky a výzkumnými pracovišti a naopak. Mezi speciální oblasti poradenství patří Internetové propojení, služby v oblastech zemědělské techniky, rodinného práva, bioplynu, pojišťovnictví. Rozvíjí se i poradenství v oblasti pojistnictví.

V této souvislosti je zajímavá ochrana poradenského střediska proti omylům v poradenské činnosti. Pokud příjemce poradenské činnosti utrpí škodu prokazatelně vinou střediska, je odškodněn z pojistného, kterým se musí místní středisko vybavit. Způsobenou škodu středisko "zaplatí" pošramocením své důvěryhodnosti, což je ve vysoce konkurenčním prostředí cena vysoká.

Zdroje financování dánského zemědělského poradenství jsou různé. Roční rozpočet Národního centra poradenství se pohybuje na úrovni 390 mil. dánských korun je hrazeno z třetiny z prostředků zemědělců, z 23 % z prostředků z prodeje produktů ve formě daně (zhruba je to sazba ve výši cca jednoho promile z ceny na trhu), po 20 % přispívají místní poradenská střediska ze svých příjmů a z příjmů z předložených projektů, státní podpora je na úrovní pouhých 4 %. Činnost místních poradenských středisek je hrazena téměř výhradně z prostředků zemědělců (97 %), národní centrum poskytuje 2 % a z prostředků na projekty se získá něco málo nad 1 % rozpočtu.

Za zmínku stojí i spolupráce pěstitelů či chovatelů a zpracovatelů. Např. chovatelé prasat mají zajištěnou pevnou cenu za dodaná jatečná prasata po celý rok a po ročním vyúčtování pak podíl ze zisku podniku podle objemu dodané produkce.