Čím více kolostra, tím lépe

Příjem kolostra první den po porodu je klíčovým faktorem ovlivňujícím zdravotní stav zvířete po dlouhou dobu. Tele je závislé na své matce, protože do jeho organismu nepřecházejí protilátky z její krve. Nedostatek vlastních protilátek stojí mnoho telat život. Telata se podobně jako selata neobejdou bez mateřského mléka. V současné době se rozhořela diskuse o využití bovinního kolostra nejenom pro výživu telat, ale také pro léčbu lidí. V humánní medicíně se stále častěji využívá upravené mlezivo z prvního dojení k podpůrné léčbě a k úspěšné léčbě karcinomů. Nespočet obsahových látek, které ještě po letech ovlivňují vitalitu zvířat, zůstal dosud neodhalen.

Jedna americká studie před nedávnem prokázala, že je dávkou kvalitního kolostra během prvního dne ovlivněn nejenom zdravotní stav, ale také všechny ukazatele mléčné užitkovosti. Pokud telata přijala velmi rychle po narození dvojnásobné množství mleziva než je obvyklé, rostla rychleji a byla méně náchylná na onemocnění. Kromě toho se pozitivní vliv mleziva projevil i po dlouhém čase – každé tele napájené dvojnásobnou dávkou mleziva (4 l), dosáhlo v dospělosti v průběhu druhé laktace zvýšení mléčné užitkovosti o 1400 kg mléka. Pro chovatele to znamenalo finanční přínos ve výši 120 EUR při ceně za mléko 30 centů po odečtení nákladů na vícepráce spojené s delším krmením. Dlouhodobý účinek mleziva je nyní předmětem intenzivních výzkumných aktivit na celém světě. Protože mlezivo obsahuje více než 100 000 různých obsahových látek, bude ještě dlouho trvat než se odhalí všechna tajemství.

Drenčování telat: pro a proti

Drenčování telat zůstává stále kontroverzní metodou. Zatímco v Americe chovatelé dojného skotu tuto metodu plošně využívají, dávají jejich evropští kolegové přednost přirozenému sání. Zastánci této metody zdůrazňují lepší imunitní stav zvířat a rychlejší vývoj do odstavu. Odpůrci se obávají vzniku průjmů a trávicích problémů způsobených přítomností mléka v bachoru. Jedno je jisté – čím více mleziva tele přijme v průběhu prvního dne (zpravidla 10 až 12 % hmotnosti telete) tím vyšší je jejich šance na přežití, vyskytuje se u nich méně respiračních a průjmových onemocnění, rostou rychleji a jsou vitálnější. Proto je doporučováno napojit tele v průběhu prvních 6 hodin 4-4,5 litru mleziva. Většina telat je ochotno takový objem mleziva přijmout, pokud je jejich organismus stimulován první dávkou kolostra již v průběhu prvních dvou hodin po narození a zbytek v následcích hodinách.

Drenčování přichází v úvahu ve speciálních případech a mělo by být ve všech případech použito jen v případě, že byl provádějící řádně seznámen s tímto postupem a že mu byl také názorně předveden veterinárním lékařem. Drenčování by se mělo omezit jen na první den života telete. Ale v ojedinělých případech – zejména u fleckvieh telat, u telat s absencí polykacího nebo sacího reflexu – je vhodné aplikovat malou dávku kolostra každou hodinu. Výsledky vědeckých studí prokázaly, že telata z dvojčat a z obtížných porodů jsou častěji postižena absencí nebo nedostatečným sacím reflexem. Právě taková telata profitují z nuceného krmení.

Výhody drenčování (první den)

· Příjem maximálního množství kolostra

· Zajištěný příjem

· Prokazatelně vyšší hladina protilátek v krvi

· Snížené ztráty telat

· Přísun vyššího množství tekutin v porovnání s ad limitním příjmem

Nevýhody drenčování:

· Donucovací opatření

· Nebezpečí poranění; nebezpečí, že tekutina vnikne do plic

· Potlačení sacího a polykacího reflexu

· Nebezpečí poškození jícnové brázdy

· Zvýšená pracovní náročnost

Hrnková metoda

Kolostrum je jedinečný zdroj energie a zásobování, které je pro tele životně důležité. Dosud se žádnému výrobci nepodařilo vyvinout takovou náhražku, jejíž kvalita by se mohla rovnat přírodnímu kolostru, pouze se mu více či méně přibližují. Všechno kvalitní (zkontrolované kolostrometrem) přebytečné kolostrum je třeba zmrazit do zásoby. Profesor Kaske z vysoké technické školy ve Weihestephanu doporučuje, ještě po dobu dalších 7-10 dní přidávat do krmné dávky telat 100 až 250 ml mleziva, což má pozitivní vliv na lokální imunitu sliznice střeva. Protilátky typu IgA vytvářejí lokální imunitu a zabraňují proniknutí infekce do sliznice tenkého střeva. V zimních měsících je možné kolostrum získané od plemenic první den po porodu ponechat v mléčnici, když je tepleji je třeba ho umístit do chladničky.

Vakcinace matek

Již 3 desetiletí se používá vakcinace proti průjmovým onemocněním. Preventivním opatřením pro posílení imunity novorozených telat je vakcinace březích plemenic proti nebezpečným choroboplodným zárodkům. Základem úspěchu je, aby byla plemenice v době vakcinace úplně zdravá. Dále musí být schopná vyprodukovat dostatečné množství vysoce kvalitního mleziva, které je nutné teleti podat co nejdříve po porodu. Efekt vakcinace je možné prodloužit díky hrnkové metodě. Mnoho chovatelů, kteří mají pozitivní zkušenosti s vakcinací ukončí po 3 až 5 letech vakcinační program. Pod tlakem neblahých zkušeností s poklesem imunity bez každoročně se opakujícího očkování jsou pak nuceni opět začít plemenice pravidelně vakcinovat.

Průjem telat

Oproti dřívějším rutinám se v současné době ponechává v krmné dávce mléčný nápoj a to buď celé množství nebo alespoň jeho část. K doplnění minerálních látek a zásad je nutné podat rehydratační nápoje. Dietní plán by měl tedy vypadat následovně: nemocná telata by měla dostávat 2 až 3x denně dávku mléčného nápoje v množství 1,5 až 3 litry a mezitím by jim měly být nabídnuty elektrolytické nápoje. Na trhu je v současné době obrovský výběr těchto dietních nápojů. Je třeba věnovat pozornost tomu, zda je daný přípravek vhodný ke smísení s mléčným nápojem.

ZIEGER, P.: Biestmilch – je mehr, desto besser! Der Fortschrittliche Landwirt, 2007, č. 11, s. 12-13