Chov ovcí mají spasit dotace z Evropské unie

Chovatelé ovcí cítí šanci, že by se jejich obor mohl vzpamatovat z kolapsu, který prodělává v posledním desetiletí. Evropská unie totiž chov těchto zvířat podporuje dotacemi, které by i přes navrhované škrty pro zemědělce kandidátských zemí měly Česku pomoci. "Bez dotací nemáme šanci," potvrzuje předseda Svazu chovatelů koz a ovcí Vít Mareš.

Počet ovcí od roku 1990 v Česku poklesl do současné doby na jednu pětinu, z téměř 430 tisíc na zhruba devadesát tisíc zvířat. Hlavními důvody bylo snížení odbytu jehněčího masa, nezájem odběratelů o vlnu a odbourání státních dotací chovatelům. Od roku 1998 stát začal dotace zase poskytovat, pokles počtu zvířat se tak loni alespoň zastavil.

Agrární politika Evropské unie uznává, že ovce patří zejména do méně příhodných oblastí. Takových regionů je zejména v českém pohraničí hodně. "Proto očekáváme, že Brusel by v tomto případě neměl na dotacích šetřit," míní předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.

Dotace unie poskytuje na jednu samici, podle podmínek chovu jde v přepočtu o 944 korun, případně o 444 korun na zvíře a rok. Ačkoliv nyní společenství navrhuje, že tyto takzvané přímé dotace zkrátí na jednu čtvrtinu, domácím chovatelům by stejně významně pomohly. Nadějná je totiž takzvaná národní kvóta, kterou unie nabízí. Jde o nejvyšší povolený počet zvířat, na něž by se zmíněná dotace Česku vyplácela.

"Věřím, že se nám podaří vyjednat co nejvyšší podporu. Máme totiž při snahách o oživení chovu ovcí smůlu. Počítáme i se zkvalitněním stád dovozem zvířat některých plemen ze zahraničí. A do toho přišla nemoc klusavka, která přesuny zvířat zase ztěžuje," říká předseda chovatelského svazu. Klusavka je nemoc obdobného typu jako takzvaná nemoc šílených krav BSE, ale na lidi se nepřenáší.